Osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka je pravomocné. Tento týden to potvrdil odvolací soud. Kauza se táhne přes deset let. Jaké byly jeho milníky?
– Případ, ve kterém byli někdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL a později TOP 09) a bývalý šéf ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku, se týká nákupu transportních letounů CASA C-295 pro české vojenské letectvo. Bývalá politička a její podřízený podle nyní pravomocně zamítnuté obžaloby způsobili státu škodu 818,8 milionu korun (později byla částka snížena na 777 milionů).
– Státní zástupce vytýkal Parkanové a Staňkovi to, že před rozhodnutím o nákupu transportních letadel za přibližně 3,5 miliardy korun nenechali zpracovat nezávislý posudek. V obžalobě mimo jiné stálo, že se tehdejší lidovecká politička Parkanová (později vstoupila do TOP 09), jež ministerstvo obrany vedla od ledna 2007 do května 2009, chtěla nákupem letounů zalíbit tehdejšímu premiérovi Mirku Topolánkovi (ODS).
– Nové transportní letouny, které by nahradily dosluhující sovětské Antonovy An-26, začali vojáci aktivně hledat v roce 2005 za vlády Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD). Uvažovalo se o americkém letounu C-130 Hercules, evropském Airbusu A-400M, letounu CASA C-295 či novějších antonovech z Ukrajiny. V červenci 2007, půl roku po nástupu Topolánkovy vlády, padlo rozhodnutí, že se neuskuteční tendr a vojáci armáda se pokusí získat stroje výměnou za nepotřebné bitevníky L-159.
– Vláda Mirka Topolánka, tehdy již v demisi, schválila pořízení čtyř letounů CASA v dubnu 2009 (jeden měl být získán výměnou za stroje L-159). Nákup byl mnohými odborníky i médii kritizován jako předražený. Spekulovalo se také o tom, že za pořízením letadel stál tlak vysoce postavených úředníků ministerstva, kteří prý španělské stroje prosadili proti vůli některých armádních představitelů. Obchod prověřovala Evropská komise, která ale v listopadu 2011 řízení zastavila.
– Smlouva o nákupu letadel byla podepsána v květnu 2009, první stroj přistál v Praze v lednu 2010, zbylé tři do konce téhož roku. Během roku 2011 letouny postihlo několik závad, kvůli kterým měly opakovaně zákaz létat. Potíže měly stroje například také s nefunkčním systémem ochrany proti naváděným střelám. Výměnou za problémy armáda s dodavatelem vyjednala prodloužení záruky o půl roku, během roku 2013 se jako kompenzace ze Španělska vrátily i dva bitevníky L-159.
– Informace o vyšetřování nákupu se na veřejnost dostala v červnu 2012, kdy policie požádala o vydání Parkanové, tehdejší místopředsedkyně Sněmovny. O imunitu přišla v červenci 2012 (vzápětí rezignovala na místo ve vedení dolní komory), obžaloba byla k soudu podána po více než třech letech, v prosinci 2015. V září 2016 ještě Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil kauzu k došetření, rozhodnutí ale zrušil městský soud a případ tak v květnu 2017, skoro po pěti letech od obvinění, začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 6.
– Soud se v následujících letech zabýval výslechy desítek svědků, včetně bývalých ministrů Topolánkovy vlády a zástupců armády. Státní zástupce Jan Kořán dlouhodobě kritizoval způsob, jakým soudkyně Markéta Binderová řízení vedla, například to, že hlavní líčení svolávala jen jednou za několik měsíců, a to ještě na jediný den. Binderová se v mezičase pokusila z věci vyloučit, chtěla také kauzu vrátit k došetření.
– Loni v červnu začal soud po svědcích vyslýchat znalce. Právníci obhajoby u soudu zpochybnili posudek firmy American Appraisal (AA), na kterém byla založena obžaloba. Odmítli způsob, jakým znalecký ústav stanovil obvyklou cenu strojů. Autoři posudku na svých závěrech trvali. Státní zástupce Kořán v závěrečné řeči uvedl, že se u Parkanové nepodařilo prokázat zneužití pravomoci. Nově pro ni proto navrhl mírnější právní kvalifikaci, a to nedbalostní maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku z vědomé nedbalosti. Kořán také zrevidoval na základě dodatku ke znaleckému posudku výši škody z téměř 819 milionů na 777 milionů korun.
– Soud nakonec loni v říjnu Parkanovou i Staňka zprostil obžaloby, žalobce se proti tomu obratem odvolal. Pro Parkanovou žádal dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest, pro Staňka pět let vězení a pětimilionový trest. Nyní osvobození potvrdil odvolací soud. „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda,“ konstatovala předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Petra Benešová.
– Parkanová se z jednání u soudů omlouvá. „Rozhodně tím nemínila demonstrovat neúctu k soudu nebo bagatelizovat trestní řízení. Ona na to prostě lidsky nemá. Psychicky to velmi těžce nesla,“ vysvětlil loni v říjnu nepřítomnost Parkanové její právník Tomáš Sokol. Nyní zřejmě bude žádat o odškodnění
– S trestním stíháním kvůli nákupu letounů CASA souvisí také pokuta, kterou Parkanová dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten ji potrestal za to, že v srpnu 2013 na internetu zveřejnila záznamy výpovědí všech svědků i obviněných v případu, a to včetně jmen. Exministryně obrany proti rozhodnutí úřadu podala správní žalobu s tím, že ÚOOÚ jí upírá právo na svobodu projevu a na obhajobu. V listopadu 2016 ale pražský městský soud sankci potvrdil.
– Česká armáda má nyní šest strojů CASA, původní čtveřici letos doplnily dva nové stroje modernizované verze C-295MW (na její standard budou upraveny i stávající C-295M). Ministerstvo obrany za dvě letadla zaplatilo 2,3 miliardy korun s DPH. Loni při desátém výročí zařazení letounů CASA do výzbroje vedení ministerstva, letectva i letecké základny vyslovilo i přes počáteční potíže spokojenost se spolehlivostí letadel.
(čtk, epa)
