Nejpozději do dvou let budou insolvence hlavním společenským tématem. Na KONFERENCI INSOLVENCE 2021 to předpověděla advokátka a insolvenční správkyně Jarmila Veselá. Vliv bude podle ní mít ekonomická situace, měnící se vláda nebo plánované změny legislativy. Osmý ročník KONFERENCE INSOLVENCE 2021 pod záštitou ministryně spravedlnosti Marie Benešové nabízí rekordní počet odborných řečníků.
Letošní ročník odborné KONFERENCE INSOLVENCE se koná 15. října 2021 již tradičně v konferenčních prostorách Wellness hotelu STEP v Praze. Špičkoví řečníci z řad soudců, insolvenčních správců, představitelů státní správy, legislativců i neziskových organizací se věnují zásadním tématům napříč oborem.
Konferenci uvedl ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek. Jako první řečnice se představila zakladatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá, která ocenila, co společnost Insolvence 2008 dělá pro insolvenční obor – KONFERENCE INSOLVENCE je největší odbornou tuzemskou akcí ve svém oboru.
Jarmila Veselá představila příklady z oblasti insolvencí a exekucí z praxe na kterých bylo zřejmé, že vládní politika ovlivňuje průběh insolvenčního řízení. Například do počtu lidí, kteří vstupují do insolvence můžeme vidět, že lidé očekávají na další oddlužovací novelu. „Proč by platili v oddlužení 5 let, když budou moci platit 3 roky,“ tázala se Veselá. Vláda loni schválila návrh zákona, který zkracuje délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti na tři roky. Nakonec ale novinka neprošla Poslaneckou sněmovnou. Dá se ale očekávat, že nový kabinet novelu vrátí na stůl.
Čísla lidí i firem podle Veselé ukazují, že jsme od roku 2008 do roku 2020 byli v dobré ekonomické kondici a do oddlužení vstupovalo minimum subjektů. Z 488 tisíc aktivních firem je v konkurzu 0,59 procent firem. Z 8,7 milionů občanů nad 15 let je pak v oddlužení pouze 1,31 procent lidí. Devět z deseti lidí pak oddlužení splní a pouze 20 tisíc oddlužení bylo zastaveno.
Mohlo by vás zajímat
Typickoo firmou v konkurzu je podle dat InsolCentra velkoobchod a maloobchod s dluhem 49 milionů korun v případě, že firma není vytunelovaná. U živnostníků pan převažují muži ve věku 45 let s dluhem 8,8 milionu korun.
Typicky dluží muž ve věku 44 let
Profil typického dlužníka v exekuci je muž ve věku 44 let, který má dluhy 1,2 milionu korun. „Obáváme se, že vytváříme skupinu lidí, která bere exekuce jako životní styl,“ varovala Jarmila Veselá. Nejlepší výsledky co se týče oddlužení mají podle ní lidé, kteří ručí osobním majetkem. Oproti tomu u firem, které jsou v konkurzu a neexistuje u nich osobní odpovědnost za dluhy nejsou výsledky zdaleka tak dobré.
Dnes je asi 700 tisíc lidí je v exekuci. Jak lidem pomoci? V médiích podle Veselé často slýcháme názory, že dlužníci za své dluhy nemohou. „Jedna jízdenka, která by způsobila takové dluhy u jednoho člověka bude velice raritní. Dlužníky velmi dobře znám,“ upozornila advokátka s tím, že u lidi s mnoha dluhy vnímá jako občanskoprávní delikventy. „Ze společenského hlediska je třeba jim pomoci, ale je otázkou jak to udělat, abychom jim spíše neublížili. Naši dlužníci neumírají hlady, potřebují pomoci se vzdělat,“ uzavřela Veselá s tím, že je obrovský problém s nedostatkem sociálních pracovníků.
Na potřebě zvyšovat finanční gramotnost lidí již od dětství se shodli všichni panelisté z prvního bloku. „Benefit oddlužení je natolik velký, že bychom jako společnost měli po dlužníkovi něco požadovat,“ uvedl v souvislosti se vzděláváním ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Člen představenstva advokátní komory Michal Žižlavský apeloval na to, aby se legislativa ohledně vzdělávání tvořila tak, aby měla v praxi smysl. „Velmi těžce se dlužníci nutí, aby se podrobovali nějakým školením,“ upozornil.
Podle lidoveckého poslance Marka Výborného je edukace dlužníků nesporně důležitá. „Oddlužení je dobrodiní a za to musí dlužníci něco strpět. Ale školení, kde bude pasivně sedět 40 lidí, nemá smysl,“ dodal. Odmítl také možnost budoucího vyhlášení dluhové amnestie. „Platí základní premisa, že dluhy se mají platit,“ řekl s tím, že ani nyní aktuální institut „milostivého léta“ rozhodně není dluhovou amnestií.
Podle náměstka výkonného ředitele a hlavního právníka České bankovní asociace Filipa Hanzlíka by se měla finanční gramotnost vyučovat již od základní školy. „Měla by to být povinná součást vzdělávání,“ myslí si.
I advokát, vysokoškolský pedagog a rozhodce Alexander Bělohlávek si myslí, že řada dlužníků si život na dluh vzala jako životní styl. Upozornil na souvislost s recidivou a závislostmi. Insolvenční právo podle něj bylo zamýšleno jako ochrana věřitelů a na tento prvopočátek smyslu zákona se často zapomíná.
V panelu vystoupil také poslanec Pirátů Lukáš Kolařík nebo zástupce Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Právě Svaz měst a obcí už dříve otevřeně vystoupil proti tomu, aby se doba oddlužení opět zkracovala z 5 na 3 roky. Zkrácením oddlužení vysílá stát podle Svazu signál o tom, že dluhy se odpouštějí, což je podle starostů extrémně nefér vůči poctivě splácejícím.
V dalších blocích konference nabídne aktuální a praktická témata oddlužení, dohledovou činnost ministerstva nebo téma evropské směrnice o preventivní restrukturalizaci.
Eva Paseková
