Probační a mediační služba efektivně využila své stávající struktury středisek a odborného zázemí, aby v rámci programu „Zpátky do života“ zřídila nový typ pracoviště – programové centrum. Foto: PMS

Pachatelé mohou absolvovat skupinové terapie v nově zřízených centrech

Odsouzení pachatelé trestné činnosti mohou od začátku letošního roku absolvovat skupinové terapie v programových centrech, které zřídila Probační a mediační služba (PMS). Lektor Petr Hýl ve čtvrtek na tiskové konferenci k projektu uvedl, že právě skupinová forma práce je významná pro to, aby odsouzeného nasměrovala k životní změně. Centra nabízejí čtyři různé programy včetně terapie pro řidiče či pro mladistvé, kteří se dopustili závažné násilné trestné činnosti.

Lektoři pracují s odsouzenými intenzivněji než probační úředníci ve střediscích PMS, a to každý týden po dobu tří až čtyř měsíců. Ve skupině bývá šest až sedm lidí, dvouhodinová sezení se konají vpodvečer, aby odsouzení mohli přes den chodit do zaměstnání. „Klient musí absolvovat všechny lekce. Pokud onemocní, musí si je individuálně nahradit,“ popsal Hýl s tím, že k získání certifikátu o úspěšném završení programu musí navíc účastník projevit i aktivitu a spolupráci.

Probační úředník dohlíží, jestli pachatel vede řádný život a plní všechny uložené závazky. Odsouzený se tak spíše otevře a svěří právě lektorovi, který nemá kontrolní, ale podpůrnou roli. „Klienti ve skupině na sebe vzájemně reagují. Jsme svědky toho, že pachatelé mění své životy,“ řekl Hýl, který původně pracoval s drogově závislými a později měl v PMS na starosti oběti trestné činnosti.

Programová centra aktuálně fungují ve čtyřech soudních regionech – Severočeském, Západočeském, Jihočeském a Severomoravském. Pracoviště mají v Mostě, Sokolově a Chebu, Českých Budějovicích, ve Frýdku-Místku a Olomouci. Od ledna příštího roku vznikne nové centrum také v Praze. Lektorské týmy ale vyjíždějí i do středisek PMS v jiných lokalitách.

Centry zatím prošlo 170 odsouzených, z toho 147 mužů. Polovině z nich uložil povinnost absolvovat program soud, případně státní zástupce. Druhá polovina se pro terapii rozhodla dobrovolně, třeba na základě konzultace s probačním úředníkem. Cílem programů je odsouzeného motivovat a podpořit, pomoci mu začlenit se zpět do společnosti a snížit pravděpodobnost jeho recidivy.

Nejvíce klientů center dokončilo program Vnímám i Tebe, který se snaží zvýšit odpovědnost pachatelů vůči obětem trestné činnosti. Další se zapojili do terapie, která usměrňuje rizikové chování lidí odsouzených za dopravní trestné činy. Zhruba pětina klientů prošla programem, který za spolupráce s rodinou podporuje změny chování a postojů u mládeže. Čtyři mladiství pachatelé násilné činnosti pak absolvovali program, který je má naučit rozpoznat a zvládat rizikové situace nerizikovým způsobem.

„Za deset setkání se změna neodehraje, ale může započít,“ podotkl k tomu Marek Tkáč, garant programových center. Doplnil, že proces nekončí získáním certifikátu, ale PMS následně s odsouzeným dále pracuje a může ho případně nasměrovat k další odborné pomoci.

PMS při ukládání programů úzce spolupracuje se soudci a státními zástupci. Probační úředník může u pachatele předjednat uložení alternativního trestu, zahrnout do něj i konkrétní program a předložit tuto zprávu soudu či státnímu zastupitelství. Přihlíží při tom k tomu, aby takový trest bylo možné vykonat pokud možno kdekoliv v ČR, pro případ, že by se odsouzený přestěhoval.

„Zvyšujeme jistotu justice v tom, že má kam pachatele posílat, aby programy absolvovali,“ shrnula ředitelka PMS Andrea Matoušková. Upozornila, že systém doposud hodně spoléhal na programy poskytované neziskovými organizacemi, které jsou závislé na dotacích. Právě neziskové organizace, například Rubikon Centrum, PMS k tvorbě programů přizvala. Inspirovala se také u švýcarských kolegů nebo u české Vězeňské služby. Matoušková dodala, že PMS plánuje vytvářet i nové programy nad rámec čtyř stávajících.

(čtk)