Šéfka federálního soudu ve Washingtonu Beryl Howellová v pondělí naznačila, že americká prokuratura podle jejího názoru zaujímá příliš mírný postoj vůči osobám stíhaným v souvislosti s lednovými výtržnostmi v sídle Kongresu. Při stání s jedním z podezřelých se státních zástupců zeptala, proč chtějí od obžalovaných vybrat na pokutách dohromady jen 1,5 milionu dolarů (325 milionů korun), když federální pokladnu vyjdou nepokoje i s návaznými opatřeními na stovky milionů dolarů (miliardy korun), napsal list The Washington Post.
Howellová se již dříve prokurátorů při slyšení dotazovala, zda nejsou vůči některým obžalovaným příliš shovívaví, když s nimi uzavírají dohody, na jejichž základě se například přiznají jen k jednomu přestupku. Soudkyně uvedla, že účastníci nepokojů „terorizovali členy Kongresu“ a ptala se prokurátorů, zda má vláda vůbec zájem, aby některé případy posloužily jako odstrašující příklady.
V pondělí pak chtěla po státních zástupcích vědět, proč požadují po osobách odsouzených za trestný čin v souvislosti s výtržnostmi 2000 dolarů (43.300 korun) a 500 dolarů (10.800 korun) po těch, jež se přiznají k přestupku.
Soudkyně prohlásila, že je postupem prokuratury „trochu překvapena“. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s odhadem na vyčíslení škod, které výtržníci způsobili v historické budově Kongresu, v polovině června. Tehdy v soudních dokumentech uvedli, že celková suma činí „přibližně 1.495.326,55 dolarů“.
Howellová nicméně svou poznámkou narážela na bezpečnostní zákon schválený na konci července, který uvolnil 521 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) na zaplacení několikaměsíční přítomnosti národní gardy po lednových útocích, 70 milionů dolarů (1,5 miliardy korun) pro policii střežící budovu Kapitolu a dalších 300 milionů (6,5 miliardy korun) na posílení bezpečnostních opatření budovy Kongresu. Tyto prostředky podle ní daňoví poplatníci musí uhradit v přímém důsledku lednových nepokojů, od účastníků útoku však prokuratura požaduje zaplatit jen zlomek této částky.
Ministerstvo spravedlnosti věc pro média nekomentovalo, soudkyni pouze dalo na srozuměnou, že do října vysvětlí, jak vyčíslilo částku, kterou se nyní snaží pokutami vybrat.
Útok stoupenců tehdejšího prezident Donalda Trumpa na Kapitol stál podle úřadů život pět lidí, další čtyři policisté pak v následujících měsících spáchali sebevraždu. Trumpovi příznivci se snažili zabránit zákonodárcům ve formálním potvrzení volebního vítězství demokrata Joea Bidena po Trumpově několikaměsíční dezinformační kampani, v níž označoval výsledek voleb za zfalšovaný, ačkoliv se mu o tom nepodařilo přesvědčit soudy, volební činitele, ani členy vlastní vlády.
Prokurátoři stíhají v souvislosti s nepokoji přes 500 lidí, většinu z nich za přestupky, některé však za trestné činy včetně útoků na policisty. Několik kauz pak vedou rovněž proti organizovaným extremistickým skupinám, které podle nich útok na Kapitol dopředu plánovaly a chystaly se na něj, na rozdíl od většiny jiných účastníků, kteří se podle nich nechali strhnout v den demonstrace rozvášněným davem.
(čtk)
