Staří a noví dlužníci v oddlužení a souběh různých úprav. Do toho peněžní odměny za Covid-19 zdravotnickému personálu, jehož velké množství se nachází mezi dlužníky. A nakonec tornádo na Moravě a dary poškozeným dlužníkům i plnění od pojišťovny. O těchto tématech diskutovali soudci Rostislav Krhut a Tomáš Jirmásek na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021.
Jak rozhodovat v těchto situacích, jak vykládat zákon, jak nakládat s „atypickými příjmy“ dlužníků a spět k úspěšnému oddlužení bylo tématem panelové diskuse s názvem „Neúspěšný konec oddlužení“. K tématu s přítomnými diskutovali soudce Krajského soudu v Ostravě v současnosti přidělený k Nejvyššímu soudu Rostislav Krhut a soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek.
Soudce Krhut nejprve upozornil na existenci dlužníků, kteří do procesu oddlužení vstoupili v různé době a platnosti různých zákonů, přičemž platí zákaz retroaktivity. Proto se oddlužení, „v nichž bylo rozhodnuto o úpadku do 31. 5. 2019, projednávají jen podle dosavadní právní úpravy“. U dřívějších novel jako je ta z roku 2017 je třeba respektovat zákaz retroaktivity. „Předchozí novely stály na připuštění nepravé retroaktivity,“ vysvětlil soudce.
Například „dlužník do roku 2017“ musí o osvobození od placení zbytku dluhů požádat. V této souvislosti je podle soudce zajímavý aspekt finiše dlužníka, kdy na konci procesu bojuje. Dlužník má jen pět let na oddlužení. Ale jen těch pět let, nikoli déle. Počítá se to od termínu první splátky. Pokud dlužník chce finišovat a poslat například jednorázovou splátku, aby dosáhl na 30%, musí to udělat včas. Jinak spadne pod jiný režim
Když neúspěšné oddlužení vyrobí exekuci
U oddlužení schválených do 30. 6. 2017 nelze při neúspěšném oddlužení insolvenční řízení zastavit, musí nastat konkurs. Podle soudce Krhuta je třeba velmi hlídat verzi insolvenčního zákona, podle které se právě odehrává konkrétní insolvenční řízení.
Jak dále soudce upozornil, podle judikatury Nejvyššího soudu neúspěšné oddlužení „vyrábí“ exekuční titul, i když návrh podal sám dlužník. Podle rozhodnutí 29 ICdo 129/2020 „lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel, i tehdy, je-li insolvenčním navrhovatelem pouze dlužník. Toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení.
Mohlo by vás zajímat
Podle soudce Krhuta nepotřebujeme ani v tzv. epidemii koronaviru další ustanovení zákona, neboť máme onu formulaci „dlužník vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat“. Ve starých oddluženích máme klauzuli 30 %. Nesplnění 30 % z důvodu Covidu není důvod pro zrušení oddlužení. Dnes dlužník splatí nulu, upozornil soudce Krhut.
Soudce Jirmásek: Souzení začíná tam, kde končí zákon
Vyhodnocením vývoje insolvenčních řízení během Covidu-19 pokračoval soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek. Od loňského roku se například řešila otázka, jak naložit u dlužníků v oddlužení s odměnami za Covid-19. „Celá řada pracovníků ve zdravotnictví je v oddlužení,“ uvedl soudce Jirmásek doslova.
„Souzení začíná tam, kde končí zákon. Ten si umí přečíst každý,“ podotkl. Jak dále předestřel, názor, jestli se mají odměny zdravotníkům srážet a z mimořádných odměn splácet dluhy, se vyvíjel. „Zdá se, že zprvu nebylo pochyb o tom, že Covid odměna je součást mzdy a podléhá standardně srážkám.“
Od 5. ledna 2021 do 30. července 2021 pak platilo usnesení Vrchního soudu v Praze 4 VSPH 1515/2020, které říká, že a) covid odměnu nelze považovat za mimořádný příjem, jenž by byl dlužník povinen vydat do oddlužení, b)Covid odměnu nelze bez souhlasu dlužníka použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře a c)Je-li dlužník příjemcem covid odměny, je soud povinen i bez návrhu změnit usnesení o schválení oddlužení tak, že tato odměna nepodléhá srážkám a zůstává v plném rozsahu dlužníkovi.
