Vysokoškolský učitel soukromého práva Guillaume Zambrano vyzval lidi v rámci hnutí „NO PASS“, aby prostřednictvím formuláře na webu podali stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ESLP za účelem jeho zahlcení a „vykolejení systému“. Stížností bylo podáno 18 000. Zambranovu stížnost na protest proti covid pasům ve Francii zamítl ESLP jako nepřípustnou. Soud hromadné žaloby nepřijímá, právo na individuální stížnost bylo zneužito.
Evropský soud pro lidská práva Zambranovu stížnost jakožto i všech 18 000 „formulářových stížností“ dne 7. října 2021 odmítl pro nepřípustnost. Rozhodnutí je konečné. Francie zavedla povinné covid pasy takřka všude v srpnu 2021.
Stěžovatel Guillaume Zambrano je francouzský státní příslušník, který žije v Montpellier. Je odborným asistentem soukromého práva na univerzitě v Montpellier. Vytvořil hnutí „NO PASS !!!“, aby se postavil proti francouzskému zdravotnímu průkazu. Na svých internetových stránkách vyzval, aby návštěvníci těchto stránek dokončili předvyplněný formulář za účelem podání jakési hromadné žádosti k Evropskému soudu pro lidská práva, stojí v informaci o případu Zambrano v. Francie.
Úplný dokument je zde.
„Na svém webu vyzýval, aby návštěvníci webu vyplnili předepsaný formulář, aby se zvýšil počet stížností podaných k Evropskému soudu pro lidská práva a byla podána jakási hromadná žaloba. Zcela jasně na webu zdůraznil, že jeho cílem je vyvolat ,přetížení, nadměrné pracovní vytížení´ jakožto i paralyzovat provoz soudu nebo dokonce přinutit soud otevřít dveře a vykolejit systém´,“ uvedl ESLP doslova k případu Zambrano v. Francie.
Právní strategie paralyzovat Soud
Soud k nepřípustnosti uvedl, že Zambrano nevyčerpal vnitrostátní opravné prostředky a dále se dopustil zneužití práva podat stížnost ve smyslu kritérií přípustnosti podle Článku 35, § 1 a 3 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Zambrano se podle Soudu neobrátil na francouzskou správní justici a nevznesl otázku, zda je zákon ze dne 5. srpna 2021 v souladu s ustanoveními Úmluvy. Evropský soud pro liská práv rovněž upozornil, že přístup Zambrana je zjevně v rozporu s účelem práva na individuální stížnost.
„Soud zjistil, že tento přístup byl záměrně vymyšlen, aby podkopal systém Úmluvy a fungování Soudu v rámci toho, co popsal jako ,právní strategie´. Ve skutečnosti byl záměr v rozporu s duchem Úmluvy a sledovanými cíli,“ uvedl Soud.
Dále štrasburský soud poznamenal, že téměř 18 000 standardizovaných stížností podaných v důsledku činnosti pana Zambrana nesplnilo podmínky stanovované v pravidle 47 odst. 1 (obsah individuální stížnosti) jednacího řádu Soudu, a to navzdory lhůtě poskytnuté jejich zástupci, aby splnili příslušné požadavky. Proto tyto stížnosti nemohl Soud ani přezkoumat, stojí v informaci o odmítnutých stížnostech.
Kromě toho v odůvodnění Soud uvádí, že stěžovatel Zambrano ve stížnosti neuvedl, jak se zavedení povinných covid pasů ve Francii dotýká jeho osobně.
Povinný covid pas a sankce uzákoněny
Až do 30. září 2021 platil ve Francii zákon na povinné prokazování zdravotním průkazem – covid pasem ve veřejné a v mezinárodní dopravě a na hromadných akcích jako je návštěva kina, trhu nebo muzea. „Zákonem z 5. srpna 2021 byl ve Francii prodloužen nouzový stav do 15. listopadu 2021 a rozšířena povinnost covid pasů na ostatní oblasti každodenního života,“ shrnul Evropský soud pro lidská práva situaci ve Francii.
Nyní je covid pas vyžadován v restauracích, barech a jejich zahrádkách a v nákupních centrech, a to na základě rozhodnutí prefekta příslušného departementu, pokud usoudí, že na těchto místech je riziko kontaminace, stojí dále v informaci Soudu. Covid pas je rovněž podmínkou v dopravě vlakem nebo dálkovým autobusem, na seminářích, v institucích pro závislé a staré osoby, v domovech důchodců a v nemocnicích s výjimkou pohotovosti.
„Průkaz je nyní povinný pro dospělé, kteří se chtějí zúčastnit aktivit v příslušných oblastech a prostorách a pro zaměstnance, kteří v nich pracující od 30. srpna 2021. Na veřejnost může být uvalena sankce za nepředložení zdravotního průkazu nebo za podvodné použití průkazu a na živnostníky a jejich personál odpovědný za kontrolu průkazů může dopadnout trest v případě, že tento požadavek nesplní,“ stojí v informaci o současné situaci ve Francii.
Hromadná litigace jako výsledek nedostatku práv
Francouzský učitel soukromého práva si podle zprávy Evropského soudu pro lidská práva stěžoval na porušení Článku 3 Úmluvy – zákaz nelidského zacházení, na porušení Článku 8 – právo na soukromý a rodinný život a Článku 14 – zákaz diskriminace.
Soud zopakoval, že se „zabýval hromadným řízením – masovými litigacemi vyplývajícími z různých strukturálních nebo systémových problémů ve smluvních státech téměř dvě desetiletí a že tyto nedostatečnosti lidských práv ve smluvních státech vedly k neustále rostoucímu počtu stížností podaných u Soudu“. Soud však vidí perspektivu v zachování individuálních stížností jako základu systému Úmluvy, stojí dále v odůvodnění.
Podle Soudu bylo zřejmé, že velký nárůst aplikací včetně těch, které byly předloženy na podporu cíle stěžovatele, mohly ovlivnit schopnost Soudu splnit své poslání ve vztahu k dalším žádostem podaným jinými stěžovateli, kteří splnili podmínky přidělení soudním sekcím a jasně stanovené podmínky přípustnosti v Úmluvě, stojí v odůvodnění ESLP k případu.
Irena Válová