Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání někdejšího děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě (LF OU) Pavla Zonči. Zonča žalobou napadl své odvolání z funkce přednosty Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě (FN). Okresní soud v Ostravě (OS) jeho žalobě vyhověl, rozhodnutí však změnil Krajský soud v Ostravě (KS). Podle aktuálního rozhodnutí NS však KS pochybil, když se nezabýval motivem odvolání Zonči z funkce.

Pavla Zonču odvolal z funkce přednosty chirurgické kliniky v roce 2017 tehdejší ředitel FN Svatopluk Němeček, přičemž měl podle audionahrávky uvést jako důvod, že Zonča „válčí s fakultou“ a on jako ředitel s fakultou „válčit“ nechce. Zonča byl totiž nedlouho předtím rektorem OU odvolán z funkce děkana LF a toto rozhodnutí napadl správní žalobou.

Rektorem pověřený děkan dal ovšem mezitím souhlas s odvoláním Zonči z funkce přednosty. A to mj. Zonča zpochybnil v žalobě u civilního soudu, když napadl oprávnění pověřeného děkana k takovým úkonům.

OS v Ostravě jeho žalobě vyhověl, neboť v mezidobí Zonča uspěl se správní žalobou u KS v Ostravě ve věci svého odvolání z funkce děkana. Podle názoru OS tak nebyl vysloven souhlas s jeho odvoláním oprávněnou osobou.

Opačného názoru byl ovšem KS v Ostravě, který zdůraznil zásadu presumpce správnosti správních aktů, mezi které spadá i příslušné rozhodnutí rektora OU. Rozhodnutí správního soudu, které jej zrušilo, tak mělo platnost do budoucna a rozhodnutí rektora tudíž nebylo nicotné.

Mohlo by vás zajímat

Proti tomu podal Zonča dovolání, kterému NS vyhověl, přičemž své rozhodnutí postavil na důvodech, které vedly zaměstnavatele k odvolání Zonči z funkce.

NS vyslovil souhlas s právním názorem KS v tom, že rozhodnutí rektora nebylo nicotné. „Rektor Ostravské univerzity v Ostravě své rozhodnutí ze dne 9.11.2016 o dočasném ‚pověření vedením Lékařské fakulty Ostravské univerzity s pravomocemi děkana‘ učinil na základě ustanovení § 28 odst. 2 zákona o vysokých školách, podle kterého děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor. Ačkoli – jak bylo vyloženo již výše – rektor ve svém rozhodnutí děkana ‚nejmenoval‘, nýbrž jej do doby jmenování nového děkana ‚pověřil‘, nelze – vzhledem k obsahu oprávnění rektora vyplývajícího z ustanovení § 28 odst. 2 zákona o vysokých školách – uvedené slovní vyjádření užité v příslušném rozhodnutí považovat za takové pochybení, které by zakládalo nicotnost; opačný závěr by představoval přemrštěný požadavek na formální náležitosti,“ konstatuje se mj. v odůvodnění NS.

Řádně vyslovený souhlas

Podle NS tedy byl řádně vysloven souhlas, který je třeba k odvolání přednosty kliniky FN podle příslušného zákona. Podle NS ředitel FN nemocnice nepotřebuje mít k takovému rozhodnutí o odvolání přednosty z funkce ani žádný důvod.

Na stranu druhou zákon podle NS zakazuje zaměstnance postihovat za to, že se domáhá svých práv.

„Rozpoznání toho, zda zaměstnavatel sledoval určitým (právním) jednáním postihnout či znevýhodnit zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, anebo zda zaměstnavatel sledoval svůj oprávněný zájem, je bezpochyby velmi problematickou záležitostí, neboť skutečný důvod (motiv, pohnutka) mnohdy zůstává skryt („v hlavě jednajícího“), a je třeba na něj usuzovat z (pokud možno) všech poznatelných vnějších okolností. Ke správnému posouzení toho, zda zaměstnavatel sledoval určitým (právním) jednáním postihnout či znevýhodnit zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhal svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, je třeba přihlédnout ke všem skutečnostem, které konkrétnímu posuzovanému jednání předcházely, zejména tedy ke vzájemné komunikaci, k tomu, že jde často o stav, kdy je situace z obou stran vyhrocená,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí NS.

Podle NS je tak nutné, aby KS posoudil věc s ohledem na nahrávku, v níž někdejší ředitel FN jako důvod odvolání Zonči z funkce uvádí právě jeho spor s LF OU. „Takový postup žalované by mohl naznačovat, že se žalovaná vůči žalobci dopustila jednání, které zaměstnavateli zakazuje ustanovení § 346b odst. 4 zák. práce, případně ustanovení § 8 o.z. Z tohoto pohledu se však odvolací soud věcí nezabýval, a proto je jeho rozhodnutí neúplné a (prozatím) nesprávné,“ uzavřel NS.

Petr Dimun