Dohodu v podobě snížení tří měsíčních platů o 10 procent uzavřela v pondělí u kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS) Adriana Pilařová se zástupcem kárného žalobce, místopředsedou Městského soudu v Praze (MS) Tomášem Novosadem. Soudkyně Pilařová se měla dopustit průtahů ve třech desítkách věcí. Před uzavřením dohody se během jednání senátu probíraly personální problémy na OS.
Pondělní jednání kárného senátu NSS o kárné žalobě předsedkyně MS v Praze na soudkyni OS Adrianu Pilařovou bylo v mnoha ohledech specifické.
Předně proto, že se projednávala kárná žaloba, přestože původně strany uzavřely dohodu o kárném provinění a opatření. Později si to však soudkyně rozmyslela a od dohody ustoupila.
Jak vysvětlil její právní zástupce Martin Mikyska, soudkyně má sice sebekritický přístup k většině tvrzených prohřešků, ale chtěla se obhájit, že není špatnou soudkyní. Dohoda podle něj také měla být uzavřena pod tlakem.
„Já jsem soudce, no, ale bezmyšlenkovitě jsem to podepsala. Já si ten klid zaplatím, říkala jsem si. Ale pak jsem zjistila, že se to netýká jen mne, ale i dalších soudců. Kolegové mne nabádali, abych se snažila u kárného senátu dobrat toho, zda to, co je nám vyčítáno, je kárné provinění,“ vysvětlila svůj postup kárnému senátu Pilařová.
Soudkyně Pilařová je totiž v krátkém době již pátým soudcem OS pro Prahu 8, který skončil před kárným senátem, což byla další odlišnost. Proto předseda kárného senátu Karel Šimka stranám sdělil, že senát bude zajímat, co to způsobilo a proč nebyly problémy soudu řešeny dříve.
O kárných řízeních na OS Praha 8 jsme psali zde:
Nulová sebereflexe. Kárný senát snížil soudci Jarošovi plat na rok
Soudce zapomněl obviněného propustit z vazby, kárný senát mu snížil plat
Průtahy ve více než stovce případů. NSS u soudce Valehracha schválil dohodu o vině a trestu
Výzva k uzavření dohody
A poslední „zvláštností“ pondělního jednání byl procesní postup, který na závěr jednání plného emocí a obvinění ze lží, manipulací a neschopnosti, soudce Šimka zvolil. Vyzval totiž před závěrečnými řečmi obě strany, zda by znovu nezvážily uzavření dohody a poskytl jim k tomu bez přítomnosti senátu i veřejnosti prostor v jednací síni. A k dohodě nakonec došlo: soudkyně Pilařová akceptovala místo půlročního snížení platu o 10 procent pouze tříměsíční srážku.
V této souvislosti je potřeba zmínit, že obě strany k tomu měly důvod. Během řízení totiž vyšlo najevo, že v lednu 2020 uložil tehdejší předseda OS Martin Slováček Pilařové výtku za průtahy v osmi věcech. Ty se ovšem staly ve stejné době, v níž měla nastat část průtahů, které byly součástí aktuální kárné žaloby. Slováčkova výtka tím uzavřela možnost postihnout tu část průtahů, která sahá do doby před jejím udělením.
Kárný senát proto na úvod jednání konstatoval, že tímto se výrazně redukuje „objem“ kárné žaloby. Na straně kárně žalované však z tohoto důvodu hrozilo, že na zbývající průtahy by se s ohledem na výtku mohl kárný senát dívat jako na recidivu a uložit přísnější opatření, než jaké navrhoval kárný žalobce. Podle kárného senátu totiž nebyla pochybnost, že by žalobou vytýkané jednání nemělo povahu kárného provinění.
Většinu času jednání kárného senátu tak zabralo právě probírání poměrů na OS pro Prahu 8. Zatímco soudkyně Pilařová se bránila, že podmínky pro práci na soudu byly dlouhodobě katastrofální, vedení soudu špatné a její problémy s průtahy spočívaly i v tom, že je spíše mediátorka a se stranami sporu si chce povídat, zástupce kárné žaloby (místopředseda MS v Praze Tomáš Novosad a místopředseda OS Tomáš Kubec) argumentovali závěry kontrol.
