Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že kontrolní hlášení daně z přidané hodnoty není v rozporu s advokátní mlčenlivostí. Podle NSS je totiž výkon advokacie především podnikáním a advokáti se nemohou odvolávat na mlčenlivost, pokud mají plnit povinnosti jako daňový subjekt.
NSS zamítl kasační stížnost advokátní kanceláře PRK Partners, která se správní žalobou bránila pokutě za nepodání přiznání za leden 2016. Žalobu kanceláře zamítl již v září minulého roku Městský soud v Praze (MS).
V kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí advokátní kancelář namítala, že výklad Městského soudu vede k tomu, že všichni advokáti jsou povinni státu sdělovat, kdo je jejich klientem a jaké jsou peněžní toky mezi ním a advokátem. Což považuje za nepřiměřený zásah do advokátní mlčenlivosti.
Navíc jako advokátní kancelář často zastupuje klienty ve sporech se státem, kterému je pak povinna v kontrolním hlášení sdělovat údaje o tom, koho zastupuje a za jakou odměnu, přičemž mlčenlivost pracovníků finanční správy je jen slabou garancí.
Další námitkou bylo, že i v případě kontrolního hlášení je třeba užít ve vztahu k advokátům § 255 odst. 2 daňového řádu, tedy vyžádat si dopředu souhlas České advokátní komory (ČAK).
NSS kasační stížnost zamítl s tím, že advokacie je primárně podnikáním a advokáti jsou tak povinni poskytovat daňové správě součinnost co se týče jejich povinností jako daňového subjektu. Platí, že nemohou poskytovat informace o povaze věci, což ovšem není podle NSS případ kontrolního hlášení.
„Samotnou hodnotu poskytovaných služeb přitom nelze považovat za informaci vypovídající o povaze věci, ve které právní služby advokát poskytl nebo poskytuje. Skutečnost, že stěžovatelka zastupuje klienty také ve sporech se státem, není rozhodná. Pouhá výše plnění za poskytnuté služby může stěží státu poskytnout komparativní výhodu ve sporu s některým z klientů stěžovatelky,“ uvádí senát soudců Ivo Pospíšila, Josefa Baxy a Lenky Kaniové v odůvodnění svého rozhodnutí.
Podle soudců také nelze na kontrolní hlášení vztáhnout povinnost vyžádat si souhlas ČAK, neboť se jedná o odlišnou situaci, než s jakou byla zákonodárcem koncipována. Jde například o případy místního šetření v kanceláři, kdy je vstupováno do jejích prostor a vyžadovány listiny. „Podle Nejvyššího správního soudu je tedy zřejmé, že zákonodárce tak zamýšlel toto ustanovení vztáhnout na tu činnost správce daně, která není činností pravidelnou, prováděnou u všech daňových subjektů,“ konstatuje se v rozhodnutí NSS.
Petr Dimun
