Hlídač z Alžíru, se kterým se Češka seznámila na internetu, nedostal vízum do ČR. Svazek byl vyhodnocen jako účelový. Manželé se neshodli na tom, kdy se setkali a kdy se rozhodli pro svatbu. V případě nových informací podejte správní žalobu, vzkázala mu zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Argument věkovým rozdílem a mladými alžírskými muži považuje za nevhodné a zapření dřívějších žádostí o víza do EU nemá za podvod.
Sama zástupkyně veřejného ochránce práv se ovšem obecně s rozhodnutím Velvyslanectví ČR v Alžíru i se zamítavým rozhodnutím ministerstva zahraničí ztotožnila. U veřejného ochránce práv si na postup českých úřadů proti alžírskému manželovi stěžovala česká manželka.
Alžířan správní žalobu nepodal
Velvyslanectví v Alžíru zamítlo žádost Alžířana o vízum do ČR právě před rokem loni v srpnu, když manželství „vyhodnotilo jako účelové“. Velvyslanectví rovněž konstatovalo, že muž se dopustil podvodu tím, že při pohovoru úmyslně zatajil své dřívější žádosti do Španělska a do Nizozemí, kdy cílem měl být luxusní hotel nebo manažerská cesta. Neudělení víza potvrdilo v říjnu 2020 ministerstvo zahraničí. „Žalobu ke správnímu soudu Váš manžel nepodal,“ shrnuje Monika Šimůnková.
Zástupkyně ombudsmana poté, co se seznámila s fakty, neshledala důvody k zahájení šetření. „Správní orgány poukazují na způsob Vašeho seznámení prostřednictvím sociální sítě. Uvádí, že ve Vašich výpovědích panují podstatné rozpory ohledně průběhu vztahu, finančních poměrů, plánování svatby a dalších skutečností včetně trávení volného času, náboženského vyznání, formy uzavření sňatku, počtu hostů na svatbě a budoucích plánů ohledně případných společných dětí,“ uvedla v dopisu stěžovatelce Šimůnková.
„V pohovorech jste se s manželem neshodli na tom, kdy jste se měli dohodnout na svatbě – Váš manžel uvedl rok 2016, Vy rok 2017. Dle manžela jste se poprvé fyzicky setkali v Alžírsku v květnu 2019 na 10 dnů a následně v listopadu 2019 na 30 dnů. Naopak dle Vaší výpovědi jste se poprvé setkali v červnu 2019 a následně v září 2019,“ vyjmenovává zástupkyně ombudsmana důvody, proč Alžířan nedostal vízum.
Hlídač měl cestovat jako manažer firmy
Ze záznamu případu rovněž vyplývá, že manželé se spolu nedokázali domluvit a že Alžířan takto navazoval kontakty na internetu s více ženami: „Správní orgány také upozorňují na silnou komunikační bariéru (absenci společného komunikačního jazyka), slabé ekonomické zázemí Vašeho manžela (má pracovat jako hlídač) a na to, že se před Vaším seznámením snažil na sociálních sítích navázat kontakt i s jinými ženami z členských států EU,“ stojí v záznamu.
„Dále uvádí, že jste během pohovoru odmítla odpovědět na některé z otázek důležitých pro posouzení žádosti Vašeho manžela a Váš manžel uvedl nepravdivé informace týkající se jeho vízové minulosti. Konkrétně Váš manžel nepřiznal dvě žádosti o vízum do Schengenského prostoru, kdy nejdříve v roce 2018 žádal o turistické vízum do Španělska a následně v roce 2019 o turistické vízum do Nizozemí. V obou případech měly být cílem jeho cesty luxusní hotely, v druhém případě měl Váš manžel cestovat jako manažer společnosti C,“ cituje dále Šimůnková důvody zamítnutí žádosti.
Mohlo by vás zajímat
Nazvat mladé Alžířany těmi, co touží po EU, je stereotyp
Podle záznamu o případu došla sama Šimůnková k závěru, že zamítnutí vstupu do ČR nebylo bezdůvodné, a to přesto, že část argumentace považuje za „irelevantní, nevhodnou a stereotypní“.
Konkrétně jde o věkový rozdíl mezi manžely a o výroky o mladých Alžířanech toužících po Evropě: „Zdůrazňuji, že část argumentace, kterou velvyslanectví a ministerstvo v rozhodnutích uvedly, považuji za irelevantní (odkaz na věkový rozdíl mezi manžely, hodnocení Vaší sociální situace, hodnocení znalostí češtiny a českých reálií na straně Vašeho manžela) až nevhodnou (spekulace o důvodech studia češtiny či stereotypní výroky typu ,jako většina mladých alžírských mužů je nepochybně motivován migrovat do Evropské unie´),“ uvádí příklad Šimůnková.
Metodiku na odhalování sňatků vydala EU
„Rovněž uvedení nepravdivých informací o vízové historii cizince nepředstavuje dle mého názoru automaticky ,podvodné jednání´ dle § 20 odst. 5 písm. f) zákona o pobytu cizinců. V tomto je můj právní názor od právního názoru ministerstva dlouhodobě odlišný a toto téma je předmětem právě probíhajícího jednání mezi mnou a ministerstvem,“ uvádí v přípisu stěžovatelce Monika Šimůnková.
Účelové sňatky považuje za problém v rámci volného pohybu i Evropská komise. Už v roce 2014 proto vydala pro členské země příručka obsahující metodiku pro boj proti zneužívání práva právě účelovými sňatky a kriteria, podle kterých rozeznávat účelová a předstíraná manželství: „Ve fázi před uzavřením sňatku: ve srovnání se skutečnými páry je u zneužívajících osob daleko pravděpodobnější, že se před sňatkem nikdy nesetkali, neovládají společný jazyk, jemuž by oba rozuměli (a neexistují důkazy o tom, že by vyvíjeli úsilí o vytvoření základů pro společnou komunikaci),“ uvádí se v předmluvě k příručce, která je v režimu neveřejné.
Nic nebrání, aby Alžířan podal další žádost
Navzdory nesouhlasu s argumenty ministerstva zahraničí i Monika Šimůnková souhlasí, že z podkladů, které české úřady měly, nebylo možné svazek hodnotit jinak, než jako účelový. „Považuji za důležité zdůraznit, že fakt, že Váš manžel s první žádostí o vydání víza neuspěl, samozřejmě nebrání tomu, aby podal žádost novou,“ poskytuje pak stěžovatelce radu s tím, že nová žádost bude posouzena individuálně a že manželé by měli přece jen doložit společný život, například fotografiemi nebo letenkami.
Pokud by manžel i přesto nedostal vízum do ČR, doporučuje Šimůnková podat žalobu k příslušnému krajskému soudu. „To je možné učinit do 30 dnů ode dne, kdy žadatel obdržel rozhodnutí ministerstva. Správní žaloba je v tomto případě nejúčinnějším prostředkem obrany, neboť pouze soud může rozhodnutí ministerstva zrušit,“ uvádí Monika Šimůnková.
Irena Válová
