Ministerstvo spravedlnosti si uvědomuje, že odměny znalců jsou nízké. V budoucnu by se mohl buď zvýšit všem znalcům nebo se stát začne chovat tržně a vytipuje oblasti, které nejsou komerčně zajímavé a u nich přistoupí ke zvýšení. Zatímco stát platí 350 až 450 korun na hodinu, u objednatelů z řad veřejnosti je odměna smluvní, takže znalci z atraktivních odvětví jsou zvýhodněni. „Jde o poměrně kontroverzní téma a musely by se k tomu udělat dobré podklady,“ uvedl dnes na pracovním setkání s novináři ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek s tím, že pro takové řešení by se musela najít politická podpora.
Hodinová odměna se znalcům zvýšila ze 100 až na 350 korun za započatou hodinu na 300 – 450 korun. Naposledy se odměny zvyšovaly v roce 2003. Podle Benýška je odměňování důležitou složkou práce se znalci, ale nikoliv jedinou. „Zvýšením odměn znaleckou oblast nespasíme. Snažíme se zvýšit její prestiž. Jsme si vědomi, že odměna není nijak valná. Ministerstvo by chtělo sjednotit přístup, aby za totožnou práci dostávali totožnou odměnu,“ řekl. Ministerstvo podle něj provedlo srovnání odměn v rámci soudního řízení a znalci na tom nejsou dobře. „Ministerstvo spravedlnosti mělo snahu zavést ještě vyšší sazbu, nicméně z důvodů současné kalamitní situace a současné situace jsme nemohli tuto taxu zvednout,“ uvedla už dříve v rámci interpelací v Poslanecké sněmovně ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Čtěte také: Ředitel odboru znalců Jan Benýšek: Kolaps justice z důvodu nedostatku znalců nenastane
Zástupci ministerstva na setkání prezentovali zkušenosti s novými zákony o soudních znalcích, tlumočnících a překladatelích. Klíčovými změnami je od nového roku centralizace dohledu, která nyní spadá pod ministerstvo, vstupní zkoušky, transparentnější posudky, specifikace odvětví a specializací nebo pojištění znalců. Poslední jmenované vyvolalo u znalců velkou nevoli.
Z posudků by mělo být nyní jasnější, jakým způsobem znalec došel ke svým závěrům. Podle Benýška by to mělo ve výsledku zrychlit soudní řízení a zmenšit počet objednávaných posudků, protože soudce si v rámci hodnocení důkazů bude moci snáze udělat názor na to, který ze dvou dodaných posudků je relevantnější.
Všichni znalci se musejí podle nového zákona nechat přezkoušet ze znalosti právních předpisů. Zatím podle Benýška uspělo 89 procent znalců a všichni tlumočníci a překladatelé. „Jsou to první stateční, kteří systém zkouší, na druhou stranu systém není nastaven přísně,“ uvedl s tím, že uchazeči se shodli na tom, že tyto znalosti představují úroveň, bez které se znalec nemůže obejít. Druhá část zkoušky pak bude z oboru. Zatím resort komunikuje s odborníky a ve spolupráci s nimi složí komise. Do konce letošního roku úřad počítá s přezkoušením jednotek až desítek nových zájemců o vykonávání znalecké činnosti.
Velkým problémem jsou datové schránky, kam se mají znalci a tlumočníci povinnost podle nového zákona přihlásit. Podle ministerstva tak stále neučinila více než třetina znalců a tlumočníků. Nevybírání písemností zaslaných soudy a jinými orgány veřejné moci do profesní datové schránky může mít závažné právní důsledky, varuje ministerstvo. Resort si od novinky slibuje efektivnější a levnější komunikaci ze strany orgánů veřejné moci. „Nemáme přesná čísla, zda jde o počítačovou negramotnost nebo na to, že třetina znalců si drží razítko ze statusových důvodů,“ vysvětlil Benýšek. Znalců je nyní 6592.
Ten také odmítl, že by znalců kvůli novému zákon u ubývalo. „realita je taková, že jsou neaktivní,“ uvedl. Potvrdil ale, že resort řeší úbytek znaleckých ústavů v oblasti zdravotnictví. Revizní znalecké posudky nařízené soudem totiž mohou provádět právě pouze znalecké ústavy a podle soudů i advokátů dochází kvůli jejich nedostatku k průtahům v řízení.
Znalci i tlumočníci ministerstvo kritizovali za nepřipravenost změn, které vstoupily v účinnost od počátku letošního roku. Vadilo jim, že nemají k dispozici nové průkazy a pečetě nebo že nefunguje nový elektronický seznam znalců a seznam jejich úkonů. Ministerstvo k tomu dnes sdělilo, že lidé, kteří prošli novým procesem, už průkazy dostávají. Potvrzení k pečetím úřad rozeslal na jaře, stovky adresátů je ale podle ministerstva nedostaly proto, že neměly správně vyplněné doručovací údaje. Nyní již ministerstvo potřebné dokumenty zasílá do datových schránek. K elektronickým systémům Benýšek dodal, že se v současnosti testují a že pokud dodavatel odstraní do konce září všechny chyby, lze jejich spuštění očekávat v krátké době.
Eva Paseková, čtk