Za covidu splácejí záchranáři a zdravotníci jen půlku
Od 31. července 2021 však platí §24 a zákona č. 191/2020 ve znění účinném od 31. 07. 2021 neboli Lex Covid Justice. Ten říká, že „Odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovým opatřením a mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví v době epidemie Covid 19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci pouze z jedné poloviny.“
V této souvislosti soudce doslova bombardovaly nemocnice s otázkami, co dělat, když už byly odměny vyplaceny věřitelům. Jsou statisíce odměn vyplacených věřitelům, dělaly to mraky nemocnic, řekl. Jak soudce dále uvedl, nelze jednat retroaktivně. Co se dělo do stanovení nových pravidel, nelze měnit, upozornil soudce Jirmásek.
Co je příjem? Když někdo bohatne
Na to navázal znovu soudce Rostislav Krhut rozborem mimořádných příjmů. Jak upozornil, mimořádné příjmy jsou jedním ze čtyř pilířů oddlužení vedle splátky z běžných příjmů, zpeněžení majetku a zajištění. Otázkou zůstává, co je a co není mimořádný příjem. Soudci se podle jeho slov nelíbí přístup, když nevíme, jaký je rozdíl mezi příjmem a mimořádným příjmem.
Nepravidelný příjem nemusí mít s mimořádným příjmem nic společného – například herec dostane za roli jednu částku po třech měsících. Spisoval píše dva roky a teprve potom se dobere k miliónům, je to prostě příjem.
Příjem je podle soudce v účetním slova smyslu peněžní tok ve prospěch dlužníka. V užším slova smyslu je příjem jen takový tok, který navyšuje hodnotu jmění dlužníka, tedy dlužník díky němu bohatne. „Oddlužení podléhají jen příjmy v užším slova smyslu,“ zdůraznil soudce.
Dar, plnění, náhrada mají fungovat i bez tornáda
„Příjem není náhrada. Náhrada je náhrada – například cestovní náhrady. Dlužníkovi ukradli auto a on dostal plnění. Je to opět náhrada,“ uvedl jako příklad soudce Krhut s tím, že si právě dělá předpolí k tornádu. „Dar jako pomoc po tornádu není příjem, je to náhrada,“ uvedl soudce. „Dar by to byl, kdyby se můj majetek rozmnožil,“ dodal soudce Krhut.
Jako další příklad uvedl dlužníka s rodinným domem, který je nezajištěný. „Přijde tornádo. Dlužník si půjčí na opravu. Vezmete mu tyto peníze?“ zeptal se soudce přítomných, přičemž se nikdo nepřihlásil.
„Zcela správně. Když si člověk půjčí, tak nezbohatne,“ vysvětlil soudce Krhut a pokračoval: „Vláda schválila dotaci dva miliony na opravdu domu. Kdo by jim je vzal?“ zeptal se znovu soudce. Opět se nikdo nehlásil. „Je to stále náhrada způsobené škody,“ potvrdil soudce Krhut. „Takto by to mělo fungovat i bez tornáda,“ dodal k vyřčeným principům.
Náhrady za omezení podnikání oddlužení nepodléhají
Totéž se podle jeho slov týká i podnikatelů. Tam jdou příjmy do oddělené podstaty a nezajímají nás jednotlivé příjmy, nýbrž hospodářský výsledek, upozornil soudce Rostislav Krhut.
Příjmy a výdaje spojené s podnikáním dlužníka během oddlužení tvoří „oddělenou podstatu“, ke které má dispoziční oprávnění dlužník. Pro oddlužení je podstatný až hospodářský výsledek, ze kterého se určuje odvod pro věřitele.
Z toho plyne, že jednotlivé příjmy spojené s podnikáním dlužníka (kompenzace za omezení podnikání, nadměrný odpočet DPH) oddlužení nepodléhají. Tyto částky ale musí být zahrnuty mezi příjmy, z nichž se po odečtení výdajů určuje hospodářský výsledek potažmo odvod do oddlužení, uzavřel soudce.
Letošní ročník odborné KONFERENCE INSOLVENCE se konal 15. října 2021 již tradičně v konferenčních prostorách Wellness hotelu STEP v Praze. Špičkoví řečníci z řad soudců, insolvenčních správců, představitelů státní správy, legislativců i neziskových organizací se věnovali zásadním tématům napříč oborem.
Irena Válová
