Vrchní soud v Praze začne v září řešit odvolání v případu směnek někdejšího generálního sekretáře TOP09 a dřívějšího poslance KDU-ČSL Pavla Severy. Den na to usedne u soudu v Olomouci na lavici obžalovaných soudní znalec Petr Roček. Ročkův posudek měl zásadní vliv na to, že byl Severa obviněn a obžalován za to, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun. Soud Severu skoro po šesti letech zprostil obžaloby. A kvůli křivému svědectví a nepravdivému znaleckému posudku byl obžalován i znalec Roček.

Vrchní soud v Praze začne v pondělí pondělí 6. září řešit odvolání v případu směnek někdejšího generálního sekretáře TOP09 a dřívějšího poslance KDU-ČSL Pavla Severy.

Severa byl obžalován za to, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle a údajně ho přimět podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun. Soud Severu ovšem skoro po šesti letech zprostil obžaloby. Státní zástupce Jiří Viesner se proti zprošťujícímu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové odvolal.

O den poté otevře Okresní soudu v Olomouci případ znalce ze Severovy kauzy Petra Ročka. Líčení je je nařízeno na úterý 7.září. Ročkův posudek byl klíčovým důkazem pro královéhradeckého žalobce Jiřího Viesnera, aby poslal před soud exposlance Severu.

Znalec vdovy

Policie sdělila dnes už bývalému psychiatrovi Psychiatrické léčebny Šternberk a soudnímu znalci Petru Ročkovi obvinění z přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku na sklonku dubna.

Někdejší lidovecký poslanec, a později sekretář TOP09, Pavel Severa byl skoro šest let stíhaný pro skutek, který měl spočívat v tom, že měl v roce 2013 zneužít závislosti na alkoholu svého dlouholetého známého – podnikatele Zdeňka Švece z Litomyšle (dnes již zemřelého pozn. red.).

Podle policie měl Severa Švece přimět ve stavu, kdy se z důvodu intoxikace alkoholem neovládal, vystavit podepsat čtyři směnky znějící celkem na 10 milionů 870 tisíc korun.

Případ iniciovala vdova po zemřelém Zdeňku Švecovi – zubařka Dagmar Švecová. Švecová tvrdí, že byl její zesnulý manžel konstantně v podnapilém a nepříčetném stavu, a tedy nemohl žádné směnky vážně podepsat, a že on i jeho společnosti byly v dobré ekonomické kondici, a tedy si neměl potřebu peníze půjčovat.

Švecová svoje tvrzení dokládala znaleckým posudkem vypracovaným znalcem Petrem Ročkem, který měl její závěry o neuspokojivém zdravotním stavu manžela podpořit a s příběhem se obrátila na policii.

Severa ale naopak tvrdí, že Švecová si ve snaze vyhnout se placení směnek vymyslela nepravdivou historku o tom, že směnky jsou falešné. A že k dosažení svých cílů zneužila policii.

Pro posudek není žádná opora

Z čeho policie znalce Petra Ročka v oboru psychiatrie obvinila? Roček měl na základě objednávky Dagmar Švecové vytvořit a předat nepravdivý znalecký posudek v té době už zemřelého Zdeňka Švece.

Roček v posudku, který byl klíčový pro královéhradeckého státního zástupce Jiřího Viesnera, posuzoval Švecovu psychickou způsobilost podepsat celkem směnky, kterými se zavázal, že svému příteli Pavlu Severovi dluží 10 milionů 870 tisíc korun.

Trestní oznámení na psychiatra Petra Ročka podal podle zjištění Ekonomického deníku loni v létě Pavel Severa, který byl nepravomocně zproštěn obžaloby. Státní zástupce Jiří Viesner se proti zprošťujícímu rozsudku nalézacího soudu odvolal.

Petr Roček měl podle obvinění policie na základě doložených podkladů nesprávně a nepravdivě dojít k závěru, že zdravotní stav výstavce směnek Zdeňka Švece byl natolik narušený, že nebyl schopen směnky vědomě a po zralé úvaze podepsat pro vymizení ovládacích a rozlišovacích schopností.

