Senát se bude muset znovu zabývat zavedením místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů. Navrhla to pirátská senátorka Adéla Šípová v novele, kterou by horní komora mohla začít projednávat ještě tento měsíc. Pokud se s ní následně ztotožní, Sněmovna asi předlohu projedná až v povolebním složení.
Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů a Česká asociace věřitelů s teritorialitou nesouhlasí. Rozdílné názory panují i mezi politiky.
Kvůli tomu Sněmovna ani Senát počátkem léta zavedení místní příslušnosti exekutorů neschválily v novele, která mimo jiné umožní od roku 2023 zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce. Ustanovení se rozhodla Exekutorská komora napadnout u Ústavního soudu. Vadí jí to, že novela nepočítá s úhradou nákladů exekutorů za zastavené exekuce. Předloha rovněž částečně omezí zabavování movitých věcí a mění pořadí splácení dluhu. Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele.
Návrh Šípové má zavést do exekučního řádu krajskou místní příslušnost exekutorů na principu přiřazování řízení podle abecedního pořadí. Exekutory má určovat exekuční soud. Senátorka v předloze zrušuje systém spojování exekučních řízení, ve kterém exekuční návrhy předávají sami exekutoři. Počítá se slučováním exekucí podle principu jeden dlužník – jeden exekutor.
(čtk)
