Nový systém výběru soudců, který se má začít realizovat od příštího roku, je dosud nepřipravený a chybí i prováděcí vyhláška, varoval ve svém projevu na druhém dni sněmu Soudcovské unie (SU) její prezident Libor Vávra. Část státních zástupců zase s obavami hledí k nové vládě. „Je zjevné, že někteří představitelé vítězné koalice nám nemohou zapomenout některé věci z minulosti,“ konstatoval ve vystoupení Jan Lata, prezident Unie státních zástupců (USZ), nátlakové skupiny uvnitř státního zastupitelství.
Nový systém výběru soudců, se kterým od příštího roku počítá novela zákona o soudech a soudcích, je v ohrožení, neboť není dosud schválena vyhláška a chybí také psychologické pracoviště Justiční akademie, které má ze zákona zajišťovat psychologické testy kandidátů. Jisté není ani to, zda se podaří do konce roku jmenovat již nedávno vládou schválené kandidáty na soudce. Pokud by se tak nestalo, musela by většina z nich projít již novým procesem výběru. Na tyto aktuální problémy justice dnes ve svém projevu na úvod druhého dne sněmu SU upozornil její prezident Libor Vávra.
Otázka výběru a přípravy nových soudců je podle Vávry o to aktuálnější, že justici budou v příštích letech opouštět silné ročníky soudců, kteří dosáhnou věku 70 let.
Ohledně stanovení počtu soudců a podoby systemizace neexistují podle Vávry podrobné analýzy nápadu. Navíc ministerstvo již mnoho let nesleduje ani obtížnost jednotlivých agend. Tahle absence odborného zázemí resortu podle Vávry vyhřezla minulý rok, když ministryně spravedlnosti Marie Benešová přišla s nápadem na „stop stav“ jmenování nových soudců. Ocenil, že justice byla schopna se rychle dohodnout a záměru zabránit. Varoval však, že veřejný prostor myšlenka na snížení počtu soudců neopustí, a to tím spíše, že se budou snižovat rozpočty. Vávra také upozornil, že efektivitu justice nelze zvýšit bez posilování odborného aparátu, který je však placen hůř než jiní zaměstnanci státu. „Je to strašná věc,“ konstatoval Vávra.
Na sněmu vystoupil také prezident USZ Jan Lata, který seznámil přítomné se dvěma prioritami, na nichž se shodla jeho skupina na svém nedávném, výročním setkání.
Mohlo by vás zajímat
Jde o prosazení funkčních období a výběrových řízeních vedoucích státních zástupců. Podle něj tato věc nebyla dosud řešena z důvodů obav o podobu zákona o státním zastupitelství.
Čtěte také: Benešová navrhla Zemanovi jmenovat předsedou NSS Dienstbiera
Další prioritou skupiny je prosazení kariérního řádu. Podle Laty by totiž měla být jasná pravidla kariérního postupu uvnitř státního zastupitelství. Upozornil na to, že vedoucí státní zástupci mají často dojem, že vybírají ty nejkvalitnější spolupracovníky a kariérní řád proto berou jako zbytečné zatěžování administrativou.
Nervozita z odvolání
USZ přitom nedávno na sociálních sítích kriticky reagovala na text České justice, který upozorňoval na dlouhodobou absenci kariérního řádu a výběrových řízení vedoucích státních zástupců. Podle této reakce USZ totiž v minulosti byla schválena dohoda s ministrem spravedlnosti, která transparentní výběr státních zástupců upravuje. Tato dohoda ovšem neobsahuje pravidla, která by byla striktní a soudně vymahatelná, jedná se pouze o jakési doporučení. I z tohoto důvodu byla vyhodnocena jako nedostatečná a kritizována skupinou státu proti korupci GRECO.
Skupina USZ také podle Laty bedlivě sleduje, kdo bude novým ministrem spravedlnosti. „Je zjevné, že někteří představitelé vítězné koalice nám nemohou zapomenout některé věci z minulosti,“ upozornil Lata. Nervozitu ohledně možného odvolání z funkce bylo cítit ostatně i z pátečního vystoupení Latova nadřízeného, nejvyššího státního zástupce Igora Stříže.
Čestný prezident SU a ústavní soudce Jaromír Jirsa ve svém vystoupení upozornil na to, že na začátku prosince přijde Ústavní soud o „prosoudcovský hlas“ v podobě Kateřiny Šimáčkové. Ta odchází jako nová soudkyně ESLP. „Mám proto obavy, kdo ji nahradí, v plénu jde o každý hlas,“ varoval Jirsa.
Unie pak přijala závěry, které vzešly z debat v pracovních skupinách. Znovu zopakovala potřebu zavedení institutu emeritního soudce, ohledně elektronizace justice pak zazněla tvrdá kritika současného stavu, který neodpovídá potřebám 21. století, což se plně projevilo při pandemii. SU také upozornila na to, že nefunguje systém anonymizace soudních rozhodnutí. Vyzvala rovněž vládu, aby urychleně řešila problém s nepřipraveností výběru nových soudců.
Petr Dimun
