Osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka je pravomocné. Dnes ho potvrdil odvolací soud. Dvojice čelila obžalobě v kauze letounů CASA. Státní zástupce tvrdil, že vinou Parkanové a Staňka byly armádní stroje, které stát nakoupil v roce 2009, předražené. Podle soudů ale žádná škoda státu nevznikla.
O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Obžaloba tvrdila, že Parkanová a ředitel ministerské sekce vyzbrojování Staněk způsobili státu škodu zhruba 818 milionů korun, protože nenechali zjistit obvyklou cenu strojů. Později státní zástupce Jan Kořán výši škody zrevidoval na 777 milionů na základě dodatku znaleckého posudku.
„V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda,“ konstatovala dnes předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Petra Benešová. „Oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby obchod proběhl v souladu se zákonem. Máme za to, že dodrželi povinnosti, které měli,“ dodala.
K závěru, že škoda nevznikla, dospěl nepravomocně před rokem obvodní soud. Ostře tehdy zkritizoval posudek od firmy American Appraisal, o nějž se obžaloba opírala. Benešová k tomu nyní doplnila, že v době sjednávání obchodu nikdo cenu nerozporoval. Podle soudkyně je navíc „nepředstavitelné“ požadovat zjišťování ceny přímo po ministrovi, když k tomu má rozsáhlý odborný aparát.
Benešová dále upozornila, že díky obchodu se podařilo české armádě směnit letouny L-159, které „byly prohlášeny za neprodejné, roky stály v hangáru, vynakládalo se na ně mnoho milionů korun, aby nezrezly, nikdo je nechtěl koupit, a když už, tak za směšnou cenu“.
Oba obžalovaní vinu od počátku odmítali. Parkanová k soudu nikdy osobně nedorazila, omluvila se i z dnešního odvolacího zasedání. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně.
Na řadě je žádost o odškodné
„Ukázalo se, že klientka byla od začátku zcela nevinná a celé toto řízení bylo zcela zbytečné. Ta smutná zpráva je, že jí to zničilo podstatnou část života, a to už jí nikdo nenahradí,“ komentoval výsledek jednání advokát Parkanové Tomáš Sokol. „Doufám, že tímto ta věc končí.(…) I díky osobní statečnosti paní doktorky Parkanové, která zveřejnila klíčové části trestního spisu, došlo ke změně veřejného názoru. Každý, kdo o věci jenom trochu něco věděl, pochopil, že ta věc nemá reálný základ a stojí jenom na velmi pochybném znaleckém posudku,“ přidal se Staněk.
Parkanová i Staněk nyní mohou po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání. Sokol řekl, že to exministryni doporučí. Staněk k tomu poznamenal, že žádné odškodnění nemůže člověku vrátit deset let života.
Pro Staňka žádal státní zástupce pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazů činnosti. Staňka vinil ze zneužití pravomoci a z úmyslného porušení povinnosti při správě cizího majetku. Parkanovou chtěl potrestat za dva nedbalostní trestné činy – maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
K motivům údajné trestné činnosti obžaloba tvrdila, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády, a Staněk se chtěl stát šéfem sekce vyzbrojování, kterou vedl jen jako pověřený řízením. Soudkyně to dnes označila za nesmysly. „Z žádného dokazování to nevyplynulo. Navíc vláda byla v demisi. Je absurdní si myslet, že se obžalovaná chtěla zalíbit premiérovi,“ podotkla. U Staňka poukázala na fakt, že jako pověřený řízením zastával ještě jednu funkci a měl výrazně vyšší plat, než když se poté stal ředitelem.
Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu koncem roku 2015. Státní zástupce si poté opakovaně stěžoval na soudkyni obvodního soudu kvůli průtahům v řízení. Odvolací senát ale dnes uvedl, že zásadní průtahy nenastaly, „byť řízení mohlo být koncentrovanější“. „Je nutno vzít v úvahu, že dokazování bylo rozsáhlé. Také do toho přišla pandemie. Na druhou stranu ta záležitost trvá déle než deset let, tedy skutečně dlouhou dobu,“ uzavřela Benešová.
(čtk)
