Pokud nebudeme podporovat prevenci, bude český i slovenský zdravotnický systém do budoucna špatně udržitelný. Jenže ačkoliv užitečnost prevence asi žádný politik nezpochybňuje, je prosazení investic do ní velmi náročné. Návratnost totiž zpravidla přesahuje jedno volební období, takže benefity sklidí mnohdy jiná vláda, než která se o investice zasloužila. Ministři zdravotnictví, kteří opatření prosazují, proto potřebují mít v ruce jasná data, která efektivitu dokládají. Pomoci by jim mohlo, pokud by se v rámci EU podařilo dát dohromady příklady dobré praxe, na nichž je možno návratnost investic ilustrovat. Na mezinárodním panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku, který se konal 22. července v Praze, to řekl poslanec zdravotního výboru slovenské Národní rady a bývalý ministr zdravotnictví Slovenska Richard Raši.
„Řešení problémů s koronavirem odsunulo na druhou kolej důležité součásti poskytování zdravotní péče, a to nejen plánované výkony, ale i prevenci. I jako bývalý ministr, kterým jsem byl v letech 2008 až 2010, musím říci, že i když nikdo nezpochybňuje potřebu investic do prevence, vždy to bývá při plánování rozpočtu problém. Je to problém i proto, že investice do prevence mnohokrát přinášejí benefity, které překračují politický volební cyklus jednotlivých vlád. Měl jsem s tím vlastní zkušenost – musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych ministra financí při přípravě rozpočtu přesvědčil, že investice do prevence přinese benefity, které se ale projeví, až když se vymění vlády. Politický benefit se tedy nebude týkat toho, kdo investici udělal,“ uvádí Richard Raši.
Investice do prevence jsou přitom pro stát přinejmenším rozpočtově neutrální, obvykle se ale navíc vyplatí a vrátí. Podle studie National Academy of Sciences, která analyzovala investice do prevence ve výši třech procent peněz na zdravotnictví, se ukázalo, že úspory dosahují 3,1 procenta a výše. Investovat do prevence je tak něco, co je pro státní rozpočet ze středně a dlouhodobého hlediska výhodné.
Slovensko ovšem podle dat OECD dává do prevence méně peněz, než je průměr – jde zhruba o jedno procento peněz jdoucích do zdravotnictví. Oproti tomu v zemích EU jde obvykle o tři procenta. Podle Rašiho navíc Slovensko udělalo chybu, když nevyužilo Národní plán obnovy, v němž nakonec byla na prevenci vyčleněna nula, ačkoliv by bylo na místě minimálně 700 milionů euro.
„Bez prevence a jejího pochopení v celém kontextu při bezplatném poskytování zdravotní péče, jako je tomu na Slovensku i v Česku, nedokážeme dlouhodobě systém udržet,“ vysvětluje Raši.
HLAS chce program pro zdravotnictví postavit na harm reduction
Raši je členem strany HLAS – sociálna demokracia, která je sice momentálně na Slovensku nejsilnější, nicméně v opozici. Ta chce svůj politický program v oblasti zdravotnictví stavět na harm reduction, tedy snižování rizik.
„Hodnota za peníze je v tomto kontextu velmi pozitivní. I to bude silným argumentem pro to, aby se Slovensko prevenci věnovalo minimálně tak, jako je tomu v EU. Příkladem je pro nás i Česká republika, minimálně v tom, že má přijatou Národní strategii pro prevenci a snižování škod způsobených závislostním chováním pro roky 2019 – 2027. To nám na Slovensku chybí,“ konstatuje Richard Raši.
Mohlo by vás zajímat
Raši už má s prosazováním preventivních opatření zkušenosti i v tom smyslu, že díky němu byl v roce 2009 na Slovensku schválen zákon zakazující zákaz kouření v podnicích, kde se podává jídlo. „Na druhou stranu musím říci, že v současnosti je třeba najít vhodnou míru a mix zákazů a restrikcí s motivacemi. Řešení problémů při snižování rizik pouze restrikcemi totiž nepřináší ideální efekt, dokonce může mít efekt i opačný,“ poukazuje Raši.
Méně trestat, více pomáhat
Podle Rašiho tak současné doporučení vládám ve věci prevence zní, že by stát měl méně trestat, ale více pomáhat. „Je to cesta, která je nevyhnutelná pro to, aby se prevence stala součástí nejen našich systémů, ale i našich životů,“ konstatuje Richard Raši.
Vedle toho by stát měl využívat vědecké poznatky a inovace. Ačkoliv dnes každý stát disponuje obrovským množstvím dat, využíváme je minimálně – což je třeba v digitální době změnit. Třetí doporučení zní, že pokud nelze škodlivé chování lidí eliminovat, je třeba hledat prostředky, jak ho alespoň omezovat, a to přirozeně, ne násilnou formou.
„Co se týká Slovenska, připravujeme program velkých veřejných diskuzí o prevenci, snižování rizik a motivaci ke zdravějšímu životnímu stylu. I když prevenci nikdo nezpochybňuje, stále o ní více mluvíme, než abychom ji reálně dělali. Pokud chceme udržet či zvýšit úroveň zdravotní péče, musíme začít od prevence. Je totiž nejlepší a nejlevnější cestou, než pak léčit následky,“ poukazuje Raši.
HLAS – sociálna demokracia chce proto prosadit, aby se při tvorbě státního rozpočtu zadefinovalo procento, které se vybere ze spotřební daně na cigarety či alkohol, a to se vrátí do zdravotnictví, respektive půjde na podporu veřejného zdraví. Snaha přitom bude krok prosadit už při tvorbě nejbližšího státního rozpočtu.
Podpora pohybu může pomoci ušetřit na Slovensku až 300 milionů eur
Zlepšit prevenci by také mohlo to, kdyby se i v rámci celé EU dala dohromady data a příklady dobré praxe tak, abychom měli v ruce jednotný koncept toho, čeho se již v prevenci povedlo dosáhnout, co skutečně fungovalo a jaké investice přinesly největší ovoce. Díky tomu by se státy, které s prosazováním prevence bojují, měly inspiraci a nemusely vymýšlet něco, co už jinde funguje. Zároveň by tak ministři zdravotnictví získali argumenty při tvorbě rozpočtů, aby byli schopni obhájit ekonomickou návratnost.
Co se přitom týče konkrétně zmírňování dopadů nepřenosných chorob, může podpora pravidelné fyzické aktivity přinést úsporu ve výši až 10 procent. Slovensko by touto cestou mohlo ročně ušetřit až 300 milionů eur, což je přes pět procent rozpočtu slovenského zdravotnictví dosahujícího šesti miliard eur.
„V současné době může prevenci pomoci nejen přesvědčení ministra a premiéra, ale také tlak, který budou vytvářet politici obecně. Můžeme dávat příklady dobré praxe a konkrétní přínosy investic do prevence pro celý zdravotní systém. Když se nám to podaří dostat do médií a vytvořit veřejný tlak, investice do prevence, které jsou nevyhnutelné pro zdravější život obyvatel našich zemí, budou úspěšné,“ uzavírá Raši.
Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.
Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.
Michaela Koubová, Zdravotnický deník
