Unie státních zástupců (USZ), nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství, která sdružuje ani ne třetinu všech státních zástupců, se na svém nedávném shromáždění rozhodla prosazovat kariérní řád pro státní zástupce. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na dotaz České justice uvedla, že zájmové skupině USZ nebude v záměru bránit.
Přestože je to jedenáct let, co v čele státního zastupitelství skončila Renáta Vesecká a ve vedení klíčového Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) již devět let stojí Lenka Bradáčová, transparentní a objektivní kariérní řád pro státní zástupce nebyl dosud prioritou. Česká republika je přitom za jeho absenci setrvale terčem kritiky skupiny států GRECO.
Pavel Zeman a Lenka Bradáčová se rozhodli po svém nástupu věnovat úsilí prosazení nového zákona o státním zastupitelství. Jejich předloha by na jedné straně přinesla posílení pravomocí vedoucích státních zástupců, jejich praktickou neodvolatelnost ze strany exekutivy, prodloužení mandátu Pavla Zemana a vznik mocného speciálního státního zastupitelství. Na straně druhé by jim tento zákon umožnil rychlou obměnu ve vedení všech stupňů státního zastupitelství a obsazení těchto míst lidmi, které by si vybrali, aniž by prošli výběrovým řízením.
Jejich představu zákona se sice nepodařilo prosadit, během deseti let se ale i tak výrazně obměnilo vedení prakticky všech krajských i okresních státních zastupitelství v zemi.
Za všechny je možné jmenovat například Martina Erazíma, který v čele Městského státního zastupitelství v Praze vystřídal Janu Hercegovou. Pod jeho vedením státní zástupce Jaroslav Šaroch již šest let dozoruje pod dohledem VSZ v Praze v přípravném řízení případ Čapí hnízdo.
Případ Postoloprty jako varování
Až nyní se tedy rozhodla Unie státních zástupců (USZ), nátlaková skupina uvnitř státního zastupitelství, kariérní řád prosazovat. „Shromáždění zástupců sekcí Unie státních zástupců ČR ukládá Výkonnému výboru podporovat zpracování kariérního řádu, včetně pravidel výběru vedoucích státních zástupců a jejich postavení, který by byl založen na objektivizovaných a férových pravidlech kariérního postupu, a to v návaznosti na dokumenty předložené Shromáždění zástupců sekcí a diskusi o nich,“ stojí v usnesení USZ.
USZ se již v nedávné minulosti podílela výraznou měrou na přijetí Etického kodexu státního zástupce. Ten například zapovídá státním zástupcům nosit na pracovišti papuče, přecházet na červenou a potají vracet příliš velké dary.
Že je kariérní řád pro státní zástupce potřebný, ukázal například případ Postoloprty. Jak vyšlo najevo u kárného senátu, státní zástupkyně Radka Pavlišová, která případ deseti nezákonně stíhaných zastupitelů tohoto města dozorovala, přešla do řad státního zastupitelství v podstatě „ze známosti“, ze svého působení v organizaci Transparency International. A protože si její tehdejší nadřízený Radim Dragoun, dnes šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů, myslel, že rozumí hospodářské trestné činnosti, svěřil jí na lounském státním zastupitelství tuto specializaci. Pavlišová je mimochodem členkou USZ.
Rychlá kariéra
Rychlá kariéra ve státním zastupitelství se nevyhnula ani některým špičkám USZ. Prezident této nátlakové skupiny Jan Lata například působil předtím, než povýšil rovnou na státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, pouze šest let na okresním stupni.
Viceprezident a mluvčí skupiny Ondřej Šťastný začínal jako novinář v MF Dnes. Pozornost vzbudil například reportáží „Jak se žije pražským prostitutům“, kdy se coby „volavka“ nabízel sexuálním pracovníkům v pražských parcích a nočních klubech. Záběry z Chotkových sadů či Hlavního nádraží, kde muži nabízejí své tělo v křoví nebo za stromem, odvysílala i televize Nova.
Poté se stal coby vedoucí kabinetu asistentem někdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (za ODS).
Právním čekatelem se stal na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové, kde Pavel Zeman nedlouho předtím prosadil jednu z prvních personálních změn a dosadil proti vůli někdejšího vedoucího VSZ v Praze Vlastimila Rampuly svého kandidáta na místo vedoucího KSZ.
Šťastnému pak byla započteno pět měsíců působení po boku ministra Pospíšila do čekatelské praxe. Po necelém roce přešel Šťastný „čekatelovat“ na MSZ v Praze. Státním zástupce stal v listopadu 2016 a byl přidělen k OSZ na Praze 2. Po dvou letech se stal státním zástupcem MSZ v Praze, kde dozoruje mj. případy závažné trestné činnosti policistů, kterou šetří GIBS.
Přijímat usnesení mohou všechny nátlakové skupiny
Politici, které Česká justice oslovila, se k záměrům USZ staví většinou vstřícně. „Zájmové skupině USZ nebudu stát v prosazování jejich usnesení v cestě. Nikdy jsem veřejnou žalobu politizovat nechtěla, což jsem snad dokázala jmenováním kariérního státního zástupce Igora Stříže na pozici nejvyššího státního zástupce,“ uvedla na dotaz ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
„Každá jednotlivá nátlaková skupina (v tomto případě něco jako odborová organizace) může přijímat vnitřní usnesení jakákoli, nejsou-li v rozporu se zákonem. Prosazovat mohou kariérní řád libovolně, otázka zní nakolik jim ti, kteří za to nesou skutečnou odpovědnost, budou naslouchat,“ napsal České justici předseda Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda.
„Skutečnost, že nejsou pravidla pro výběr státních zástupců je smutný výsledek této vlády, a je zcela legitimní, že na to zájmová organizace státních zástupců poukazuje. Stejně tak by bylo rozumné diskutovat o podobě karierního postupu,“ reagoval pro Českou justici předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Transparentní pravidla a jasné podmínky při výběru vedoucích státních zástupců jsme se bohužel neúspěšně pokoušeli prosadit na půdě této končící sněmovny. Leží tam tři podobné návrhy, včetně návrhu demokratické opozice. Je chybou, že vláda na svůj vlastní závazek rezignovala a v této věci neudělala vůbec nic. To, že se na toto pokouší opakovaně upozorňovat i Unie státních zástupců, považuji za logické, jde přece i o posílení pozice a pověsti státního zastupitelství v rámci české justice,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný
Petr Dimun, Eva Paseková
