Veřejný obraz neziskového sektoru se postupně mírně zhoršuje. V roce 2019 se navíc veřejně ustálil výraz politické neziskovky, proti kterým část lidí útočí slovně i fyzicky, neboť je řadí k elitě. Jejich činnost je však legitimní, bez nich může dojít k degradaci demokracie a obnovení autoritářství, soudí česká vláda. Přijala proto strategický cíl zlepšit klima pro neziskové organizace v ČR.
Vyplývá to ze Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na léta 2021 až 2030, kterou zpracoval odbor lidských práv a ochrany menšin při Úřadu vlády. Vláda Strategii schválila v polovině července.
Podle Strategie „veřejnost z většiny nechápe význam a roli neziskového sektoru a NNO (nevládních neziskových organizací) ve společnosti. Lidé si často neuvědomují, že právě NNO poskytují celou řadu služeb, na kterých jsou závislí.
Příkladem může být činnost neziskových organizací, která je naprosto zásadní v oblasti sociálních služeb. „Z celkového počtu registrovaných sociálních služeb jich 60 % provozují NNO. Naprosto dominantní zastoupení mají NNO v minimálně 26 z 33 typů registrovaných sociálních služeb. Podle řady indicií veřejnost plně nechápe vymezení NNO ani principy jejich práce. Často pak práci NNO posuzují negativně, nebo jí chápou jako práci charity, ideálně jako činnost provozovanou a poskytovanou bez úplaty,“ předkládá Strategie východiska.
Lidé vnímají neziskovky jako nenáviděnou elitu
Situace se však nezhoršila ze dne na den. Ze sekundární analýzy dat existujících průzkumů také vyplynulo, že zlom v trendu vnímání NNO přišel již mezi rokem 2012 a 2013, kdy se k nim negativněji začali stavět lidé s levicovější orientací, důchodci, nezaměstnaní a lidé s nižším vzděláním, u kterých byla do té doby míra nedůvěry naopak nejnižší.
Podle hypotézy, ke které Strategie odkazuje, šlo o tzv. odložené důsledky finanční krize, která se v ČR projevila později. „Zároveň různé skupiny (radikální, populistické, ale i dezinformační média aj.) začaly využívat veřejný prostor a témata, jako jsou integrace migrantů, rovnost žen a mužů, změna klimatu anebo inkluze ve vzdělávání, k dalšímu štěpení společnosti, vzbuzování odporu proti elitám a ,cizímu´a pocitů nejistoty a ohrožení.
„Pocit rozdělení společnosti na běžný lid a neschopné odtržené elity pak zasáhl i část neziskového sektoru, protože část veřejnosti začala řadu NNO také vnímat jako součást elit. Přestože důvěra veřejnosti v NNO poklesla, stále je téměř dvakrát vyšší než důvěra v politické strany a hnutí,“ uvádí se ve Strategii.
Státy uzavírají s neziskovkami partnerství
V roce 2019 se navíc ve veřejné debatě ustálil pojem „politická neziskovka“, který je používán jako negativní označení pro široké spektrum NNO – od protikorupčních, ekologických, humanitárních, až po organizace pracující s migranty, stojí dále ve Strategii.
Tento trend je však celosvětový: „Na nepříznivé prostředí, mnohdy verbální i fyzické útoky, především směrem k NNO, které se věnují advokační činnosti, upozorňuje Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE. Poukazuje na očerňující kampaně a nálepkování NNO jako ,politických NNO´. Tato organizace proto doporučuje, aby státní instituce přijaly taková opatření, která by zvyšovala veřejné povědomí o pozitivní roli těchto NNO a významu jejich činnosti pro širokou veřejnost,“ vysvětluje se ve Strategii.
„Role obhájců veřejných zájmů či též advokační role je legitimní a zásadní rolí NNO pro zprostředkování účasti občanů na věcech veřejných a je přijímaná v zemích s dlouhodobou tradicí silné občanské společnosti. Některé vyspělé demokracie, jako např. Nizozemí, uzavírají strategická partnerství pro advokační činnost a lobbying NNO v určitých oblastech společného zájmu,“ stojí v materiálu.
Soukromá média, legislativa, represe proti neziskovkám
V poslední době podle Strategie ve světě posiluje trend „uzavírání“ nebo „zmenšování“ občanského prostoru (shrinking civic space). „Dochází k němu ze strany státních i nestátních aktérů (např. soukromých médií) prostřednictvím právních prostředků, jako jsou represivní či jinak ztěžující zákony a např. verbální útoky a zastrašování především v on-line prostoru či cílené kampaně hanobící NNO, jejich práci i samotné zaměstnance NNO,“ upozorňuje Strategie doslova.
S politickými neziskovými se totiž vezou i organizace, které se zabývají sociálními věcmi nebo mládeží či zájmovou činností. „Má to dopad nejen na organizace, které se zabývají obhajobou veřejných zájmů v kontroverzních tématech, ale i na ty, u kterých převažuje servisní role. Tyto trendy nabourávají pluralitní demokracii a základní mezinárodně uznávaná práva, tj. svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Vzhledem k významu zdravé občanské společnosti tyto útoky ohrožují i inkluzivní a udržitelný rozvoj proklamovaný v Agendě 2030,“ vysvětluje se ve Strategii.
Dochází ke globálnímu ústupu demokracie
Z těchto východisek vyplývá první cíl Strategie: „Zlepšení společenského klimatu pro činnost NNO je zaměřen na posílení porozumění povahy a společenské funkce neziskového sektoru, zvýšení informovanosti o přínosech projektů a činnosti nestátních neziskových organizací a větším zviditelnění partnerské spolupráce mezi veřejnou správou a neziskovým sektorem, a to jak u zástupců veřejné správy, tak u odborné i laické veřejnosti.“
„Degradace občanského prostoru není jen omezením ústavního práva lidí svobodně vyjadřovat svou vůli, organizovat se nebo protestovat. Je to příznak a součást mnohem širšího trendu globální demokratické recese, populismu či přímo oživení autoritářství,“ varuje mimo jiné Strategie.
Irena Válová