„Na základě takto vysloveného závěru znalce by směnky byly neplatné a nebylo by možné se domoci jejich proplacení, což je v rozporu se závěry revizního znaleckého posudku Psychiatrické nemocnice Bohnice, zpracovaného na základě stejných podkladů, kde se konstatuje, že MUDr. Roček dovodil u Ing. Švece alkoholovou i epileptickou demenci, ačkoliv pro to v doložené zdravotní dokumentaci neexistuje oprávněná opora, kvalifikoval spotřebu alkoholátů Ing. Švecem naprosto neexaktně tak, že ´musela být enormní´, z čehož dovodil neodvratitelný finální exitus, přičemž nijak nenaznačil, jaké etiopatogenetické řetězce k němu vedly, paušalizoval nepříznivý duševní stav Ing. Švece, z čehož dovodil jeho plošnou neschopnost právně konat, a vůbec se nezaobíral kolísáním jeho duševního stavu v čase, popř. důvodům tohoto kolísání, přijal údaj ´o stovkách epileptických záchvatů´ Ing. Švece, pro něž nebylo ani torzo zmapováno ve zdravotní dokumentaci, ačkoliv by se k této otázce měl spíše vyjadřovat znalec neurolog a v závěru se vyjádřil k otázkám pravosti podpisů Ing Švece, které znalci oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nepřísluší,“ zkonstatovala policie.

Tímto jednáním měl Petr Roček jako soudní znalec jmenovaný Krajským soudem v Ostravě pro obory znalecké činnosti – obor zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odvětví stanovení nemajetkové újmy podal nepravdivý, hrubě zkreslený znalecký posudek.

Několik posudků, které popřely závěry znalce

Posudek Petra Ročka do spisu podle policie zřejmě předložila jeho objednavatelka Dagmar Švecová. Dopad Ročkova posudku na Severu byl značný. Pokud by Ročkův posudek neexistoval, bylo by trestní řízení vůči Severovi, vedené v Pardubicích, odloženo, protože všechna podezření byla vyvrácena znaleckými posudky.

Zdravotnímu znaleckému posudku Petra Ročka předcházelo šest jiných znaleckých posudků, které vyzněly jednoznačně v Severův prospěch. Tyto znalecké posudky zadal Severa sám a policie v Pardubicích. Jednalo se o znalecké posudky na pravost podpisů zemřelého Zdeňka Švece, kdy posudky prokázaly, že se s naprostou jistotou jedná o pravé podpisy Zdeňka Švece na souzených směnkách.

Jiné znalecké posudky pak zkoumaly to, jestli nebyly podpisy na směnkách technicky upravovány. Nebo zda případně nebylo použito nějakých technik, kterými by bylo možné podpisy na směnky umístit bez vědomí Zdeňka Švece.

Další posudek vyvrátil tvrzení Dagmar Švecové o nedostatečnosti finančních prostředků jejího zesnulého manžela. Dagmar Švecová tvrdila, že Pavel Severa nemohl disponovat takovým objemem peněz, aby je mohl Zdeňkovi Švecovi půjčit. Přehled jeho příjmů a výdajů ale dokázal, že Severa bonitní byl, jak doložil finanční úřad.

Ke všem posudkům a dokumentům měla Dagmar Švecová přístup, protože mohla společně s advokátem nahlížet do trestního spisu.

„Vzhledem k tomu, že všechna jejich tvrzení byla těmito posudku vyvrácena, zadali zpracování posudku MUDr. Ročkem, jehož účelem bylo potvrdit, že Zdeněk Švec nebyl schopen rozpoznat svoje jednání a že nevěděl co podepisuje, a že podpisy na směnkách na něm byly vylákány, aniž by tušil, co podepisuje. Jednoduše řešeno, znalecký posudek MUDr. Ročka říká, že Zdeněk Švec poslední tří roky života 24 hodin denně 7 dní v týdnu 365 dní v roce nebyl schopen rozpoznat důsledky svého jednání,“ konstatovala policie.

