Rok starý návrh novely krizového zákona z prosince 2020 znovu překládá poslanecké sněmovně vláda. Cílem je zvýšit pokuty pro občany i podnikatele, pokud bude v ČR prokázán výskyt Covid-19, a zajistit, aby je policisté a obecní strážníci postihovali na místě. Důvodem je i loňská situace v hospodách a barech, kdy lidé porušovali protiepidemická nařízení. Novelu znovu projednala vláda v pondělí 25. října 2021.
Předmětnou novelu už jednou 7. prosince 2020 schválila vláda. Celý legislativní proces však skončil fiaskem a parlament novelu odmítl. Senátoři zamítnutí novely zdůvodňovali tím, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady restrikcí. Poukazovali na to, že vládní opatření proti koronaviru byla přijímána prakticky každodenně a s mnoha výjimkami a byla tím nepřehledná.
„Tento návrh je shodný s návrhem zákona, který vláda schválila dne 7. prosince 2020 a který byl následně projednáván v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1111. Projednávání návrhu v Parlamentu ČR však nebylo ukončeno úspěšně, neboť na jednání Poslanecké sněmovny dne 1. června 2021 nebyla nalezena dostatečná většina hlasů k přehlasování veta Senátu,“ uvádí k tomu vláda v důvodové zprávě.
Podle vlády je stávající krizový zákon dostatečný pro přírodní katastrofy, avšak nikoli pro Covid-19. „Současná právní úprava je dostatečná v případě ohrožení způsobeného přírodními silami, nicméně situace související s pandemií onemocnění COVID-19 dokládá, že současný krizový zákon dostatečně nereflektuje veškeré aspekty související s vymáháním a dohledem nad dodržováním krizových opatření, které mají za cíl efektivně řešit krizovou situaci,“ uvádí se v důvodové zprávě.
V barech byli hosté a prodával se alkohol
Podle důvodové zprávy chybí v zákoně povinnost strpět omezení činnosti firem a živnostníků: „Absenci povinnosti strpět některá uložená omezení podnikatelské činnosti u právnických osob a podnikajících fyzických osob lze považovat za jednu z nejvýznamnějších překážek vymáhání dodržování povinností uložených krizovými opatřeními, a to nejen v oblasti krizových stavů souvisejících s ochranou zdraví,“ uvádí zpráva.
„Konkrétně lze ze zkušenosti s řešením pandemie COVID 19 poukázat zejména na nedodržování omezení či zákazu v provozovnách stravovacích služeb, především v restauracích či barech, kde i přes vládou uložená omezení či zákazy přítomnosti veřejnosti v určitých časech (nebo zcela) docházelo ke kumulaci většího počtu osob, prodeji alkoholických nápojů a k dalším významným porušováním stanovených povinností,“ stojí doslova v důvodové zprávě.
Sankce proti lidem i podnikatelům už trvale
Jak vyplývá z důvodové zprávy, zkušenost s podnikateli a živnostníky obecně spolu s budoucí možnou krizí v energetice či další s přírodní katastrofou vyvolaly u vlády potřebu trvale rozšířit proti podnikatelům sankce.
„Současná zkušenost s řešením krizového stavu při pandemii COVID-19 ovšem ukázala, že krizový zákon vyžaduje v tomto ohledu provedení systémových trvalých změn, a to i s ohledem možné budoucí řešení jiných než zdravotních krizových situací (energetika, přírodní katastrofy), kdy bude nutné, aby stát disponoval i v oblasti krizových stavů nástroji pro regulaci činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob a zejména k jejich vymáhání,“ stojí v důvodové zprávě.
Podnik, který trpí je poškozen tím, který netrpí
Cílem novely je proto podle legislativců změnit právní úpravu tak, aby bylo možné 1) postihovat právnické a podnikající fyzické osoby za porušení krizových opatření, 2) ukládat fyzickým osobám za porušení krizového opatření pokuty až 50 tisíc Kč a 3) svěřit kontrolu za dodržování krizových opatření Policii ČR a obecní policii a současně umožnit těmto orgánům ukládat za porušení krizových opatření sankce formou příkazu na místě. „Nejde o novou pravomoc, jde jen o zobecnění pravomoci, kterou již ve vztahu k opatřením souvisejícím s pandemií COVID mají podle zákona č. 243/2020 Sb.,“ dodává k tomu důvodová zpráva.
Do § 29 krizového zákona proto vláda navrhuje pro firmy a živnostníky doplnit povinnost strpět omezení: „(9) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny strpět omezení podle krizového opatření vydaného na základě § 5 písm. e).“
Předmětný § 5, písm e) říká, že „Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění.“
Za nesplnění této povinnosti bude moci podle nového § 34 c uložit pokutu až ve výši 3 000 000 Kč strážník přímo na místě: „Příslušník Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo § 34a odst. 2 písm. d)“, přičemž §34a odst. 2 písm d) rozšiřuje katalog přestupků o porušení výše uvedené „ povinnosti strpět omezení vydaného na základě § 5 písm. e)“.
Vláda je podle důvodové zprávy přesvědčena, že tím narovnává nespravedlnost, kdy jeden z podnikatelů omezení trpí, ale jiný ne.
Odmítnutí strpět opatření má stát 50 000 Kč
Do § 34 pak novela doplňuje novelizovaný katalog pokut za přestupky fyzických osob, tedy lidí. Nové ustanovení má vypadat takto:
(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
Částkou až 50 000 Kč bude moci být pokutována osoba, která odmítne strpět omezení „vyplývající z opatření v době krizového stavu“.
Jde o porušení těchto povinností podle § 31 odst. 3) krizového zákona:
(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna
a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),
c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu,
d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
e) poskytnout požadované věcné prostředky,
f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
Posledně uvedený §6 odst 3 zakazuje občanům například provádět platby do zahraničí i ze zahraničí, prodávat cenné papíry českých emitentů cizincům nebo nabývat prostředky v cizí měně či ukládat prostředky na účty v zahraničí.
Irena Válová
