Znalců, kteří ukončují znaleckou činnost kvůli nedostatečné výši odměn, je podle ministerstva spravedlnosti minimum. Ředitel ministerského odboru znalců Jan Benýšek to dnes sdělil na dotaz ČTK v reakci na iniciativu některých znalců v čele s chirurgem Pavlem Pafkem, kteří tvrdí, že jejich kolegů výrazně ubývá právě kvůli neadekvátnímu finančnímu ohodnocení.
Maximální výši znalečného za posudky pro stát – tedy například pro potřeby soudů – stanoví vyhláška, a to na 450 korun za hodinu. Tato částka letos vzrostla poprvé po 18 letech. Předtím činila 350 korun a do roku 2003 to bylo 125 korun za hodinu. Podle Pafka či znalce v oboru dopravních nehod Aleše Vémoly je nová částka stále nedostatečná. Proto se obrátili na předsedu vlády i na ministryni spravedlnosti otevřeným dopisem, v němž vyzvali k nápravě.
„Celá řada znalců vypracovává znalecké posudky převážně pro soukromé zadavatele na základě dohodnuté odměny. Výše odměny vyhláškové na ně proto má minimální praktický dopad,“ podotkl k tomu Benýšek. Cena znaleckých posudků pro soukromé objednatele není nijak omezena a záleží jen na smluvní dohodě.
Ředitel ale zároveň připustil, že pro ty znalce, kteří podávají posudky pro privátní zadavatele buď výjimečně, nebo vůbec, může být výše vyhláškové odměny důvodem k ukončení činnosti.
Podle Pafkovy iniciativy dříve ministerstvo slibovalo navýšit odměnu za posudky pro stát na 500 až 750 korun za hodinu práce. Současná výše znalečného není objektivně spravedlivá a stávající stav je nadále neudržitelný, napsali znalci.
„Pokud jde o konkrétnější výhled stran navýšení znalečného, je nutné v prvé řadě zmínit, že se nejedná o otázku odbornou, kterou by byl schopen vyřešit věcný útvar ministerstva spravedlnosti. Mimosmluvní odměna znalců je stanovena právním předpisem, a její výše je tedy rozhodnutím politickým, ležícím mimo pravomoc jednotlivých úředních osob,“ poznamenal k tomu Benýšek.
Pafko, Vémola a expert na autorské právo Ivo Telec zdůraznili, že znalečné je odměnou za vysoce kvalifikovanou činnost špičkových odborníků. Odměna by podle nich měla odrážet i veškeré finanční a časové náklady vynaložené na studium, následnou specializaci, výzkum v oboru, rozvoj a prohlubování vzdělání a odborných dovedností včetně odborné praxe. Upozornili na to, že za posledních 13 let se počet znalců snížil o 40 procent, přičemž o 12,5 procenta to bylo jen za minulý rok.
Benýšek v září na tiskové konferenci řekl, že chce znalecké profesi zvýšit prestiž i odměnu. „Buď se odměna plošně zvýší všem, anebo se stát začne chovat trochu tržně, začne si analyzovat oblasti, které nejsou komerčně zajímavé, a tam bude navyšovat,“ nastínil úvahy ministerstva.
(čtk)