Proti tomuto tvrzení ale stála doložená fakta, že Zdeněk Švec dobře věděl, co dělá, protože po celou dobu normálně podnikal, vedl svoje firmy, měl desítky zaměstnanců, chodil dojednávat do bank úvěry, jezdil na pracovní jednání, uskutečnil za poslední období roku 2011 – 2013 více než sto podpisů smluv, ať už podpisů ověřených u notáře nebo se smluvními partnery.

Psychiatr písmoznalec?

Druhou oblastí dopadu zmíněného posudku je, zpochybnění nároku Pavla Severy na vrácení finančních prostředků, které byly zajištěny popisovanými směnkami.

„Další oblastí je, že znalec je osoba, od které se očekává nestrannost a vysoká odbornost, neboť na základě výsledků znaleckých posudků soudy rozhodují o výsledku řízení a pokud jsou posudky nesprávné nebo jsou přímo nepravdivé, tak mohou zásadním způsobem
ovlivnit přesně naopak výsledek soudního rozhodnutí,“ upozornila policie.

Pavel Severa ke svému trestnímu oznámení doložil policii dvě kauzy, ze kterých plyne, že se u znalce Petra Ročka nejedná o ojedinělý případ.

„Po srovnání posudků zpracovaných MUDr. Ročkem, MUDr. Novákem a Psychiatrickou nemocnicí Bohnice, je zřejmé, že se tyto posudku dramaticky liší. Jako laik chápe, že se v odborných věcech dá polemizovat, protože problematika není jednoduchá. Z porovnání těchto tří znaleckých posudků usuzuje, že pro mnohá tvrzení neměl MUDr. Roček oporu ve zdravotní dokumentaci, mnohá tvrzení se vymykala fyzickým a biologickým schopnostem. Dle jeho tvrzení se MUDr. Roček mýlí ve všech 100%, a to v neprospěch oznamovatele,“ popsal policista komunikaci s Pavlem Severou.

„Zajímavé je, že MUDr. Novák při zpracování svého oponentního posudku vycházel z posudku MUDr. Ročka a jeho závěry jsou shodné se závěry revizního ústavního posudku zpracovaného Psychiatrickou nemocnicí Bohnice, která měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci. Dále uvedl, že se MUDr. Roček ve svém posudku vyjadřuje odborně v oblasti, pro kterou nemá znalecké oprávnění (písmoznalectví). Trestní řízení proti jeho osobě vedené na policii v Pardubicích bylo ukončeno návrhem na podání obžaloby,“ zkonstatoval vyšetřovatel.

Revizní posudky

Znalec Petr Roček policii sdělil, že znalecký posudek vyhotovil nestranně, na základě doložených materiálů, nebyl nikým ovlivňován ve vztahu ke zjištěným závěrům. Vypověděl, trvá na svých závěrech jako správných. Na otázky Ekonomického deníku, zaslané e-mailem na dvě jeho adresy, Petr Roček nezareagoval.

Dagmar Švecová prohlásila, že na znalce nečinila žádný nátlak, aby zpracoval znalecký posudek účelově v její prospěch. „V tomto ohledu nebyl zjištěn žádný důkaz o tom, že by MUDr. Švecová jakýmkoliv způsobem nabádala MUDr. Ročka k vyhotovení účelového znaleckého posudku a dle policejního orgánu se tak jedná jen o domněnku Mgr. Severy,“ uvedl k tomu vyšetřovatel.

Proti znalci Ročkovi svědčí podle policie především závěry revizního posudku Psychiatrické nemocnice Bohnice, ve kterém znalci konstatovali, k jakým závěrům měl psychiatr Roček  na základě doložených materiálů dojít a uvedli výčet zásadních vad jeho znaleckého posudku.

