Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka podle prezidenta Miloše Zemana nařídil před několika lety odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí. BIS k věci uvedla, že vždy postupuje striktně podle zákona. „Veškeré použití zpravodajské techniky podléhá souhlasu předsedy senátu vrchního soudu v Praze,“ řekl už dříve mluvčí BIS Ladislav Štícha. Zeman dnes zpochybnil, že takový souhlas byl vydán.
Šéf pražského vrchního soudu Luboš Dörfl dnes na twitteru uvedl, že vyjádření prezidenta vnímá spíše jako politické stanovisko než jako konkrétní výtku soudu. „Předsedové příslušných senátů v těchto věcech rozhodují pouze v mezích kompetence svěřené jim příslušným zákonem a v pořadí stanoveném rozvrhem práce. Vylučuji, že by předsedové senátů rozhodovali pod politickým tlakem. Jejich práce i vedení rejstříků v těchto věcech podléhá mlčenlivosti, jednotlivé kauzy či politická vyjádření nemůže komentovat předseda soudu ani předsedové senátů,“ zdůraznil předseda.
Protože prezident nemá svůj vlastní telefon, týkají se odposlechy i jeho, řekl Zeman v dnešním rozhovoru Blesku. BIS uvedla, že postupuje vždy podle zákona, konkrétní Zemanovy výroky komentovat nebude. Předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) chce kvůli obviněním ještě v srpnu svolat jednání kontrolní komise, konat by se mohlo ve čtvrtek.
Zeman dnes řekl, že kvůli záležitosti kontaktoval premiéra Andreje Babiše (ANO), který mu posléze sdělil, že odposlechy zastavil. „Ale nebyla to pravda, z útrob BIS jsem se opět dozvěděl, že odposlechy pokračují,“ uvedl Zeman. Informace se rozhodl zveřejnit, protože Koudelka neskončil v polovině srpna v čele kontrarozvědky, ale vláda ho pověřila dalším vedením služby do doby, než bude jmenován nový ředitel.
Babiš ČTK sdělil, že on ani vláda nemají žádnou kompetenci k povolování a zastavování odposlechů. Nemá informace o tom, koho BIS odposlouchává, a zásadně odmítl, že by se kdykoliv zajímal o to, koho se odposlechy týkají. Zeman na to ještě v rozhovoru na Blesku reagoval a řekl, že premiér možná takovou pravomoc nemá, ale za přítomnosti kancléře Vratislava Mynáře hlavě státu sdělil, že odposlechy zastavil.
Zeman nejprve řekl, že informace o odposleších má od vysokého důstojníka BIS, později hovořil o dvou zdrojích. Odposlechy se nemají týkat jen ekonomického poradce Martina Nejedlého, o kterých dnes informoval server Neovlivní.cz. Nejedlý je v nich spíš okrajovým jménem, uvedl prezident. Protože odposlechy pokračovaly i po údajném zásahu premiéra, požádal Zeman Babiše o Koudelkovo odvolání. „Není možné, aby si šéf tajné služby vymyslel bez důkazů a bez důvodů, že bude odposlouchávat prakticky každého občana této země, který ho zrovna napadne,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Tajná služba na twitteru doplnila, že konkrétní Zemanovo tvrzení komentovat nebude. „Pokud má kdokoliv pochybnosti o činnosti BIS, může se obrátit na stálou komisi pro kontrolu činnost BIS,“ doplnila. Zeman řekl, že komisi nedůvěřuje. Předseda komise Bělobrádek ČTK napsal, že chce kvůli Zemanovým tvrzením komisi svolat ještě v srpnu. Obvinění označil za závažné. Jednání by se mohlo konat ve čtvrtek, Bělobrádek však zatím nemá od všech členů informaci, zda jim termín vyhovuje.
Komise by měla věc prověřit i podle mínění poslance Jaroslava Foldyny (SPD). Poslankyně Jana Černochová (ODS) naopak míní, že zatím není co prověřovat. Odposlechy Nejedlého kvůli vazbám na Rusko nepovažuje za nic překvapivého. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) označil útoky na zpravodajské služby za nešťastné. Podle něj podlamují důvěru v instituci, která má za úkol hájit zájmy České republiky. Připomněl, že BIS se nemůže bránit a musí mlčet.
Podle zákona o BIS smí kontrarozvědka zpravodajskou techniku včetně odposlechů použít po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu. Povolení smí dostat jen za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, kvůli kterým chce BIS odposlechy použít, bylo jiným způsobem neúčinné, podstatně ztížené nebo nemožné. Použití zpravodajské techniky nesmí podle předpisu překročit rozsah povolení soudce a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.
(čtk, epa)
