Více než trestní řád nás trápí zaplevelovaní současného evropskými směrnicemi. Chceme debatu o dekriminalizaci některých verbálních trestných činů. Z kanceláře se kriminalistika dělat nedá. Výkon trestu má odsouzeného odradit, nikoli ho k protiprávnímu jednání motivovat, jak se děje nyní. Svědčí o tom míra recidivy, říká poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček.
Česká justice obeslala strany kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, které se uskuteční 8.-9. října 2021, totožnými otázkami. Za Komunistickou stranu Čech a Moravy odpověděl člen ústavně právního výboru, podvýboru pro justici a soudní samosprávu a místopředseda výboru pro bezpečnost poslanec Zdeněk Ondráček.
Máte v plánu rozšiřovat nebo měnit katalog trestných činů, měnit nějak skutkové podstaty nebo některá lidská jednání naopak vyřadit ze seznamu trestných činů? Tedy chcete změnit trestní zákoník, eventuálně jakým způsobem?
Chceme znovu vést debatu o znovuzavedení trestní odpovědnosti pro přečin příživy. Toho by se mohl dopustit ten, kdo ač pracovat může, nabízenou práci opakovaně odmítá a parazituje na sociálním systému. Dále chceme vést odbornou diskuzi o možnosti dekriminalizace některých verbálních trestných činů. Jako příklad uvedu třeba přečin pomluvy,
Hodláte nějakým způsobem zasáhnout do způsobu vedení trestního řízení v ČR včetně trestního řízení před soudem? Je podle vás třeba dále novelizovat nebo navrhnout nový trestní řád? Pokud ano, v čem a proč?
Snaha o rekodifikaci trestního práva procesního tu probíhá už nejméně 12 let. Chápeme snahu nahradit trestní řád, který vznikl hluboko za minulého režimu, ale než aby vznikl paskvil jako je nový občanský zákoník, tak raději další dílčí novely současného předpisu. Více než nový trestní řád nás proto trápí zaplevelování toho současného implementací evropských směrnic.
Je podle vás třeba měnit postavení státních zástupců v systému trestní justice? Pokud ano, proč a jak?
Ano, je. Státní zástupce je garantem trestního řízení přípravného, ale mnohdy neumí vykonat ani jednoduchý procesní úkon. Práce na místě činu a bezchybné provedení prvotních procesních úkonů je alfou a omegou úspěšnosti celého trestního řízení, a to je v posledních letech značně opomíjeno. Vidět to je na množství zprošťujících rozsudků. Z tepla kanceláře s tužkou v ruce se úspěšná kriminalistika dělat nedá.
Myslíte si, že Česká republika má dobrý a účinný systém trestání lidí? Že je systém vyvážený a zohledňuje reálnou „společenskou nebezpečnost“ pachatelů? Máte v tomto ohledu nějaké plány?
Česká republika v podstatě rezignovala na účinný systém trestání, kterému se kdysi říkalo převýchova. Svědčí tomu míra recidivy. Pokud se pachatel rád a často dobrovolně vrací do výkonu trestu, je něco ve společnosti spatně. České vězeňství je vězením již pouze tím, že odsouzený nemůže jít odpoledne pro práci do hospody na pivo. Místo toho si však může dojít do fitness centra a už pouze čekám, kdy nějakého humanistu vězeňství napadne zřídit ve věznicích pedikúry a relaxační masáže. Vězení a výkon trestu má odsouzeného odradit od opakovaného páchání protiprávního jednání, a ne jej k tomu motivovat. Ani bych se nedivil, kdyby některé matky samoživitelky, v případě možnosti mít u sebe své děti, a někteří důchodci, raději zvolili bezstarostný život ve vězení než každodenní boj o přežití v této džungli práva, svobody a demokracie.
Irena Válová
