Na ombudsmana se obrátili lidé, jejichž rodinní příslušníci se nemohli dostat do České republiky – nevztahovala se na ně totiž výjimka z protiepidemického opatření. To zakazuje vstup do Česka cizincům, kteří v posledních 14 dnech pobývali déle než 12 hodin v zemích s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19. Ze zákazu ministerstvo sice stanovuje několik výjimek, jak ale při svém šetření zjistila zástupkyně ombudsmana, některé skupiny rodinných příslušníků opatření ve výjimkách zcela opomíjí.

Ochranné opatření především nepamatuje na rodinné příslušníky bez pobytového oprávnění, kteří se nacházejí v zemích s extrémním rizikem nákazy. Ti nemají možnost v těchto zemích podat žádost o vízum. Víza totiž vydávají jen zastupitelské úřady v zemích, které nejsou na seznamu těch s extrémním rizikem výskytu onemocnění COVID-19.

Se svou českou ženou se kvůli chybějící výjimce nemohl shledat například indický manžel. Podobně se za svým mužem do Česka nedostala ruská manželka, která u nás neměla žádný typ pobytového oprávnění. A se stejným problémem se setkal i česko-brazilský manželský pár – přitom oba potřebovali odcestovat do Česka dřív, než postupující těhotenství ženě let úplně znemožní.

Výjimky nezahrnují ani další kategorie rodinných příslušníků – například nesezdané partnery žijící v trvalém partnerském vztahu. Proto se také nemohla za svým dlouholetým partnerem do Česka vrátit Ruska, která vyjela navštívit rodinu.

Ve zprávě o šetření připomíná zástupkyně ombudsmana sdělení Evropské komise z loňského června, podle kterého by mimo jiné rodinní příslušníci občanů EU měli mít právo cestovat do prostoru EU+ za jakýmkoli účelem, nejen kvůli návratu domů. Podle doporučení Rady EU by zase jakákoli přijatá opatření neměla překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví.

Mohlo by vás zajímat

Chybí odůvodnění

„Úplný zákaz vstupu některých rodinných příslušníkůnepovažuji za přiměřený, ani nezbytně nutný. Chybí mi jeho dostatečné odůvodnění. K ochraně veřejného zdraví by postačily méně omezující prostředky jako je kombinace opakovaného testování a samoizolace,“ argumentuje Monika Šimůnková.

Podle zástupkyně ombudsmana by mělo Ministerstvo zdravotnictví umožnit rodinným příslušníkům podávat žádosti o krátkodobá víza i v zemích s extrémním rizikem nákazy. Mělo by jim také umožnit podání žádosti o vízum a vstup bez ohledu na to, zda mají v Česku pobytové oprávnění nebo ne. K jejímu šetření by se nyní mělo ministerstvo vyjádřit.

S ohledem na situaci ve světě ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo před několika dny seznam zemí podle míry rizika nákazy, od pondělí tak je na tzv. mapě cestovatele tmavě červená Andorra a mezi červené země s vysokou mírou rizika nákazy se přesunou Dánsko a Francie. Oranžové, značící střední míru rizika, budou nově Island, Itálie a Švýcarsko, zelené Lichtenštejnsko.

V Evropě je zemí s nízkým rizikem nákazy Albánie, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Kosovo, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, San Marino, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Švédsko a Vatikán. Z mimoevropských zemí Austrálie, Brunej, Hongkong, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Libanon, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Singapur, Spojené státy a Tchaj-wan. Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika patří nejmenované státy.

U zeleně a oranžově označených zemí musí lidé vyplnit příjezdový formulář a být testováni před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu. Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý a nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčný v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Od soboty ho podle vlády nebudou muset absolvovat děti od šesti do 12 let, do pěti dnů po příjezdu ale musí na PCR test. Pokud bude negativní, nenásleduje samoizolace.

Lidem ze zemí s extrémním rizikem šíření koronaviru, kteří studují v ČR vysokou školu, vláda ale opět umožnila dlouhodobý pobyt v zemi. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to zdůvodnil tím, že například studenti medicíny by jinak ztratili další akademický rok.

(vop, epa)