České dráhy (ČD) uspěly u Nejvyššího soudu (NS) s dovoláním ohledně pojistného plnění za škodu, kterou na soupravě Pendolino způsobil v roce 2015 polský kamion na přejezdu u Studénky. ČD se totiž u soudů první i druhé instance neúspěšně domáhaly na polské pojišťovně výplaty pojistného plnění nejen za samotný tahač, ale také za jeho návěs. Nehoda, za níž byl řidič polského kamionu odsouzen k vysokému trestu, si vyžádala tři lidské životy a ČD způsobila škodu 212 mil. Kč.
Polský kamion, který se skládal z tahače a návěsu, v červenci 2015 najel na přejezd ve chvíli, kdy již svítilo červené výstražné světlo, nicméně závory byly ještě nahoře. Ty však kamion na přejezdu posléze uvěznily a do vozidla najel vysokou rychlostí rychlík EuroCity. Vlak odtrhl podvozek od kabiny, která i s řidičem zůstala na místě, zbytek tahače byl spolu s návěsem vlečen soupravou vlaku Pendolino několik set metrů.
Polská pojišťovna vyplatila ČD pojistné plnění za tahač bezmála 34 mil. Kč. ČD se však domáhaly i pojistného plnění v totožné výši za návěs, který byl pojištěn u stejné pojišťovny, což tato odmítla.
ČD neuspěly se žalobou u Okresního soudu v Novém Jičíně (OS), ani u Krajského soudu v Ostravě (KS). Oba soudy se při zvažování, mají-li ČD podle zákona č. 168/1999 Sb. právo na výplatu pojistného plnění za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), také z pojištění návěsu, zabývaly otázkou, zda byla škoda způsobena provozem celé jízdní soupravy, tedy tahačem i návěsem. Došly přitom k závěru, že nikoliv.
„Je-li provoz dopravního prostředku vázán na motorickou sílu, je prostředek v provozu, jen je-li jí využito. Oproti tomu vozidlo vlečené jiným vozidlem je součástí provozu vozidla vlekoucího. V daném případě najel řidič tahače nehledě na výstražná znamení na železniční přejezd, vozidlo tedy dospělo na místo střetu s využitím vlastnosti pro ně typické – motorické síly. Návěs však byl pouze pasivním prvkem soupravy, příčinou nehody bylo aktivní působení tahače, jímž byl návěs ovládán, jenž způsobil, že se návěs nacházel na místě střetu, kam jej tahač dovezl a zastavil. Je přitom bez významu, že přípojné vozidlo bylo v průběhu nehodového děje odtrženo od tažného vozidla,“ shrnuje se v rozhodnutí NS právní názor OS v Novém Jičíně, který v odvolacím řízení potvrdil KS v Ostravě.
Těžký návěs, hliníkové plechy
ČD podaly dovolání, kterému NS vyhověl, neboť v této základní otázce dospěl k opačnému názoru.
„V řadě kolizních situací bude nepochybně možné, s ohledem na průběh nehodového děje, spatřovat příčinu toliko v provozu tahače (např. nedá-li přednost v jízdě a narazí do jiného vozidla), mohou však vyvstat i takové okolnosti, v nichž bude návěs naopak zcela samostatným činitelem škodní události (sám se rozjede či převrátí, aniž byl zapojen, nebo vyvolá-li při jízdě kolizi technická závada návěsu); v takovém případě nastoupí odpovědnost jeho provozovatele, který může být odlišný od provozovatele tahače. Jestliže bude návěs spolupůsobit při vzniku škody a podílet se s ohledem na bezprostřední příčinu kolizní situace na škodlivém následku neoddělitelně od působení tahače, je namístě považovat újmu tím vyvolanou za následek zvláštní povahy provozu obou vozidel či provozu dopravy za použití obou. Takový výklad lze pokládat jak za odpovídající znění příslušných norem, tak i respektující jejich účel, jímž je vysoká úroveň ochrany poškozených provozem dopravních prostředků,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.
V něm NS připomněl, že povinné pojištění je součástí systému ochrany poškozených, jehož efektivitu je nutné vzít v potaz při výkladu právních předpisů, které tento systém tvoří. „I proto je nutné vykládat pojem provozu dopravních prostředků natolik široce, aby se těm, kdo byli provozem poškozeni, dostalo účinné ochrany,“ konstatuje se v rozhodnutí senátu pod předsednictvím Petra Vojtka.
V daném případě tedy soudy nižších instancí došly k chybnému závěru, neboť součástí soupravy polského kamionu byl návěs, který podle NS rovněž splňoval znaky vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. a současně též vozidla ve smyslu § 2927 o. z., a v dané situaci se nacházel v dráze vlaku.
Vedle toho byl návěs velmi těžký a byl naložen hliníkovými a nerezovými plechy o hmotnosti bezmála 20ti tun, což podle NS zásadně ovlivnilo průběh nehodového děje a rozsah vzniklé škody. „Pokud by do kolejiště vjel jen tahač nebo by návěs nebyl naložen, byl by samotný střet a z něj plynoucí rozsah škod zjevně odlišný. Okolnost, že přímo v momentu střetu se tahač a návěs nepohybovaly, přitom nevylučuje, aby šlo o jejich provoz,“ konstatuje se v rozhodnutí NS.
O věci nyní bude muset znovu rozhodnout OS v Novém Jičíně, vázán právním názorem NS.
Petr Dimun
