Svoboda slova v mnoha zemích upadá. Tento stav ještě umocnila pandemie Covid-19 vylučováním některých názorů, vágním konceptem „fake news“, umlčováním opozičních a nemainstreamových hlasů a cenzurou včetně cenzury soukromé. Došlo k ohrožení důvěry v žurnalistiku. Vlády mají projev omezovat jen u tvrzení zjevně nepravdivých představujících zdravotní riziko pro veřejnost.
Uvádí to souhrnná zpráva generální tajemnice Rady Evropy s názvem Stav demokracie, lidských práv a vlády práva. Zpráva se týká období let 2018 – 2020 a popisuje mimo jiné úpadek základního občanského práva na svobodu slova a projevu.
Vedle důvodů politických nebo sociálních zdůrazňuje zpráva rovněž důvody ekonomické, když špatná ekonomická situace učinila žurnalistiku obtížnější. „Covid-19 zdůraznil hodnotu faktů a nezávislých zpravodajských zdrojů, ale také se zhoršilo mnoho již existujících slabin, včetně finančně slabé pozice mnoha médií. Rada Evropy stojí před důležitým úkolem práce s členskými státy tento pokles zvrátit,“ uvádí se ve zprávě.
Covid, politizace, korupce a potlačení vědy
Svobodě slova s v posledních dvou letech nevyhnulo násilí. O život přišlo šest novinářů, došlo ke 118 útokům: „V roce 2020 tuto epidemii vyhrožování a násilí ještě umocnila pandemie Covid-19. Stejně jako v jiných sektorech byla také média tvrdě zasažena a mnoho novinářů přišlo o práci. Covid-19 také přinesl vlnu cenzury: Objevily se zprávy o novinářích, kteří byli potrestáni za zpochybňování vládních politik a některé opoziční a nemainstreamové hlasy jsou umlčovány,“ stojí hned v úvodu zprávy.
A týká se to nejen novinářů, ale také odborníků. Co se týče umlčování nevětšinových stanovisek k nemoci Covid-19, odkazuje Rada Evropy na článek v britském lékařském odborném časopisu British Medical Journal ze 13. listopadu 2020 s názvem „Covid-19: Politizace, korupce a potlačování vědy“.
Strach států a vágní falešné zprávy
Rada Evropy rovněž hodnotí vývoj on-line: „Také přínosy digitální transformace byly sníženy negativními jevy spojenými s nástupem digitálních platforem (online nenávistné projevy, dezinformace, soukromá cenzura). Tento vývoj ovlivnil důvěru veřejnosti v média a informace,“ uvádí se ve zprávě.
Státy Rady Evropy zaváděly omezení svobody slova ze strachu z paniky: „Jak se Covid-19 ujal panování, země zavedly různá legislativní opatření, která mají pomoci pandemii dostat pod kontrolu. Několik států vedly obavy z potenciálu ,falešných zpráv´ šířit paniku a narušovat důvěru v instituce k omezením, a proto zavedly opatření požadující stahování ,falešných nebo zkreslených zpráv´ a kriminalizaci šíření desinformací,“ popisuje Rada Evropy situaci. Jmenovitě opatření proti nechtěným zprávám zavedly do trestního řádu Arménie, Ázerbajdžán, Rumunsko, Srbsko a Rusko, vyplývá ze zprávy.
Rizikem takových omezení je, že ,falešné zprávy´ jsou široký a vágní koncept, otevřený různým výkladům, vedoucí zneužití předpisů kriminalizací. Dezinformace jsou komplexním problémem s hlubokými sociálními kořeny. Pokud jsou uvalena nějaká omezení, mají být omezena pouze tvrzení, která jsou zjevně nepravdivá a která představují pro veřejnost zjevné zdravotní riziko.
Mohlo by vás zajímat
Cenzura musí být uzákoněna, sledování jen podle Úmluvy
V rámci zprávy Rada Evropy publikovala také stanovená kritéria svobody slova, jak je vyhodnocovala i vyzdvihovala. Jde mimo jiné o tyto záruky:
Svoboda projevu je zaručena offline i online. Internet je dostupný i cenově a je k dispozici všem bez diskriminace. Jakákoli omezení svobody projevu, včetně jakéhokoli filtrování obsahu, musí být předepsána zákonem, musí sledovat legitimní cíle stanovené v článku 10 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách a musí být v demokratické společnosti nezbytná.
Neexistuje žádná obecná povinnost zprostředkovatelů sledovat obsah, ke kterému pouze poskytují přístup nebo který přenášejí či ukládají. Zprostředkovatelé internetu nenesou odpovědnost za obsah, který je přenášen prostřednictvím technologie, kterou dodávají, kromě případů, kdy vědí o nezákonné činnosti a obsahu a nekonají k rychlému odstranění.
Jakékoli sledování komunikace a aktivit uživatelů online musí být v souladu s článkem 8 Úmluvy o základních lidských právech a svobodách.
Vlády pořádaly tiskové konference bez otázek
Podle zprávy během pandemie státy učinily proaktivní kroky vůči novinářům a veřejnosti pořádáním pravidelných tiskových konferencí vysokých vládních představitelů a zdravotníků a vytvářením specializovaných webových stránek a horkých linek. „Tiskové konference byly dobrou příležitostí, jak shromažďovat přesné a aktuální informace, ačkoli v některých zemích neměli novináři účinnou příležitost pokládat otázky,“ dodává k tomu zpráva. Konkrétně jsou jmenovány Maďarsko, Srbsko a Španělsko, kde novináři museli otázky předkládat předem, tyto otázky byly tříděny.
Mnoho států připravilo balíčky podpory i pro média, avšak bez všech pochyb došlo i přesto k jejich oslabení, uvádí zpráva.
Irena Válová
