Průměrná délka civilních i trestních řízení loni nějak dramaticky nevzrostla. Zato správní soudnictví si stále nepolepšilo a průměrná délka řízení u Nejvyššího správního soudu stále roste. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. „Loňský rok ovlivnil covid, ale musím pochválit soudy, že se s tím vyrovnaly. Nedošlo k výpadkům a omezené činnosti,“ uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. O něco déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201.
Pandemie covidu-19 měla podle ministerstva vliv na to, že v mnoha soudních agendách došlo k poklesu počtu nových věcí. „Citelný je pokles v civilní i opatrovnické agendě. V trestní agendě došlo k poklesu méně závažných trestných činů. Naopak došlo k nárůstu v agendě elektronického platebního rozkazu, kdy soudy v roce 2020 obdržely o 16 procent věcí více než v roce 2019,“ řekla Benešová.
Co se týče délky řízení, Benešová upozornila, že při srovnání délky sporných civilních a obchodních věcí u soudů prvních stupňů zaujímá Česko šestou příčku z 27 států Evropské unie.
Ministerstvo ale zároveň upozornilo, že pokles počtu nových věcí automaticky neznamená rychlejší soudy. „Není to tak jednoduché, že by se s poklesem nápadu vyčistily všude stoly. Soudy nemohly dělat práci tak, jak byly zvyklé. Po nějakou dobu se nedalo jednat, nedalo se sedět v kancelářích, což do značné míry znamenalo pokles produktivity,“ vysvětlil průměrné prodloužení řízení šéf ministerského odboru dohledu Jan Převrátil.
Benešová vyzdvihla, že došlo k razantnímu poklesu trestné činnosti. Podle ní má vliv nejen covid, ale jde o hlubší jev. I proto trvá na tom, že chce i nadále trestním úsekům ubírat soudce a přesouvat je na jiné agendy. Celkově by měl počet soudců dále klesat. Letos ale proběhne ještě jedna jmenovací etapa, potvrdila České justici ministryně.
Pokles trestní agenda nezaznamenala na prvním stupni u krajských soudů a to zejména z toho důvodu, že na závažnější typy kriminality pandemie neměla vliv a také u tohoto typu trestné činnosti trvá déle, než dojde k obžalobě. Vrchní a Nejvyšší soud byly v tomto ohledu prakticky beze změn – i za normálního stavu totiž veřejná jednání nařizují minimálně.
Podle statistických údajů také roste výše peněžitých trestů, byť jejich počet kvůli pandemii lehce poklesl. O 17 procent pak narostla agenda elektronického platebního rozkazu. „Tato agenda byla velmi málo ovlivněna pandemií. je vidět, že lidé elektronické nástroje využívají,“ uvedl Převrátil s tím, že ministerstvo se tímto zjištěním chce řídit do budoucna.
U krajských soudů nadále vzrůstala délka správních řízení, a to na průměrných 525 dní z původních 486. Převrátil ale tvrdí, že v této agendě došlo k citelnému zlepšení a k výraznému poklesu nových případů. „Je možné, že roli hraje covid, ale věříme, že se začalo projevovat posílení správních úseků soudů. Skýtá to jistý důvod k optimismu,“ podotkl.
Justice s přetížeností správního soudnictví stále bojuje, přetrvávají zejména problémy u Nejvyššího správního soudu. Ministerstvo proto podle náměstka pro legislativu Michala Fraňka chystá širší novelu soudního řádu správního, která by měla soud odbřemenit. „Po 20 letech by měl doznat širší revize,“ uvedl. mělo by jít hlavně o procesní změny. I pokles nápadu byl v loňském roce totiž u Nejvyššího správního soudu minimální. Poslanci přitom nedávno iniciovali novelu, která omezila možnosti podat kasační stížnost.
Razantně během lockdownů stoupl počet videokonferencí a to zejména v rámci spolupráce soudů s Vězeňskou službou, kdy případné eskorty vězňů znamenaly velké riziko šíření koronaviru. „Byla jsem příjemně překvapena. Soudům jsme dávali doporučení, která akceptovaly. Velmi rychle se naučily s videokonferencemi, a to nejen soudy, ale i Vězeňská služba,“ pokračovala. Dodala, že covid-19 tak nečekaně přispěl k posunu elektronizace justice.
Eva Paseková
