Nakolik je prevence důležitá, nám pandemie covid-19 ukázala hned v několika ohledech. Lidé dodržující preventivní opatření zásadně snižují riziko, že se chorobou nakazí. Zároveň bylo na množství těžkých průběhů covidu a množství úmrtí vidět, že zdravotní stav české populace není nijak zářivý – mezi největší rizika závažného průběhu patří civilizační choroby, jako jsou kardiovaskulární onemocnění či obezita. K tomu vidíme, jak se za období, kdy se lidé obávali chodit k lékaři, zhoršil mnohým zdravotní stav. O to důležitější je podle premiéra Andreje Babiše začít problematice věnovat pozornost. Pomoci s tím by podle něj měl Český onkologický institut a Národní virologické centrum, které by chtěl premiér vybudovat za pomoci peněz získaných z EU díky Národnímu plánu obnovy. Babiš to řekl ve své zdravici na mezinárodním panelu Stálé konferenci českého zdravotnictví Zdravotnického deníku zaměřeném na ekonomiku prevence, který se konal 22. července.

„Nejen české zdravotnictví prošlo v roce 2020 a 2021 nečekanou a mimořádně těžkou zkouškou boje s pandemií koronaviru. Téma prevence je více než aktuální i ve vztahu k epidemii koronaviru, protože zkušenosti potvrdily, že jedině prevence, zejména ve formě očkování, je nejúčinnější ochranou před šířením nákazy. Právě věkové skupiny, které jsou nejvíce proočkované, jsou nejméně zasaženy mutací delta oproti mladším ročníkům, kde je proočkovanost nižší,“ uvádí Andrej Babiš

V době pořádání konference, tedy 22. července, jsou v Česku plně naočkované čtyři miliony lidí a 1,2 milionu má první dávku. Podle Babiše se přitom nyní povedlo zvýšit zájem o očkování tím, že se otevírají centra i pro neregistrované zájemce.

Zprava: šéfradaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, prezident Odborné společnosti pro veřejné zdraví Polské republiky a přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal, předseda České kardiologické společnosti a přednosta kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Aleš Linhart, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík. Foto: Radek Čepelák

Proočkovanost národa je přitom zásadní, aby se i zdravotnictví mohlo vrátit k běžnému fungování. „Koronavirus přes rok zaměstnával zejména lidské a technické kapacity ve zdravotnictví, které by jinak mohly sloužit na prevenci a léčbu jiných nemocí, jako je rakovina nebo léčba závislostí,“ konstatuje Babiš, který připomíná, že od loňska vláda navýšila peníze do zdravotnictví o 103 miliardy a nedávno rozhodla o dalším navýšení plateb za státní pojištěnce, které přinesou 15 miliard.

Národní virologické centrum má být ústředí pro boj s epidemiemi

Babiš by proto nyní rád věnoval prevenci pozornost. „Chceme, aby se nešetřilo na prevenci a léčbě závažných onemocnění, zejména onkologických. Rakovina je a bude stále závažnější problém. Míra úmrtí na toto onemocnění je u nás větší než v EU, a koronavirus v tomto ohledu naši situaci ještě zhoršil. Lidé chodili méně na screeningová vyšetření, a neblahý výsledek se může projevit v blízké budoucnosti. Proto prosazuji vybudování nového onkologického institutu v Praze, který bude umístěn při FN Královské Vinohrady a bude po brněnském Masarykově onkologickém ústavu druhým centrem výhradně specializovaným na onkologii v Česku,“ načrtává Babiš. Záměru postavit Český onkologický institut jsme se podrobněji věnovali zde.

Zprava šéfredaktor ZD a moderátor diskuze Tomáš Cikrt, předseda České odborné společnosti pro aterosklerózu Michal Vráblík, předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jana Prausová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, zakládající člen Sdružení praktických lékařů ČR Zdeněk Hamouz a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Foto: Radek Čepelák

V souvislosti s covidem by přitom měla Česká republika dostat z EU peníze na implementaci Národního plánu obnovy. Celkem v jeho rámci bylo vyjednáno 180 miliard korun, přičemž na vybudování Českého onkologického institutu by mělo jít téměř sedm miliard.

„Chceme také znovu vybudovat Národní virologické centrum, které bude ústředním institutem státu pro boj s podobnými epidemiemi, jako jsme prožili v minulém roce,“ dodává Andrej Babiš.

Vystoupení premiéra sledují (zleva) Helena Sedláčková, redaktorka Zdravotnického deníku, Martin Fedor, předseda správní rady Institutu pro střední Evropu, bývalá předsedkyně zahraničního výboru slovenského parlamentu a ředitelka Institutu Katarína Cséfalvayová, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Radek Čepelák
„Chceme znovu vybudovat Národní virologické centrum, které bude ústředním institutem státu pro boj s podobnými epidemiemi, jako jsme prožili v minulém roce,“ plánuje premiér Andrej Babiš. Foto: Radek Čepelák

Mezinárodní panel Stálé konference českého zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálního partnera konference Všeobecné zdravotní pojišťovny, spolupořádajícího partnera Institutu pro střední Evropu a partnerů společností Sprinx Pharma a Satum Czech.

Jednotlivým tématům panelu se budeme věnovat v dalších vydáních Zdravotnického deníku.

Mohlo by vás zajímat

Michaela Koubová, Zdravotnický deník