Milostivé léto je generální pardon, jenž podle letos přijatého zákona exekuci zastaví, pokud dlužník uhradí vymáhanou jistinu a poplatek ve výši 750 korun bez daně. Když dlužník splní náležitosti dané zákonem, jeho exekuce bude zastavena. „Povinný musí jistinu uhradit nikoliv pod tíhou úkonu exekutora nebo vydaného exekučního příkazu,“ upozorňuje soudní exekutor z Hradce Králové Martin Štika.
Lidé dostanou od 28. října tři měsíce na to, aby se za zvýhodněných podmínek vykoupili z dluhů. Jaké jsou podmínky?
Zákonných podmínek je hned několik. V první řadě se to týká exekučních řízeních, která byla zahájena nejdéle do 27.10.2021, ve kterých je povinným (dlužníkem) fyzická osoba a oprávněným (věřitelem) je některý ze subjektů, které výslovně uvádí právní úprava veřejnoprávního milostivého léta (jedná se o veřejnoprávní věřitele).
Budou-li splněny tyto zákonné předpoklady, nabízí zákon dvě alternativy. První alternativa dopadá na exekuční řízení, ve kterých není ke dni 28.10.2021 zcela uhrazena jistina. V takovém případě může povinný využít možnost v rozhodném období (od 28.10.2021 – 28.1.2022), jistinu uhradit a k tomu minimálně náklady exekuce ve výši 750 Kč a sazby DPH. Podstatné ovšem je, že úhrada jistiny musí být nad rámec plnění ze způsobů podle § 59 EŘ. Tzn. nestačí, že by jistina byla v rozhodném období povinnému sražena ze mzdy, z úču, zajištěna vykonavatelem při tzv. mobiliární exekuci, atd. Povinný musí jistinu uhradit nikoliv pod tíhou úkonu exekutora nebo vydaného exekučního příkazu.
Druhou alternativní podmínkou je, že v exekučních řízeních, kde k 28.10.2021 je zcela již uhrazena jistina a náklady exekuce v minimální výši 750 Kč a sazby DPH, exekutor i bez návrhu exekuci zastaví a povinného osvobodí od placení nezaplaceného příslušenství. Do té doby, pokud by již bylo příslušenství částečně uhrazeno a oprávněnému vyplaceno, tak se povinnému nevrací.
Co tedy zadlužení lidé musí udělat?
Ideálně si zjistit, zda-li vůbec exekuční řízení vedená v jejich neprospěch splňují zákonnou aplikaci veřejnoprávního milostivého léta (tzn. zda-li je věřitelem zákonem určený subjekt). V kladném případě potom výši nezaplacené jistiny. Při její úhradě nemohu než doporučit, aby povinný výslovně vůči exekutorovi vyslovil vůli, že hradí za podmínek veřejnoprávního milostivého léta (ústně do protokolu, procesním podáním podle § 42 a násl. OSŘ).
Exekuce tedy bude zcela bez nákladů?
To je samozřejmě velice problematické. Konzistentní přístup k výkladu nákladů bude obtížný. Já osobně mám obavu, že určení částky 750 Kč není ústavně konformní. Lze do jisté míry pochopit, že zákonodárce může umožnit povinnému dluhovou amnestii vůči státu a veřejným subjektům. Za veřejnoprávní subjekt ovšem nelze považovat fyzickou osobu, která v rámci výkonu svobodného povolání jedná nezávisle, neboť není začleněna do organizace veřejné správy, přestože při výkonu tohoto povolání využívá výsad veřejné moci. Institut soudního exekutora nelze z hlediska právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta považovat za veřejnoprávní subjekt. Bude patrně na Ústavním soudu, aby posoudil, zdali zvolený legislativní postup určení částky 750 Kč je souladný s Ústavou.
Jak se budou počítat už uhrazené splátky?
Ohledně této problematiky se bude muset postupovat standardně, tzn. podle závěrů konstantní judikatury nebo zvláštního právního předpisu. Pro správnou aplikaci právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta je nutné provést tzv. časový test získaného vymoženého plnění včetně zjištění, jakým způsobem bylo vymožené plnění získáno.
