Nejvyšší správní soud (NSS) dnes začal projednávat kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Žalobu podala v létě ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhuje v ní snížit státnímu zástupci plat. Ministryně žalobu přednesla před kárným senátem, novinářům po jednání řekla, že Zeman se snaží události bagatelizovat a že šlo o úlet.
Zeman popřel, že by byl ve věci podjatý. Soud jednání odročil na 15. prosince, kdy bude vyslýchat dalšího svědka a provede listinné důkazy.
Zeman rezignoval na funkci nejvyššího žalobce k 30. červnu, mezi důvody zmínil i tlaky ze strany Benešové. Nahradil jej dosavadní náměstek Igor Stříž. Zeman je nyní řadovým žalobcem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v analytickém a legislativním odboru.
Benešová: Pan doktor přestřelil
Podle ministryně porušil své povinnosti vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost státního zastupitelství. Zeman měl podle ní k restituční kauze, v níž NSZ podalo dovolání, osobní vztah. Správně tedy měl rozhodnutí o dovolání delegovat na některého z náměstků. Výsledek trestního řízení totiž mohl mít vliv na soukromoprávní spor, ve kterém vystupuje Zemanův známý, podnikatel Petr Habersberger. Ten usiloval o pozemky u Třeboně kolem svého penzionu a hospodářství, které v restitucích získali Czerninové. Zeman se pokoušel vystupovat jako prostředník s příbuzným restituentů, soudcem Janem Czerninem.
„Pan doktor se snaží bagatelizovat tuto událost, ale ono to dost dobře nejde, protože ty důkazy napovídají, že tady přestřelil, že to byl skutečně úlet,“ uvedla po jednání Benešová. Doplnila, že si dovolil to, co neměl.
Zemana nenapadlo, že dovolání se týká pozemků
S Czerninem se podle Zemana setkal třikrát, všechny schůzky podle něj trvaly do hodiny. „Nechtěl jsem řešit žádné majetkové nároky, to mi nepřísluší. Jediné, co jsem chtěl, aby si oni dva sedli (restituent Karl Eugen Czernin a Habersberger) a ať si popovídají. Myslel jsem si, že když si popovídají, tak by neměl problém si nějaké pozemky vyměnit, v rámci dobrý sousedských vztahů,“ uvedl Zeman.
Ve své výpovědi mimo jiné popisoval proces, jakým se podává dovolání, kdy je připravují jeho podřízení a on je jen podepisuje. Ohledně dovolání v této věci Zeman uvedl, že to proběhlo velice rychle a že ho nenapadlo, že se to může týkat dotyčných pozemků.
Mohlo by vás zajímat
Habersberger jako svědek uvedl, že Zemana o zprostředkování schůzky s Karlem Czerninem nežádal a Zeman mu prý ani neřekl, že chtěl tu schůzku iniciovat. Podnikatel Zemanovi prý na jednom setkání jen řekl, že se nemůže dohodnout s novým majitelem pozemků a dál o tom nehovořili. Uvedl, že se on sám snažil s Czerninem dohodnout, protože bez těch pozemků je hospodářství podle něj bezcenné. Uvedl, že Czerninovi dal několik nabídek, nebyl ale vyslyšen.
Czernin před kárným senátem uvedl, že Zeman neřekl, aby si „ti dva někde sedli a vyříkali si to“. První schůzka podle něj byla seznamovací, kdy mu Zeman prý nabízel, že jeho neteř by mohla mít stáž na některém státním zastupitelství. Zeman prý také restituci zpochybňoval. „Schůzka mi nebyla příjemná, říkal jsem, proč tady zpochybňuje restituci. Po další jsem netoužil,“ uvedl Czernin. Na dalších dvou schůzkách Zeman prý mluvil i o trestním stíhání úřednic, které za vydáním pozemků měly nepřímo stát. „Upozornil jsem ho, že strany už nemohou uzavřít žádnou dohodu, protože se do toho vložil on a že by v té věci mohl být činný. Tímto jsem ho odmítl. Pak začal být odměřený a rychle jsme se rozloučili,“ uvedl Czernin.
Vypovídal i Igor Stříž
Podle Czernina strany u jednacího stolu byly a smlouvy se uzavíraly. Zeman se podle něj setkáními snažil zatlačit k nějakému jinému jednání ve prospěch Habersbergera.
U soudu odpoledne vypovídal i tehdejší první náměstek a nynější nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, také dozorující státní zástupkyně, která dovolání zpracovávala. Ve věci byla podána celkem tři. Vesměs popsali proces podávání dovolání, přičemž dovolání v této kauze byla podle nich podána zcela standardně.
Stát vydal polnosti na základě úředního potvrzení, že Josefina Czerninová (babička Karla Eugena Czernina) byla po druhé světové válce československou občankou. Kvůli vydání potvrzení byly později obžalovány dvě úřednice pražského magistrátu. Nižší soudy je sice opakovaně zprostily, po zásazích NSZ a Nejvyššího soudu si však vyslechly podmínečné tresty, což se může teoreticky projevit i v revizi vydání majetku.