Rušení jednání a neskončené věci
Z nich podle nich vyplývalo, že – jednoduše řečeno – se soudkyně v podstatě vyhýbá rozhodování ve starších a složitějších věcech. Tedy že „čechrá spisy“ úkony, které je sice udrží v oběhu, ale nevedou ke skončení věci. A také to, že jedno období soudkyně po několik měsíců rušila nařízená jednání, což odůvodňovala zdravotní indispozicí, přitom podle docházkových listů na soudu byla.
„Pokud dozorujete nějaký soud prvé instance, vycházíte z toho, co vám jeho orgány předloží. Já jsem nastoupil v roce 2018, kontroly nastaly v roce 2019 a 2020. Jsou to typy průtahů, které nejsou vidět na první pohled, jsou to zákeřné průtahy. Běžně se kontrolují spisy v rejstřících. Tady to má jinou povahu, spis je podle rejstříku v oběhu a průtah odhalíte, až když se na ten senát zaměříte,“ vysvětloval kárnému senátu místopředseda Novosad. Důvod kontroly byl ten, že přestože „osmička“ neměla žádný extrémní nápad a počet soudců odpovídal potřebám, výsledky nebyly dobré.
„Sama kontrola spisů ani nemohla některé průtahy odhalit, přišli jsme na to až když jsme si sestavili celý přehled. Nenapadlo nás, že když soudce odročí jednání proto, že je nemocný, tak to není pravda. Nebo když chodí po soudě a říká, že nemá kdy soudit,“ přidal se místopředseda OS Kubec.
Přihlížení MS v Praze?
S tím ovšem nesouhlasila soudkyně Pilařová a dala průchod svému naturelu. „Ten soud se devět let propadal do nejspodnějších vrstev za přihlížení Městského soudu v Praze. Ten dostával neustále zprávy, soudcovská rada prosila, varovala, ale Městský soud neměl zájem. Nikdo se nepřišel zeptat, kde je problém. Když přišli, tak podali kárné žaloby. Nikoho jsme nezajímali. Městský soud moc dobře věděl, kdo je předseda soudu, nebudu to rozvádět, ale moc dobře věděl, kde je problém,“ rozohňovala se Pilařová s tím, že všechna písemná upozornění měla později zmizet.
Kontroly po nástupu Novosada se podle ní dělaly účelově, tedy nikoliv s cílem odstranit problémy, ale škodit. A senátu dokládala čtením rozsáhlé korespondence, že se snažila vyvolat jednání s vedením obou soudů ohledně kontrol, na kterých chtěla osobně probírat své problémy, ale bez adekvátní reakce. „Jsem soudce, který diskutuje se stranami, jsem spíše mediátor. Takto jsem chtěla řešit i tento problém,“ vysvětlila soudkyně svojí motivaci.
Ohledně obvinění z účelového rušení nařízených jednání uvedla, že ji to osobně zasáhlo. Emotivně vylíčila, že v té době měla rodinné problémy a musela se starat o nemohoucí příbuzné. Stres se pak promítl i do jejího zdravotního stavu. Někdy zase musela okamžitě řešit potřebu péče o příbuzné, proto udávala zdravotní indispozici. Nabídku od vedení na zkrácený úvazek, aby se mohla věnovat péči o příbuzné, ovšem odmítla, a to z finančních důvodů.
Na námitku kárného žalobce, že se vyhýbala souzení těžkých, starých věcí, a místo nich nařizovala lehčí a novější věci, ačkoliv mohla objektivně upřednostnit právě věci obtížnější, soudkyně uvedla, že si toho není vědoma. Připustila, že možná někdy nepřemýšlela a nařídila to prostě na nějaký volný termín.