Na veškerá vymožená plnění získaná nejpozději ke dni 28.10.2021 by se praxe započítávání výtěžku neměla odchylovat od výše citovaných závěrů konstantní judikatury (přednostní započítávání na příslušenství dluhu ke dni plnění), ledaže je započítávání upraveno zvláštním právním předpisem. K předchozímu prohlášení povinného o určení platby nemusí exekutor přihlížet.
Druhým časovým úsekem je od 28.10.2021 do 31.12.2021. Na vymožená plnění získaná prováděním exekuce způsoby podle § 59 odst. 1 EŘ může exekutor aplikovat konstantní judikaturu a zvláštní právní předpisy. Naopak, pokud povinný provede plnění nad rámec způsobů provádění exekuce podle § 59 odst. 1 EŘ, musí exekutor postupovat podle dispozice právní normy veřejnoprávního milostivého léta. Výtěžek započte na jistinu a náklady exekuce a následně i bez souhlasu oprávněného a návrhu exekuci zastaví.
V období od 1.1.2022, s účinností nového § 265a OSŘ, bude i pro dříve zahájená exekuční řízení platit, že výtěžek se započte nejprve na náklady výkonu rozhodnutí (náklady exekuce), pak na jistinu.
Podmínkou využití milostivého léta je i to, že člověk nesmí být v oddlužení. Jsou nějaká další omezení?
Tím hlavním omezením je subjekt na straně oprávněné. Úprava tak nedopadá např. na případy postoupení pohledávek o veřejnoprávních věřitelů. Nedopadá na exekuce tzv. nepeněžitého plnění.
Zařazením právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta toliko do exekučního řádu je vyloučeno jeho uplatnění ve výkonu rozhodnutí podle části šesté OSŘ. De facto je tímto postupem založeno nerovné postavení pro dlužníky, v jejichž neprospěch je veden výkon rozhodnutí nebo daňová a správní exekuce. Nemohou jej využit ani fyzické osoby, které svůj dluh plní formou splátkového kalendáře a není tak nutné vůči nim zahajovat žádné vykonávací řízení. Očekávám, že Ústavní soud bude v budoucnu agendu veřejnoprávního milostivého léta posuzovat hned z několika úhlů pohledu.
Kolika lidem podle milostivé léto může pomoci a kolik z nich ho reálně využije?
Osobně odhaduji že 10%. Bohužel vnímám jako společensky nežádoucí, že jej mohou využít lidé, kteří se i několik let úspěšně a systematicky řešení své exekuce vyhýbají. Pro tyto lidi představuje milostivé léto jen další motivaci k tomu, že má smysl se řešením dluhů vyhýbat, protože stát to zase třeba někdy odpustí. Je ovšem v pořádku, pokud to pomůže lidem, kteří se před exekucí neschovávají a z obsahu exekučního spisu je patrné, že svojí exekuci pravidelně a adekvátně hradí.
Zástupci lidskoprávních organizací doufají, že by milostivé léto mohlo pomoci mnoho lidem s návratem do života. Budou ale mít prostředky na splacení dluhů – byť bez příslušenství?
Pokud to někomu pomůže, uhradí si řádně i všechny své další exekuce (nejenom tzv. veřejnoprávní), tak je to v pořádku a tento přístup plně podporuji. Bohužel vnímám, že informační kampaně na lidi vytvářejí tlak a motivaci k dalšímu zadlužování, aby splnili podmínky osvobození. Milostivého léto by ani nemělo být prostředek k tomu, že si lidé někde zapůjčí na úhradu jistiny, aby následně vstoupili do oddlužení a vrátili 30%. Nelze ani dopředu vyloučit případnou budoucí aplikaci trestního práva (např. poškození nebo zvýhodňování věřitele, porušení povinnosti při správě cizího majetku, atd.).
Co byste v souvislosti s milostivým létem lidem ještě doporučil?
Znova bych apeloval na to, aby opravdu zvážili další zadlužení a všechny ekonomické i právní důsledky plynoucí z toho, že například v budoucnu nebudu mít na splacení peněž, které si na uhrazení jistiny zapůjčili. Vybízím především k tomu, aby lidé nepodléhali tlaku na sociálních sítí a zodpovědně sami zvážili své ekonomické možnosti a rozhodli se, zda veřejnoprávního milostivého léta využijí nebo ne.
Eva Paseková
