Česká republika oficiálně odeslala kandidátní listinu se třemi kandidáty na soudce Evropského soudu pro lidská práva. Slyšení kandidátů před volebním výborem se koná od 16. září 2021. Výbor nemusí kandidáty doporučit a Parlamentní shromáždění může celou listinu zamítnout. Stalo se to za šest let už devětkrát.
Česká republika oficiálně odeslala k 15. srpnu 2021 Radě Evropy prostřednictvím ministerstva zahraničí vládou schválenou kandidátní listinu kandidátů na soudce Evropského soudu pro lidská práva. Na dotaz České justice to uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. „Ano termín odeslání byl 15. srpna,“ potvrdil mluvčí. Ministerstvo zahraničí na dotaz České justice nijak nereagovalo.
V tabulce „pokroku jednotlivých státu ve volbě soudce“ se však zatím nic nezměnilo, políčko s datem, kdy kandidátku s náležitostmi obdržel Výbor pro volbu soudce ESLP při Parlamentním shromáždění Rady Evropy, zůstává prázdné. Tak tomu bylo 24. června 2021, kdy ještě neschválenou kandidátku obdržel teprve poradní panel Výboru pro volbu soudce, jak Česká justice informovala.
Pohovor bude hybridní
Věci se ovšem zjevně posunuly od poradního panelu Výboru k Výboru samotnému. Podle programu plánovaného jednání Výboru ve dnech 16. – 17. září 2021 má v tyto dny Výbor jednat o volbě nových soudců a rovněž se mají konat ústní pohovory. Bod programu nese název „Pohovory s kandidáty za Ukrajinu, Českou republiku, Moldavsko a Rusko“.
Jak vyplývá z programu jednání Výboru pro volbu soudce ESLP, jednání se odehraje „hybridně“, tedy zčásti v jednací místnosti v Paříži a zčásti na dálku „prostřednictvím kamery“. Pohovory se budou konat v angličtině a ve francouzštině s tlumočením do obou jazyků.
Rusko vybírá soudce už rok
V dokumentech Rady Evropy jsou však zatím dohledatelné jen kandidátky se životopisy soudců za Moldavsko a za Rusko. Zajímavý je výběr soudce za Rusko, který trvá rok, výběrové řízení začalo v Rusku už 4. září 2020 a přihlásilo se 34 zájemců. Národní komise vyřadila ty, kteří neznali druhý jazyk. Výbor pro volbu soudce ESLP pak obdržel od Ruské federace kandidátku se všemi náležitostmi v květnu 2021. Ruský soudce skončí ve svém úřadu k 1. lednu 2022.
Prázdné políčko je i u Ukrajiny, přičemž soudce zvolený za Ukrajinu měl podle tabulky „pokroku“ skončit svůj mandát ke 14. červnu 2019. Moldavský soudce ESLP končí ke 2. prosinci 2021 a soudce zvolený za Českou republiku Aleš Pejchal má skončit mandát ke 31. říjnu 2021.
Cesta je složitá, výsledek nejistý
Posun ve výběru a volbě soudce ESLP za Českou republiku neznamená, že navržená kandidátka bude doporučena a soudce bude skutečně Parlamentním shromážděním Rady Evropy zvolen. V této složité proceduře je stále ještě hodně proměnných od procedurálního zvládnutí procesu v národním státu až po politické vlivy. Členové Výboru i volitelé – poslanci Parlamentního shromáždění jsou členy politických frakcí s nějakým názorem. Vystoupení před Výborem je však stěžejní, protože Výbor dává ne/doporučení, které obvykle Parlamentní shromáždění respektuje (ale nemusí).
Za pět let, kdy je průběh volby a jeho jednotlivé fáze tabulkově sledován, zamítlo Parlamentní shromáždění Rady Evropy předloženou kandidátku celkem devětkrát. Naposledy zamítlo Shromáždění celou kandidátku letos 14. dubna Polsku. Například v roce 2017 byla zamítnuta celá kandidátka Turecku, Gruzii a hned dvakrát po sobě Albánii.
Slovensku byla kandidátka zamítnuta dvakrát
Problémy s volbou soudce Evropského soudu pro lidská práva mělo v Radě Evropy v roce 2013 Slovensko, když vypršel mandát soudci Jánu Šikutovi, zvolenému za tuto zemi. Parlamentní shromáždění Rady Evropy odmítlo kandidátku Slovenska v roce 2013 i v roce 2014 a dvakrát si vyžádalo novou kandidátní listinu. Soudce Ján Šikuta proto dva roky, až do roku 2015 přesluhoval.
Českou kandidátní listinu schválila na území národního státu česká vláda napodruhé teprve letos v červenci. O funkci soudce Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) za Česko usilují soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek, jak Česká justice již dříve informovala.
Irena Válová