„V dodatečné zprávě MUDr. Švarc, člen kolektivu podávající revizní posudek, uvedl, že MUDr. Roček měl dostatečné množství materiálů pro vynesení odborných závěrů. Tyto materiály jej neopravňovaly učinit závěry, které učinil. Jeho posudek vykazuje zásadní vady, dospěl k závěrům, ke kterým z doložené dokumentace dospět nelze. K těmto závěrům dospěl díky jednostranné, účelové interpretaci dostupných materiálů. V průběhu prověřování se sice nepodařilo získat žádný přímý důkaz o tom, že by MUDr. Roček předmětný znalecký posudek vyhotovil úmyslně jednostranně, či účelově ve prospěch MUDr. Švecové, například v podobě jeho doznání, nicméně závěry znaleckého posudku MUDr. Nováka a revizního posudku lékařů Psychiatrické nemocnice Bohnice jsou zcela opačné a svědčí, tak v jeho neprospěch,“ uzavřel policejní vyšetřovatel.

Protože detektiv považoval výčet vad a pochybení znaleckého posudku Petra Ročka za natolik vážný, měl za to, že nejde jen konstatovat, že šlo o nesprávně vyhodnocené lékařské závěry. Naopak došel k názoru, že jeho jednání posuzovat v trestně právní rovině.

„K závěru o zahájení trestního stíhání je dle trestního řádu třeba vyššího stupně pravděpodobnosti, který však musí být odůvodněn konkrétními skutečnostmi. Konstatuji, že z provedeného šetření lze učinit dostatečně odůvodněný závěr, že MUDr. Petr Roček jako soudní znalec vyhotovil a podal nepravdivý znalecký posudek, čímž naplnil znaky skutkové podstaty uvedeného přečinu,“ uzavřel detektiv a vznesl proti Petru Ročkovi obvinění.

Kauza Pavla Severu přinutila k tomu, aby odešel z postu sekretáře TOP 09, který zastával od roku 2010. Žalobce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové Jiří Viesner podal obžalobu v loni květnu.

Podle obžaloby Švec směnky podepsal v době, kdy byl nemocný a propadal těžkému alkoholismu, a Severa z něj tak podpisy vylákal podvodně. „Za takovéhoto stavu výrazné progrese závislosti na alkoholu vznikaly směnky,“ prohlásil u soudu státní zástupce Jiří Viesner.

Trestný čin se nestal

Soud se ovšem s argumentací obžaloby neztotožnil a Pavla Severu obžaloby zprostil. Soud po výsleších svědků a znaleckých posudcích považoval za „významnou skutečnost“, že ze žádného z provedených důkazů neplyne, že by Zdeněk Švec kdykoliv a jakkoliv zpochybňoval existenci či pravost směnek.

„V hypotetickém případě, že by obžalovaný využil situace a nechal poškozeného směnky podepsat, lze předpokládat vzhledem k osobnosti poškozeného, že by směnky sporoval, pokud by se o nich dozvěděl. Nejen, že poškozený uvedené směnky nesporoval, ale dokonce vědomost o směnce č. 1 prokazatelně měl, neboť dal pokyn Marii Koutné, aby tuto směnku započetla,“ zkonstatoval soud.

„Skutková konstrukce spočívající v tom, že obžalovaný nechal poškozeného ve stavu, kdy nebyl schopen právního jednání, směnku č. 1 podepsat a poté ji bez jeho vědomí započetl oproti kupní ceně za nemovitost, nemůže obstát. Kromě argumentu, že poškozený nikdy existenci směnek nesporoval, lze uvést, že před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost a dohody o zápočtu probíhala mezi stranami komunikace,“ uvedl dále soud a připomněl konkrétní e-mail.

