Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že společnost SOSConsulting musí muži, který ji žaloval, vyplatit plnění získané od pojišťovny za zrušené investiční životní pojištění. Rozhodnutí prvostupňového soudu následně v rámci odvolacího řízení potvrdil i Městský soud v Praze. Plnění společnost získala, když muže zastupovala v rámci svých aktivit organizované žalobní skupiny. Společnost plnění muži odmítala vyplatit i na opakované výzvy. Soudy se při následné žalobě přiklonily na stranu spotřebitele a společnost peníze muži nakonec vyplatila. Jde o rozhodnutí 15 C 188/2019-23 a 12 Co 214/2020-50.
Přibližně před rokem se justice začala zabývat tématem sporů o investiční životní pojištění. Česká justice již dříve informovala, že ve věci jsou aktivní žalobní skupiny. S nimi jsou spojena rizika, která spotřebitelům při spolupráci s těmito subjekty hrozí.
Investiční životní pojištění je významným produktem se státní podporou, který pojištěným osobám umožňuje spořit si na stáří a zároveň poskytuje jistotu, že jim bude v případě vzniku mimořádné události poskytnuto odpovídající plnění, které jim pomůže nastalou situaci přečkat. Současně investiční životní pojištění zabezpečuje také pozůstalé v případě smrti živitele.
Jde o vyhledávaný produkt a lidé stále uzavírají nové smlouvy. Vyšší soudy se dlouhodobě a stabilně přiklánějí na stranu pojišťoven a potvrzují mravnost jejich postupu. Na postup organizované skupiny neberou ohled ani pojišťovny. Ty jsou zcela přesvědčeny o platnosti svých smluv soukromého životního pojištění a klientům tak v případě pojistných událostí vyplácejí odpovídající plnění.
V průběhu let se však organizované žalobní skupině podařilo některé spotřebitele přesvědčit, aby se neplatnosti svých smluv domáhali prostřednictvím řízení u finančního arbitra či dokonce soudní cestou. Spor však podle dostupných informací doposud zahájilo méně než 0,1 % ze všech klientů, kteří uzavřeli smlouvu soukromého životního pojištění.
Navzdory tvrzením organizovaných žalobních skupin zůstává judikatura vyšších soudů neměnná. Před několika týdny však vydal prvostupňový soud rozsudek ve sporu, ve kterém byla posuzována souladnost námitky promlčení vznesené pojišťovnou s dobrými mravy. Soud se v daném případě zabýval sporem, jehož skutkové okolnosti nejsou nijak výjimečné. Posuzována byla běžná pojistná smlouva a nijak se nevymykaly ani skutkové okolnosti sporu. Přesto však prvostupňový soud v daném případě dovodil, že pojišťovnou vznesená námitka promlčení dobrým mravům odporuje. Verdikt je překvapivý vzhledem k dosavadní judikatuře.
Rozhodnutí prvostupňového soudu je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, které v minulosti v řadě sporů potvrdily, že pojišťovnou vznesená námitka promlčení dobrým mravům neodporuje (viz např. sp. zn. 32 Cdo 1201/2020; sp. zn. 28 Cdo 2598/2020; sp. zn. III. ÚS 94/21; sp. zn. I. ÚS 2435/20).
Exces odporující dosavadní soudní praxi
Daným judikátem se v rámci jiného sporu zabýval rovněž Městský soud v Praze, který rozhodnutí označil za exces odporující dosavadní soudní praxi. Současně se od vydání prvostupňového rozhodnutí problematikou IŽP znovu zabýval Nejvyšší soud ČR. Ten ve dvou aktuálních případech potvrdil, že námitka promlčení vznesená pojišťovnou není v rozporu s dobrými mravy, aniž by jakkoli reflektoval na rozhodnutí prvostupňového soudu.
Odborníci varují, že žalobních skupin jsou velmi rizikové pro každého spotřebitele, který by se s nimi rozhodl navázat spolupráci. Z případů projednávaných u soudu vyplynulo, že společnost zastupující spotřebitele si například účtovala nepřiměřeně vysokou odměnu (až 30 % z částky vyplacené pojišťovnou v souvislosti s ukončením smlouvy) anebo od pojišťovny získané plnění klientům vůbec nevyplácela.
Na rizikovost spolupráce s organizovanou žalující skupinou opakovaně upozorňuje finanční arbitr. Stejně jako v předchozích letech, také výroční zpráva finančního arbitra za rok 2020 varuje spotřebitele před praktikami organizované žalující skupiny. „Bohužel i v roce 2020 se našli ochránci spotřebitelů (i z řad advokátů), kteří namísto toho, aby spotřebitele poslali za finančním arbitrem, protože to bude mít zadarmo a řízení před finančním arbitrem zvládnou, tak je za až třicetiprocentní odměnu z vysouzené částky v řízení před finančním arbitrem zastupují, řízení zbytečně prodlužují a mnohdy komplikují smírné vyřešení sporu,“ uvádí se ve zprávě.
Dále ve výroční zprávě za rok 2020 finanční arbitr upozorňuje na neúspěšnost spotřebitelů, kteří zpochybňují posouzení promlčení finančním arbitrem a snaží se jeho názor zvrátit prostřednictvím soudního řízení. „Některá rozhodnutí finančního arbitra vydaná ve sporech ze životního pojištění předkládají dále strany sporu k soudnímu přezkumu, když spotřebitelé, resp. jejich právní zástupci, nesouhlasí se závěrem finančního arbitra o promlčení, či částečném promlčení jejich nároku, pojišťovny naopak nesouhlasí se závěrem finančního arbitra o neplatnosti pojistné smlouvy nebo smluvního ujednání,“ varuje finanční arbitr.
(epa)
