U krajských soudů je počet zaměstnanců ve výkonu v poměru k počtu soudců nižší než u okresních soudů. Zatímco loni na okresních soudech pracovalo 4534 zaměstnanců, u krajských soudů jich bylo 1728. Je to důsledkem rozdílnosti zpracovávaných agend, tedy méně jednodušší práce, kterou lze delegovat na nesoudcovský personál. Celkem loni na soudech působilo 6490 členů soudcovského personálu. Uvádí to Výroční statistická zpráva Ministerstva spravedlnosti.
K 1. 1. 2019 pracovalo u okresních soudů celkem 4 381 zaměstnanců ve výkonu. V roce 2020 se tento počet takřka nezměnil, došlo k meziročnímu poklesu o 28 zaměstnanců (0,6 %).
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová při představování výroční zprávy prohlásila, že právě soudcovský personál je budoucností justice a díky němu již nebude třeba tolik soudců.
Dalšími zaměstnanci soudů jsou tzv. zaměstnanci ve správě. Zatímco zaměstnanci ve výkonu se bezprostředně podílejí na vyřizování soudní agendy a výkonu soudnictví, zaměstnanci ve správě zajišťují provoz soudu, který zahrnuje širokou škálu funkcí. Celou správu soudu řídí ředitel správy. Dalšími zaměstnanci ve správě jsou například pracovníci sekretariátu, dozorčí úředníci, účetní, ekonomové, informatici nebo řidiči. Celkem je rozlišováno 40 kategorií zaměstnanců ve správě. K 1. 1. 2020 pracovalo ve správě u okresních soudů celkem 1 681 osob, tedy o 11 osob více než k 1. 1. 2019.
Po skokovém posílení stavu personálu na krajských soudech o 101 zaměstnance v roce 2017 došlo ke stabilizaci počtů v roce 2018. Z 1 531 v roce 2016 vzrostl počet zaměstnanců ve výkonu na 1 632, tedy asi o 7 %, a v roce 2018 již pouze o 12 osob. Jestliže tedy v roce 2017 byl v zásadě celý růst dán růstem počtu asistentů z 228 na 326, potom v roce 2018 docházelo zejména k přesunům mezi funkcemi v rámci krajských soudů. V roce 2020 došlo opět k mírnému nárustu (o 47 osob), a to především u soudů v Praze (MS Praha, KS Praha). Vzrostl především počet VSÚ a zapisovatelek, uvádí statistická zpráva. Ve správě loni pracovalo u krajských soudů celkem 717 osob.
Kdo pracuje na soudech?
- Vyšší soudní úředník (VSÚ) – může namísto soudce provádět jednodušší úkony včetně některých rozhodnutí, nemůže ale vést jednání a zejména vydávat rozsudky. Nerozhoduje nezávisle, ale je povinen dbát pokynů soudce, kterému musí také věc předat, je-li právně nebo skutkově složitá. Může jím být pouze absolvent studia na Justiční akademii v Kroměříži nebo absolvent vysokoškolského bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva.
- Soudní tajemník (ST) – může jím být pouze osoba s úspěšně složenou maturitní zkouškou. Může provádět jednoduché úkony, ke kterým je pověřen předsedou soudu.
- Asistent soudce (A) – samostatně vykonává jednotlivé úkony v soudním řízení z pověření soudce, jehož je asistentem, například zpracovává koncepty rozhodnutí. Je jmenován předsedou soudu k návrhu příslušného soudce. Může jím být pouze absolvent vysokoškolského magisterského studijního programu v oblasti práva.
- Vedoucí kanceláře (VK) – vede rejstříky a řídí práci zapisovatelek většinou ve více soudních odděleních. Zahrnuje i rejstříkové vedoucí a referentky soudní kanceláře.
- Protokolující úředník (PÚ) – pořizuje zvukový záznam o průběhu hlavního líčení a na jeho podkladě vypracuje protokol.
- Zapisovatelka (Z) – munduje (zpracovává) spisy a sepisuje protokol o jednání v jednací síni dle diktátu soudce, popř. přepisu zvukového nebo zvukově-obrazového záznamu o průběhu jednání.
- Soudní vykonavatel (SV) – vynucuje splnění povinnosti na povinné osobě, které byla tato povinnost uložena vykonatelným exekučním titulem. Také je oprávněn provádět úkony spojené s odebráním dítěte v řízení péče o nezletilé.
U vrchních soudů je počet zaměstnanců ve výkonu v poměru k počtu soudců nižší než u krajských soudů, a tedy i nižší než u soudů okresních. To souvisí se složitostí vyřizované agendy a s tím, že vrchní soudy rozhodují pouze v tříčlenných senátech. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k malým změnám a zaměstnanců zde pracovalo 127. Markantnější je pouze zvýšení počtu asistentů u VS v Praze ze 24 na 31.
Diametrálně odlišná povaha rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu oproti soudům nižších stupňů (téměř vždy se rozhoduje bez jednání, řeší se téměř výhradně složité právní otázky) se nutně odráží i ve zcela odlišné struktuře zaměstnanců ve výkonu. K tomu nutno doplnit, že činnost asistenta na Nejvyšším soudu je velmi rozdílná oproti činnosti stejně nazvané profese na soudu prvního stupně. Ve srovnání s předchozím rokem se počet zaměstnanců ve výkonu takřka nezměnil a bylo jich 188.
U NSS je stejně jako u NS s výjimkou asistentů soudců malé množství zaměstnanců ve výkonu. Na jednoho soudce připadají téměř dva asistenti. Personální počty opět plynou ze zvláštní povahy agendy u NSS. Ve srovnání s rokem 2019 u soudu ubyl jeden protokolující úředník, jinak počty zůstaly stejné, tedy 94 zaměstnanců.
Na rozhodovací činnosti soudů se k počátku letošního roku podílelo ještě 5212 laických přísedících. Jako přísedící si u OS přivydělávalo 4221 lidí, u KS pak 991. Tato práce je populární zejména u lidí v důchodovém věku, což podle vyhodnocení ministerstva souvisí s tím, že finanční odměnu za tuto funkci vnímá veřejnost jako nízkou.
(epa)
