Vyhlášení nouzového stavu vkvůli pandemii COVID-19 výrazně zasahuje do trestněprávní oblasti. Pokud dojde ke spáchání trestného činu během nouzového stavu, může soudce považovat tuto skutečnost jako přitěžující okolnost. Krádeže za nouzového stavu se ale podle dřívějšího stanoviska Nejvyššího soudu mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.
Vláda v demisi kvůli zrychlování epidemie koronaviru vyhlásila v Česku opět nouzový stav. Platit bude 30 dní od dnešní půlnoci. Od pátečního večera je pak zakázáno pořádání vánočních trhů s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Restaurace, bary či kluby musejí mít od pátku zavřeno mezi 22:00 a 05:00. Na kulturní představení, sportovní utkání a vzdělávací akce bude moci maximálně 1000 sedících osob, na další hromadné akce 100 lidí.
Budoucí vláda bude opatření respektovat, podle jejího AntiCovid týmu jsou ale přijímaná ve zmatku. Podnikatelé většinou chystané kroky kritizují. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nevyhnutelné povinné očkování některých profesí a věkových skupin. Pravděpodobně bude povinnost pro lidi od 60 let, diskutovat se bude i o věku nad 50 let. Před Vánocemi do Česka dorazí vakcíny určené dětem od pěti do 11 let.
Při předchozích nouzových stavech odcházeli například usvědčení zloději od soudů v podstatě automaticky s přísnějšími tresty. Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.
Podle trestního zákoníku (dále „TZ“) § 42 písm. j) [1] může soud přihlédnout k obecné přitěžující okolnosti v případě, že pachatel„spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“. Trestní zákoník však přímo nedefinuje krizovou situaci; Krizová situace je definována v § 2 písm. krizového zákona [2] a zahrnuje také nebezpečí, při němž je vyhlášen nouzový stav.
Podle dřívějšího stanoviska NS je však vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.
„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.,“ stojí v rozhodnutí NS.
Otázku přísnějších trestů za nouzového stavu již posuzoval i Ústavní soud. Ztotožnil se s náhledem velkého senátu NS a zkritizoval dříve zastávaný právní názor. „Ve svém důsledku by tento výklad znamenal, že na území ČR více než rok byla každá krádež zločinem s trestní sazbou od dvou do osmi let odnětí svobody, a to aniž by trestní sazby většiny ostatních trestných činů byly tak razantně zvýšeny,“ uvedla ústavní soudkyně Milada Tomková v případu krádeže žiletek za nouzového stavu. Příslušné ustanovení zákona podle ÚS nelze aplikovat paušálně, v zákoně se ocitlo spíše kvůli situacím, jako je rabování při povodních, kdy zloději přímo zneužijí mimořádné okolnosti.
„Je rozdíl mezi krádeží vibrátoru nebo několika housek v normálně fungujícím obchodě, byť v režimu nouzového stavu, tj. s omezeným počtem zákazníků, povinností zákazníků i zaměstnanců nosit roušky atd., a mezi rabováním v obydlích opuštěných v důsledku povodně. Z pohledu zmíněného zloděje vibrátoru, housek nebo láhve rumu, ale i z pohledu majitele obchodu, v němž ke krádeži došlo, je situace zcela stejná jako kdyby žádný nouzový stav vyhlášen nebyl,“ uvedl již dříve ve stanovisku Unie obhájců advokát Tomáš Sokol.
Celkově ovšem podle NSZ počet lidí, proti nimž bylo vedeno trestní stíhání pro majetkové trestné činy, za nouzového stavu ve srovnání s jinými obdobími polovinu.
Podobným způsobem upravuje situaci pandemický zákon. Zvýšená sazba se má aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.
NS ovšem tuto část pandemického zákona před jeho přijetím kritizoval, nebyla podle něj projednána s odborníky na trestní právo, navíc jde o nepřímou novelou trestního zákoníku, která omezuje soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. NS oproti tomu avizoval, že plánuje sporné ustanovení trestního zákoníku vyložit tak, aby o jeho uplatňování nepanovaly žádné pochybnosti.
Vláda v předchozích případech nouzový stav využívala při epidemii především k omezením pohybu lidí, uzavírání obchodů či škol. Využilo ho také ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožňuje i jednodušší nasazení armády. V posledních dnech se o nouzovém stavu hovořilo například v souvislosti s možným uložením pracovní povinnosti medikům. Dosud úřady o opatřeních rozhodovaly podle pandemického zákona.
(epa)