„Podpisy poškozeného na všech čtyřech směnkách lze považovat za jeho pravé podpisy. Vzhledem k tomu, že nelze přesně určit okamžik, kdy k jejich podpisu došlo, nelze učinit závěr, že obžalovaný využil aktuálního stavu poškozeného, který byl v důsledku jeho alkoholové ebriety ve stavu vylučujícím nebo výrazně snižujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání. Naopak, tím, že poškozený věděl o zápočtu směnky a kupní ceny za nemovitost a dokonce dal Marii Koutné pokyn k zaúčtování zápočtu, lze spíše, přinejmenším u směnky č. 1, učinit závěr, že poškozený nebyl obžalovaným uveden v omyl, tedy podveden,“ stojí v zprošťujícím rozsudku nad Pavlem Severou

Soud dále zkonstatoval, že obhajoba Severy, že jsou-li podpisy poškozeného na směnkách jeho pravými podpisy a nebylo-li bez pochybností prokázáno, že poškozený směnky podepsal ve stavu vylučujícím schopnost rozpoznat následky svého jednání, pak obžalovaný nemůže být trestně odpovědný za podvodné jednání, je důvodná.

„Soud při užití zásady in dubio pro reo vychází z výše uvedených závěrů a má za to, že směnky poškozený příčetně podepsal a přinejmenším u směnky č. 1 o jejím zápočtu věděl. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud by poškozený směnky vystavil, pak k jejich platnosti není vyžadována existence předcházejícího reálného dluhu vůči obžalovanému, neboť závazek poškozeného vznikl právě vystavením směnky obsahující všechny potřebné náležitosti. Byla-li poté směnka č. 1 započtena a směnky č. 2 – 4 přihlášeny jako pohledávka do dědického řízení, pak se nemůže jednat ze strany obžalovaného o podvod,“ uzavřel soud s tím, že popis skutkového děje, v němž je usnesením o zahájení trestního stíhání a následně obžalobou shledáván trestný čin podvodu, tak nemůže z hlediska trestní odpovědnosti obstát.

Soud proto ještě zkoumal, zda se Severa nemohl dopustit jiného trestného činu. Ani při tomto zkoumání však na porušení zákona nenarazil.

„Soud nedospěl k závěru, že by následek popsaný v obžalobě nastal v důsledku podstatně jiného jednání obžalovaného, než které je v obžalobě uvedeno. Vzhledem k tomu, že nebylo bezdůvodných pochybností prokázáno, že by poškozený na žádost obžalovaného směnky vystavil, resp. podepsal v době, kdy nebyl schopen dohlédnout důsledků svého jednání, a tudíž jej obžalovaný uvedl v omyl, soud s ohledem na to, že jednání obžalovaného nenaplňuje znaky ani jiného než žalovaného trestného činu, postupoval podle trestního řádu a obžalovaného zprostil obžaloby, neboť skutek popsaný v obžalobě nelze kvalifikovat jako trestný čin,“ uzavřel na konci odůvodnění rozsudku soud.

Dobrou pověst už mi nikdo nevrátí, tvrdí Severa

Kauza se velmi tvrdě dotkla rodiny Pavla Severy. U soud Severa uvedl, že během vyšetřování a zkoumání čelila jeho žena a děti mnoha slovním útokům.

„Věc trvá přes šest a půl roku. Přiznám se, že nechápu, jak se tento scénář mohl stát skutečným dílem reality. Věc měla skončit už v zárodku. Paní Švecová se dostavila na policii a řekla, že jsou to falešné směnky, nikdo ji nepoložil otázku, zda má důkaz,“ povzdechl si Severa u soudu na sklonku února. Podotkl, že jeho rodina byla kvůli této kauze šest let vláčena bahnem. „V supermarketu nadávali mojí manželce, že žije s gaunerem, děti ve škole slýchávaly, že jejich táta je kriminálník,“ popsal Severa, čím si rodina procházela.

„Jsem velmi rád, že krajský soud ve svém rozsudku dospěl k jednoznačnému závěru, že celé obvinění vůči mě není podpořeno vůbec žádnými důkazy. Je samozřejmě tragické, že nekompetentnost a alibismus policie i státního zástupce způsobila, že mně i mým blízkým tento případ již déle než šest let ničí život. Všechny informace a důkazy přitom měla policie k dispozici již dávno. Pouze nekvalifikované a jednostranné vedení celé věci policí a státním zástupcem způsobilo, že to byl až soud, kdo se na důkazní situaci podíval dostatečně odborně a prohlédl, že se od počátku nejednalo o nic jiného než ničím nepodložené výmysly doktorky Švecové,“ řekl Pavel Severa Ekonomickému deníku.