Chovní a tažní soudci
Předsedu kárného senátu Šimku zajímalo, co je pravdy na obhajobě Pilařové, spočívající v údajném nerovnoměrném rozdělování práce na OS. „Jednoduše řečeno, že někteří soudci byli šetřeni, protože byli tak hloupí, že nemohli řešit nic jiného než dopravní podniky a rozvody, zatímco jiní byli přetěžováni,“ shrnul námitky Pilařové Šimka.
To místopředseda Novosad odmítl. Uvedl, že na základě podnětu jednoho ze soudců byla provedena speciální kontrola na rozdělování nápadu, která nerovnoměrnost vyloučila. „Někteří soudci tam nepracovali, to je důvod, proč jsme zde. Osobně bych nesnesl, aby byla praxe chovných a tažných soudců. My jsme tam vyslali naše pracovnice na základě výzvy pana Jaroše, neměli jsme zájem to zamést pod koberec, ale nic takového jsme neshledali, že by někdo byl šikanován nápadem. Paní kárně žalovaná nebyla nijak přetěžována těžkými věcmi. Zkoušelo se jí dávat různé věci, včetně trestních, nic se neosvědčilo,“ uvedl Novosad.
S tím ovšem soudkyně Pilařová ostře nesouhlasila. „Jedna soudkyně dělala jenom rozvody, jedna dopravní podniky, tři mladí kluci jenom dopravní nehody, to vám připadá jako spravedlivé rozdělení práce?“ rozohnila se.
„První, co udělal nový místopředseda soudu Kubec, když přišel na soud? Zastavil si nápad, rok nechodil do práce. Místopředseda našeho soudu je znám po celé Praze jako nejlínější člověk. Z Obvodního soudu na Praze 6 odcházel kvůli manipulaci a machinacím, předseda soudu to tehdy nechtěl řešit, a já mám pocit, že k machinacím dochází opět,“ nebrala si servítky Pilařová. „Pracka, to nikdo nechtěl dělat, tam se kolegové málem poprali, tak jsem řekla, že to budu dělat,“ uvedla s tím, že tak to bylo i v případě agendy sporů o náhradu škody na zdraví, které také soudí.
Problémy s lhůtami
Připustila, že na OS byly problémy s dodržováním lhůt pro vyhotovování rozhodnutí. „Nechci to tady říkat, myslím, že je to všechno promlčeno, ale problém se splněním lhůty byl na našem soudu obrovský. Zavedla se praxe, že kolegové posílali hlavičku rozsudku, aby splnili lhůtu a potom psali účastníkům, až měli rozsudek vyhotovený, že se spletli,“ popsala údajnou praxi na soudu Pilařová.
Bývalý předseda OS pro Prahu 8 Martin Sedláček ve vyjádření pro Českou justici obvinění soudkyně Pilařové ohledně této údajné praxe zdejších soudců odmítl.
„Já o ní nevím, nezaznamenal jsem ani nějakou stížnost od účastníků či zástupců v tomto směru. Nemohu samozřejmě vyloučit, že se některý z kolegů někdy k takovému kroku neuchýlil. Pokud ano, za mého působení jsme to jako vedení soudu nezjistili, jinak by dotčený kolega dostal nejméně výtku. U jednoho jiného senátu jsem podobný postup zažil u OS Praha 6, kde jsem byl předsedou od 3/2012 do 2/2019. Kolegovi a jeho rejstříkové vedoucí jsem nejprve udělil výtku, u kolegy později následovalo kárné řízení,“ uvedl Slováček.
Slováček reagoval i na výtky Pilařové vůči Kubcovi. Obvinění Pilarové odmítl s tím, že Kubec na OS pro Prahu 6 působil jako předseda soudcovské rady a měl zájem vykonávat funkci ve vedení soudu. Kubce se zastal i Novosad, podle něhož není pravda, že by nepracoval, protože převzal dva senáty a zároveň ve vedení soudu vykonává agendu, kterou by měli zastávat dva místopředsedové.
Kárný senát bude o uzavřené dohodě o kárném provinění a opatření jednat 22. listopadu.
Petr Dimun
