Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázala také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to dnes uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.
Zpravodajci poukázali na slabinu většiny zemí spojenou s nedostatečnými rezervami, přílišnou závislostí na dovozu kritických surovin nebo na nedostatečné nástroje, kterými by mohly ovlivnit výrobu u soukromých firem. Tyto nedostatky podle VZ ukázaly limity těchto zemí i pro případné řešení krizí vojenského charakteru. „Zkušenosti ze zvládání pandemie přinesly nejen nové pohledy na schopnosti států čelit krizím, ale také poskytly potenciálním protivníkům cenné informace o strategických slabinách jejich rivalů,“ uvedlo Vojenské zpravodajství.
Koronavirová krize podle tajné služby pomohla i zrychlení soupeření mezi mocnostmi. Zpravodajci upozornili, že průběh a dopady pandemie a její zvládání Evropskou unií, Spojenými státy, Čínou a Ruskem výrazně ovlivní geopolitickou situaci v krátkodobém a minimálně i střednědobém horizontu.
Tajná služba ve zprávě poukázala na význam nových technologií, které mohou významně ovlivnit obranyschopnost zemí. Zmínila třeba hypersonické zbraňové systémy, technologie zlepšující a navyšující schopnosti člověka nebo nástroje autonomního řízení. Vojenské zpravodajství se v této oblasti zaměřuje zejména na vesmírné technologie, zobrazovací technologie, zpracování velkých objemů dat a pokročilou datovou analýzu, využívat chce také umělou inteligenci.
Vojenské zpravodajství rovněž upozornilo na potíže spojené s otázkami šíření informací. „Fakta, polopravdy a cílené nepravdy se staly využívaným nástrojem a prostředkem, který zásadním způsobem ovlivňoval chování a jednání lidstva v globálním měřítku,“ podotkli zpravodajci. Za zásadní kritérium označili míru jejich pravdivosti a poukázali na to, že se stávají nejen nástrojem vlivu, ale i zbraní. Protivníci díky přesunu komunikace do elektronické virtuální podoby získali možnost, jak ovlivnit lidi při hodnocení událostí nebo při tom, komu vyjádří podporu. „Je tak možné ovlivňovat i chování a jednání politiků a všech, kdo formují tzv. veřejné mínění. Právě i zde se projevila nekoordinovaná strategická komunikace směrem k občanům a vůči zahraničí,“ uvedlo VZ.
Mohlo by vás zajímat
Zpravodajci také ve zprávě popsali některé specifické disciplíny a nové metody práce, které v současné době používají. Zmínili tzv. zdravotnické zpravodajství, zpracování velkých dat (Big data) a problematiku propagandy a dezinformací.