„Věřím, že tyto závěry jasně potvrdí i soud odvolací a že tímto řízená likvidace mé osoby skončí. Dobrou pověst mi však již nikdo nevrátí a újmu způsobenou mně a mým blízkým nikdo neodčiní. V tom vidím vážné morální, systémové i odborné selhání orgánů činných v trestním řízení,“ uzavřel svůj případ Pavel Severa.

Už druhé obvinění znalce

Ekonomický deník zjistil, že byl znalec Petr Roček kvůli křivé výpovědi a nepravdivému znaleckého posudku už jednou stíhán.

Roček vytvořil v roce 2017 znalecký posudek k zemřelé paní J. H. Meritem posudku bylo, zda byla při paní J. H. sepisování závěti v takovém psychickém stavu, aby byla v jejím testamentu obsažena vlastní, svobodná, a vážně myšlená vůle.

Přestože měl znalec Petr Roček k dispozici znalecký posudek jiného znalce – taktéž psychiatra Michala Hrona – včetně obsahu psychiatrického vyšetření paní J. H. a další posudek znalce Luboše Janů a testu Mini Mental State Examination, prokazující těžkou demenci posuzované, tak toto vyšetření nepodloženě zpochybňoval. A to včetně medikace. „Zamlčel zápis od praktické lékařky J. H. ze dne 13. 5. 2013 k její zmatenosti, desorientaci a zapomínání, nezjišťoval si další podstatné okolnosti, které by mohly sloužit jako podklad pro jeho řádné rozhodování a závěr znaleckého posudku, min. přehled vykázané péče u J. H., přesto dospěl k jedinému a jednoznačnému názoru, který řádně neodůvodnil, když uvedl, že J. H. byla schopná 18. 11. 2015 a 23. 11. 2015 plně porozumět smyslu právního jednání a toto své jednání ovládat,“ stálo ve sdělení obvinění plzeňské kriminální policie.

Petr Roček pak na svém znaleckém posudku trval a potvrdil ho i po připomenutí znaleckého slibu při výslechu znalce před Okresním soudem v Tachově ve sporu o dědictví po paní J. H.

Jeho závěr pak byl navíc jednoznačně vyvrácen revizním znaleckým posudkem z Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Petr Roček na policii tvrdil, že na posudky je málo času. Také prohlásil, že na rozdíl od posudků pro policii a soudy, kde jsou jasně dané otázky, v případě privátních posudků přichází jejich zadavatel už s hotovým závěrem posudku. „Žadatel již má určitou představu, jak má posudek, za který zaplatí, vyznít. Tedy žadatel není ochoten zaplatit za odlišný výsledek a vznikají často neshody,“ řekl na policii znalec. Pak doplnil, že vyhodnotil a napsal posudek v souladu s tím, co po něm chtěla zadavatelka posudku. „Tedy provedl určitou oponenturu znalci MUDr. Michalu Hronovi a více to nechtěl komentovat,“ stojí v policejním spisu z loňského července.

Podmíněně zastaveno

Žalobkyně Karin Hajná-Steinerová z Okresního státního zastupitelství v Tachově nakonec stíhání znalce Petra Ročka loni v listopadu podmíněně zastavila.

„Po ukončení vyšetřování a předložení vyšetřovacího spisu jsem shledala, že v této trestní věci jsou zákonem stanovené podmínky k postupu podle ustanovení paragrafu 307 odstavec 1 trestního zákona o podmíněném zastavení trestního stíhání,“ napsala žalobkyně Karin Hajná-Steinerová.

Podle ní se Petr Roček ve své výpovědi před policejním komisařem k trestné činnosti v plném rozsahu doznal, včetně zavinění a vyslovil souhlas s podmíněným zastavením stíhání.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník