Poslední schůze této Poslanecké sněmovny má začít v úterý 14. září. Navržená je jako dvoutýdenní. Pokud by Senát některý ze schválených zákonů zamítl nebo vrátil, Sněmovna už se k jeho projednání nedostane. Takový návrh by spadl pod stůl a už by se o něm nejednalo. Předseda Poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek proto doufá, že nedojde k obstrukcím. Přiznává, že toto volební období pro něj bylo těžší, než to minulé. Za svůj největší úspěch považuje schválení nového stavebního zákona.
Program řádné zářijové schůze Sněmovny, poslední řádné schůze před říjnovými volbami, bude zřejmě podstatně stručnější než u předchozích schůzí. Co se ještě stihne projednat?
Na organizačním výboru Sněmovny, který určuje pořad schůze jsme se dohodli, že již nemá smysl projednávat žádná první a druhá čtení návrhů zákonů. Volby budou již za měsíc, takže jsme tyto návrhy vyřadili z programu schůze a zůstala tam pouze třetí čtení a zákony vrácené nebo zamítnuté Senátem. Apeluji na všechny kolegy, aby se chovali rozumně a věřím, že se dohodneme.
Kolik věcí se vrátí ze Senátu?
Je tam 12 zákonů vrácených nebo zamítnutých Senátem. Z mého pohledu většina z nich je důležitá a věřím, že se podaří ty je schválit ať už v senátní či ve sněmovní verzi. Je to zákon o bankách, o DPH, o invazivních druzích, o návykových látkách, lex Dukovany, zákon o elektronických komunikacích, o pozemních komunikacích, o pedagogických pracovnících, o zdravotním pojištění nebo zákon, který řeší tzv. energetické šmejdy. Ten je z mého pohledu velmi důležitý.
V čem?
Klíčovým nástrojem je vznik nového registru zprostředkovatelů. Právě ti jsou za více než polovinou stížností od spotřebitelů. Všichni tak budou pod kontrolou a stát může obchodníky, kteří se snaží zákazníky okrádat, hlídat.
Mezi priority patří projednání zákonů ve třetím čtení. Které to budou?
Má smysl projednávat pouze ty, o kterých se domníváme, že senátoři u nich nebudou dělat žádné úpravy a nebudou nám je posílat zpátky. Pak už by spadly kvůli volbám pod stůl. To je zákon o státních symbolech, o požární ochraně, o sociálních službách, zákon o rušení kojeneckých ústavů, zákon o přestupcích a o policii. Pan předseda Sněmovny chce projednat ještě zákon o lobbingu, ale mám obavu, že Senát tento zákon vrátí.
Co je z mého pohledu nesmírně důležité, je dostavba obchvatu D1 Jiříkovice – Přerov. Na podzim končí EIA a nemuselo by se stihnout zahájit stavbu. Jde o posledních 10 kilometrů mezi Prahou a Ostravou a Přerov je obrovský problém z hlediska průjezdnosti a životního prostředí. Proto kvůli tomu předkládáme novelu zákona. Pocházím z Olomouckého kraje a velmi mi na tom záleží. Poslanci z regionu to předložili podle paragrafu 90 jednacího řádu, aby to prošlo ve zrychleném prvním čtení. Potom ještě musíme schválit státní závěrečný účet za rok 2020, protože bez toho nemůžeme podle zákona předložit návrh státního rozpočtu na příští rok.
Očekáváte velké obstrukce?
Já se budu snažit dosáhnout konsenzu. Opozice může obstruovat s věcmi jako je covid apod. Jsme ve volební kampani. Všichni chtějí dělat propagaci v regionech a když se to nepodaří projednat, tak bude schůze Sněmovny až do konce volebního období. Rozumné by bylo dohodnout se, že zákony projednáme a rozejdeme se do regionů. Jednání může ještě zdržet závěrečná zpráva Vyšetřovací komise k ekologické katastrofě na řece Bečvě. Předpokládám, že zejména opozice se bude snažit projednání zprávy zařadit. Další věcí je, že volební výbor, který má ve své působnosti média, v úterý doporučil Sněmovně odvolat z Rady České televize její členku Hanu Lipovskou. I toto téma nám může přistát na stole. To se dá vyřešit za deset minut, ale také se o tom dá mluvit tři hodiny a za ten čas bychom třeba stihli schválit pět zákonů.
Které zákony jste považoval za důležité, ale Sněmovna už je nestihla schválit?
Mrzí mě, že jsme nestihli projednat zákon, který řeší klouzavý mandát. To znamená, že pokud se poslanec stane ministrem, může jeho místo ve Sněmovní lavici zaujmout náhradník. Bohužel je to v Senátu, který to zatím neprojednal. Nestihli jsme také schválit návrh KSČM na pět týdnů dovolené. Pod stůl také spadl myslivecký zákon či lobbing, ale na těchto zákonech nebyla většinová shoda. Insolvenční zákon, který by zkrátil oddlužení z 5 na 3 roky, se na rozdíl od zlepšení pro dlužníky v oblasti exekucí také nestihl.
Jak hodnotíte tu dlouho projednávanou novelu exekučního řádu. Nezapomnělo se trochu na věřitele?
Podle mě jde o kompromis. Sám jsem zastáncem toho, že dluhy by se měly platit.
Který zákon z uplynulého období je podle vás nejzásadnější?
Co se podařilo z mého pohledu a co já považuji za naprosto klíčové, je novela stavebního zákona. Jde o historický průlom, který nastal po mnoha letech debat. Stavební řízení se koncentruje do jednoho úřadu a mělo by dojít k jeho výraznému zrychlení. Všichni víme, jak dlouho to řízení nyní trvá. Od žádosti do vydání stavebního povolení jde o roky, developeři mluví o sedmi až osmi letech. Prosadili jsme to i proti vůli ODS, která nevím proč, ale nechce rychleji stavět. Nakonec se to zvládlo, přehlasovali jsme Senát a prezident zákon již podepsal.
Jak probíhalo to schvalování?
Říkám na rovinu, že většinu jsem sháněll všude. Bylo to velmi obtížné. Považuji to i za svůj osobní úspěch. Za důležitý také považuji zákon o dvojí kvalitě potravin.
Tedy že za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech Evropské unie, ale s jiným složením, nyní hrozí pokuta až 50 milionů korun.
Ano, zde jsem figuroval z pozice předsedy zemědělského výboru. V ČR nejsou spotřebitelé druhé kategorie a když se tu prodává zboží se stejným obalem, tak musí mít stejné složení, jako v Rakousku. Ještě bych rád vyzdvihl zahrádkářský zákon. Ono to znělo jako legrace, když premiér řekl, že je to jedna z priorit. Ale když jsem se bavil s funkcionáři Svazu zahrádkářů tak mi řekli, že jsme byli první, kdo to začal řešit a schválil zákon, který je podporuje. A v ČR jsou statisíce organizovaných zahrádkářů, kteří chtěli mít oporu v zákoně. A to se podařilo.
Pokud budete znovu zvolen, co byste rád prosadil v příštím volebním období?
Chceme ochránit naše zemědělce před praktikami nadnárodních řetězců. Prodávají zboží pod cenou, za kterou ho nakoupí a k zemědělcům se chovají jako k onucím. Koupí německé a české máslo za 30 korun a to německé prodávají za 35 korun a české za 40. Kdo by si pak kupoval české máslo? Takže je nutné činnost obchodních řetězců regulovat.
Také máme ambiciózní plán, ale měl by se změnit jednací řád Poslanecké sněmovny. Aby bylo jednání efektivnější, aby nebyly obstrukce. Aby čas na debaty byl třeba po vzoru Německa přidělen podle volebního zisku. Nic proti Miroslavu Kalouskovi, ale ten když chtěl obstruovat, tak u pultu mluvil tři hodiny o něčem jiném, než bylo tématem schůze. Ten, kdo řídí schůzi, má právo ho trochu vést, ale na předsedu poslaneckého klubu moc nástrojů nemá. Odpůrci ale budou říkat, že jde o útok na demokracii.
A není, když chcete omezit délku projevů poslanců?
Nevím, co je útok na demokracii, když voliči rozdají karty a nějak rozhodnou a na základě toho se stanoví časová kvóta. To je útok na demokracii? Já si myslím, že ne.
Říkáte to ale z pozice jednoho z favoritů voleb. Prosazoval byste to, i kdyby tomu tak nebylo?
Ano, bude se to týkat všech a když budeme mít nižší volební výsledek, tak budeme mít méně času, jde o zefektivnění.
Když srovnáte dvě volební období, které máte za sebou, které bylo složitější?
V tom jednom jsem byl předseda klubu, který měl 47 poslanců a byli jsme v koalici s ČSSD a KDU-ČSL. Měli jsme většinovou vládu. V tomto období máme vládu menšinovou a na mě je pak spousta vyjednávání. Pak se kvůli tomu říká, jaký jsem kmotr a mafián, který vše řídí. Ale kdo jiný by to měl řídit? Předseda klubu, který má 6 poslanců, když my jich máme 78? Určitě to nyní bylo mnohem složitější, než v minulém období. Když jsem neměl podporu KSČM, hledal jsme jinde, napříč politickým spektrem. Většinou se mi to podařilo. Považuji také za úspěch, že jako klub jsme nepřišli ani o jednoho poslance, na rozdíl třeba od ODS nebo SPD. Naopak jsme často získali další podporovatele našich zákonů.
Eva Paseková
