Končící ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) již v září navrhla prezidentovi Miloši Zemanovi kandidáta na nového předsedu Nejvyššího správního soud (NSS). Podle informací České justice jde o soudce Filipa Dienstbiera. Jeho jméno mimo záznam potvrdilo i několik soudců. „Pan prezident s návrhem souhlasil,“ uvedla Benešová na shromáždění delegátů Soudcovské unie v pražském Hotelu Duo.
Současnému předsedovi NSS Michalu Mazancovi vyprší mandát na konci tohoto roku z důvodu dosažení věkové hranice 70 let pro výkon funkce soudce. V kuloárech se v souvislosti s možnými kandidáty na předsedu NSS hovořilo také o místopředsedkyni Barbaře Pořízkové nebo soudci Karlu Šimkovi.
Benešová také připomněla, že na Pražském hradě také „visí“ její návrh na jmenování 50 nových soudců. V případě aktivace článku 66 Ústavy, kdy by kvůli zdravotnímu stavu prezidenta došlo ke zbavení jeho pravomocí, by soudce musel jmenovat premiér.
Ministryně ve svém proslovu uvedla, že nezávislost justice podle ní byla za jejího vedení resortu plně zachována, i když se po jejím nástupu do funkce proti její osobě masivně demonstrovalo. „Neznám nikoho, kdo by si stěžoval, že zasahuji do nezávislosti justice,“ řekla delegátům.
Vyjádřila také spokojenost nad množstvím výběrových řízení na předsedy krajských soudů, které se jí podařilo dokončit. Problematické bylo pouze výběrové řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva, kdy se návrh ministerstva spravedlnosti u části ministrů „zadrhl“. „Nakonec jsem ve vládě ale prosadila výsledek výběrového řízení,“ uvedla. Zdůraznila také, že justici mohou čekat složitější časy kvůli škrtům v rozpočtu. Důležité podle Benešové je rozvíjet digitalizaci.
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry zažívá tuzemská justice velmi dobré časy, kdy není terčem útoků politické reprezentace a relativně dobře funguje. „Musíme být ale ostražití a připravení,“ varoval s tím, že by se soudci měli připravit na možnost hlubokých strukturálních změn, které probíhají v některých státech Evropské unie. Vávra také předal titul čestné prezidentky unie své předchůdkyni Daniele Zemanové, které zároveň poděkoval za její působení v čele organizace.
Angyalossy podpořil emeritní soudce
Na sněmu vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který soudce požádal, aby byli shovívaní k nedokonalosti zákonů, které vzniknou při projednávání v Parlamentu.
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se ve svém projevu věnoval etickému kodexu, Nejvyšší radě soudnictví a institutu emeritního soudce. Etický kodex podle něj má potenciál posílit důvěru lidí v justici, neměl by ale posuzovat chování soudce, pouze má být určitým jeho vodítkem. Kromě podpory Nejvyšší rady soudnictví jako reprezentativního orgánu justice, který by měl být ústavně zakotven, Angyalossy podpořil také institut emeritního soudce. Věkovou hranici 70 let by zachoval, ale starší soudci by mohli vypomáhat při nemocích či dalších výpadcích soudců. Zmínil, že institut funguje v Rakousku, Polsku či Portugalsku.
Končící předseda NSS Michal Mazanec zdůraznil přetíženost správního soudnictví. „O Nejvyšším správním soudu to platí dvojnásob,“ dodal s tím, že ani nepočítá další agendu, kterou musí NSS řešit. Jde například o přezkum mimořádných covidových opatření či stížností na volby. „Stav ve správním soudnictví je neúnosný,“ varoval.
Stříž chce dohody o vině a trestu
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž na soudce apeloval, aby při uzavírání dohod o vině a trestu přezkoumávali zákonnost dohody, ale již méně samotnou její podstatu. Státní zástupci podle něj musí mít volnost při jejich uzavírání. Stříž sám se označil jako za velkého příznivce dohod o vině a trestu, ale také odklonů či peněžitých trestů.
Dohoda podle něj nesmí být vykoupením se z trestní odpovědnosti. „V mnohém chci navázat na Pavla Zemana a nechci provádět zásadní změny, chci především udržet státní zastupitelství nezávislé. Dlouho jsem si myslel, že to jsou pojmy vyčpělé, ale informace a spekulace, které jsem zaznamenal v průběhu výběru nejvyššího státního zástupce, mě přesvědčily o opaku,“ uvedl Stříž a připomněl, že jak u soudců, tak u žalobců není jejich nezávislost benefitem, ale esenciální složkou právního státu.
Na sněmu dále vystoupil místopředseda Ústavní soudu Jaroslav Fenyk, předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl nebo zástupce Exekutorské komory Martin Tunkl. Další vystoupení hostů budou následovat. Odpoledne se pak sejdou pracovní skupiny.
Sněmu se účastní na 150 delegátů a hostů z řad nejvyšších ústavních činitelů, představitelů justice i zástupců sedmi evropských soudcovských asociací. Delegáti se budou mimo jiné problematikou takzvané justiční mapy, vnitřního fungování soudů a elektronizací justice.
Eva Paseková, Petr Dimun
