Jako nezletilý přijel v roce 2016 do Polska. V Německu má několik dat narození, dvakrát žádal v obou státech o azyl, ale Německo ho vyhostilo ze Schengenu až do roku 2023. Na internetu poznal českou ženu, s níž žil rok nelegálně u rodičů v Hradci Králové a teď ji žádá o ruku. Když byl policií odhalen, chtěl legalizovat pobyt žádostí o azyl. Byl však zajištěn a převezen do střediska pro cizince. Nyní ho má znovu převzít Německo.
To je stručná historie jedné žádosti o azyl v České republice, kterou ministerstvo vnitra zamítlo stejně jako zamítlo žalobu na zajištění cizince. Předmětné rozhodnutí o zajištění potvrdil 4. června 2021 Krajský soud v Brně.
Podle rozsudku až kontrola policie odhalila nelegální pobyt Turka, který se rozhodl požádat o azyl kvůli sňatku s českou přítelkyní z internetu, když ke svatbě jsou třeba legální doklady a pobyt.
Citový vztah z internetu, dům v Hradci, vyhoštění
Se svou přítelkyní (snoubenkou) se podle rozsudku seznámil v roce 2019 přes sociální sítě v době, kdy žil v Německu. „Již v této době spolu navázali velmi blízký citový vztah. Od vstupu do ČR až do umístění do přijímacího střediska žil žalobce ve společné domácnosti se svou přítelkyní v domě jejích rodičů v Hradci Králové. Následně žalobce nabyl jistoty, že chce s přítelkyní žít do konce života a uzavřít s ní manželství, proto ji dne 24. 12. 2020 požádal o ruku,“ cituje rozsudek soudu vyjádření žalobce – tureckého občana.
„Od konce roku 2020 se žalobce se snoubenkou snažil podniknout potřebné kroky vedoucí k uzavření sňatku, avšak jakožto cizinec musel pro uzavření sňatku předložit potvrzení vydané Policií ČR o oprávněnosti pobytu na území ČR. Ve vydání takového potvrzení žalobci bránilo správní vyhoštění, neboť žaloba proti rozhodnutí o jeho správním vyhoštění byla zamítnuta a dané rozhodnutí tak nabylo právní moci,“ uvádí se v rozsudku.
Do Německa ne, jsou tam jisté problémy
Nyní se má vrátit do Německa, odkud byl vyhoštěn stejně jako z ČR: „S žalobcem bylo dále zahájené správní vyhoštění v ČR dne 25. 3. 2021,“ stojí v rozsudku soudu. Turek je nyní zajištěn v zařízení pro cizince. Mezitím v květnu 2021 Německo přijalo žádost o jeho převzetí a české ministerstvo zamítlo jeho žádost o azyl.
Turecký občan se do Německa ale vrátit nechce, vyplývá z rozsudku: „V průběhu pohovoru k žádosti dne 7. 5. 2021 žalobce uvedl, že se s přítelkyní seznámil v roce 2019 přes sociální sítě, vztah ale začal až na území ČR v roce 2020, když nelegálně přicestoval. Na cizinecké policii se dříve nehlásil, jelikož se obával, že bude navrácen do Německa, kde měl určité problémy. Chtěl se na území ČR nejprve rozkoukat, aby zjistil, zda mu bude země vyhovovat. Během svého pobytu v ČR dostával peníze od příbuzných z matčiny strany. Dále konstatoval, že se do Německa vrátit nechce kvůli své přítelkyni, kterou nechce opustit,“ stojí v rozsudku.
O možnosti žádat o sloučení z Německa se podle rozsudku dozvěděl, až když byl v ČR. „V závěru uvedl, že rozhodnutí o návratu do Německa bude respektovat, zároveň však v odpovědi na další otázku uvedl, že vycestovat z ČR nechce,“ cituje rozsudek Krajského soudu v Brně výsledek cizineckého pohovoru.
Turek: Neuznání vyhoštění není automaticky nebezpečné
Jenže stát výrokům tureckého občana nevěří. Turkovi bylo vydáno Německem správní vyhoštění ze států Schengenského prostoru. Přesto podle rozsudku neoprávněně vstoupil jak na území členských států, tak opakovaně neoprávněně překračoval hranice členských států. Podle ministerstva vnitra je zjevné, že bude opětovně mařit výkon správních rozhodnutí.
„Z výpovědi žalobce je jasné, že institut žádosti o mezinárodní ochranu zneužil pro legalizaci pobytu na území ČR. S ohledem na výše uvedené měl proto žalovaný za prokázané, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žalobce nebude respektovat rozhodnutí ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu a bude se vyhýbat přemístění do příslušného státu,“ cituje soud ministerstvo vnitra, které žádost o azyl zamítlo.
Turek však prostřednictvím advokáta vzkazuje, že nerespektování správního vyhoštění není konání nikterak nebezpečné pro české občany. „K tvrzení žalovaného stran nerespektování právních předpisů v minulosti ze strany žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2016, č. j. 5 Azs 2/2016 – 30, dle kterého nerespektování správního vyhoštění automaticky neprokazuje nebezpečí pro veřejný pořádek,“ uvádí jako argument v žalobě proti zajištění v zařízení pro cizince v Zastávce u Brna.
Soud: Zajištění cizince bylo na místě
Krajský soud v Brně dal ovšem za pravdu ministerstvu vnitra.: „Krajský soud s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti přisvědčil žalovanému, že v případě žalobce skutečně existují oprávněné důvody se domnívat, že žalobce nebude respektovat rozhodnutí ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu a bude se vyhýbat přemístění do příslušného státu, v tomto případě Německa.“
„Při zohlednění žalobcovy anamnézy pokud jde o jeho nelegální pobyt na území ČR po vyhoštění z Německa a snahu o legalizaci pobytu na území ČR pomocí žádosti o mezinárodní ochranu a uzavření sňatku s občankou ČR, nemůže samotná skutečnost, že žalobce má kde na území ČR bydlet a případné rozhodnutí o návratu do Německa chce respektovat, neboť se za ním může jeho snoubenka přestěhovat, představovat ,záruku korektnosti jeho chování´, jako předpoklad, že žalobce bude své povinnosti plnit a vydaná rozhodnutí respektovat,“ uvedl Krajský soud v Brně, podle kterého bylo zajištění Turka oprávněné.
Žalovaný tedy podle soudu nepochybil, když namísto užití zvláštních opatření přistoupil k zajištění žalobce. „Pro závěr, že zvláštní opatření podle zákona o azylu by nebyla v případě žalobce účinná, svědčily relevantní okolnosti – žalobce již v minulosti vědomě nerespektoval správní vyhoštění vydané jiným členským státem a následně vědomě nelegálně pobýval na území ČR,“ uvedl Krajský soud v Brně.
Irena Válová
