Městský soud v Praze by měl brzy projednat správní žalobu bývalého náměstka ministerstva spravedlnosti Vladimíra Zimmela podanou na sekci pro státní službu. Brání se tak proti převedení na jiné služební místo. Ve funkci náměstka pro trestní politiku skončil v lednu 2019 po reorganizaci resortu pod vedením exministra Jana Kněžínka. „Argumentuji nevhodností služebního místa, na které jsem byl převeden,“ řekl Zimmel České justici.
Kněžínek tehdy krátce po svém nástupu do křesla šéfa resortu přeskupil všechny odborné sekce a přesoutěžil místa odborných náměstků. Už tehdy se v kuloárech úřadu ozývaly hlasy, že takový způsob systemizace dělá ze zákona o státní službě „trhací kalendář“. „Mgr. Vladimír Zimmel se soudí s Ministerstvem vnitra, které jako odvolací orgán potvrdil rozhodnutí MSP o zařazení Mgr. Zimmela na jiné služební místo po jeho odvolání z funkce náměstka pro řízení sekce,“ komentoval žalobu pouze stručně mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Žaloba měla být projednána již tento týden, podle informací České justice však jednání bylo odročeno.
Resort spravedlnosti ovšem není zdaleka jediný, kde k podobné reorganizaci a systemizaci služebních míst došlo. Soudy už v této souvislosti řešily řadu správních žalob. S žalobou u Městského soudu v Praze uspěl například exnáměstek ministerstva financí Ondřej Závodský – nikoliv však kvůli reorganizaci, která podle něj byla nezákonná, ale kvůli tomu, že byl odvolán z postu dříve, než nová systemizace začala platit.
Správní žalobou se také odvolání neúspěšně bránil například bývalý náměstek na ministerstvu zemědělství Jiří Jirsa. Nejvyšší správní soud ovšem před rokem konstatoval, že správní soudy nemohou posuzovat efektivitu a účelnost změn, které provádí vláda ve státní službě a ani nemohou suplovat vůli zákonodárce a poskytovat úředníkům vyšší míru ochrany, něž jakou mají ze zákona.
Podle NSS má vláda jako vrcholný orgán výkonné moci pro uplatnění vlastní představy o podobě, efektivitě a nákladnosti organizace státní služby vytvořen široký prostor, v jehož rámci může rozhodovat také o snížení celkového počtu státních zaměstnanců a jejich představených. Zákon o státní službě neposkytuje jistotu zachování stávajícího služebního místa: v případě schválení nové systemizace umožňuje změnit služební zařazení státních zaměstnanců i služební poměr z organizačních důvodů ukončit. V tom se podle názoru NSS zákon o státní službě neodlišuje od zákona o vojácích z povolání, podle něhož musí být voják propuštěn ze služebního poměru, pokud pro něho není v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení.
O reorganizaci ministerstva spravedlnosti čtěte zde: Umění reorganizovat
Zimmela, kterýbyl dříve aktivní v sociální demokracii, na ministerstvo přivedla v roce 2014 tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková, nominovala ho ale ČSSD. Ve funkci tehdy nahradil náměstka pro trestní politiku Pavla Šterna, jehož ministryně odvolala po sporech kolem tendru na elektronické náramky pro domácí vězně.
Někdejší náměstek vystudoval policejní akademii a dvacet let pracoval jako policista. Jako kriminalista se zabýval finanční kriminalitou a zejména problematikou praní špinavých peněz. V letech 2004 až 2006 vedl speciální policejní útvar známý pod názvem finanční policie (FIPO), kterou zakládal. Útvar byl zrušen k 31. prosinci 2006 a většina jeho pracovníků i rozpracovaných případů přešla pod protikorupční policii.
Zimmel pak byl náměstkem ředitele Úřadu služby kriminální police a vyšetřování. Od policie odešel v červnu 2008 po reformě Ivana Langera.
Zákon o státní službě je zkrácený název zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Upravuje organizaci státní služby a zaměstnanců. Má sloužit k odpolitizování státní správy. Kabinet smí systemizaci provádět jen jednou ročně, vždy k 1. lednu.
Eva Paseková
