Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí bude moci začít v roce 2023. Rozhodla o tom dnes Sněmovna. Hlasy 162 ze 169 přítomných poslanců schválila novelu exekučního řádu se senátními úpravami. Částečně se omezí zabavování movitých věcí, změní se navíc pořadí splácení dluhu. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Například povinná záloha věřitele při zahájení exekuce na její náklady ani místní příslušnost exekutorů navzdory snahám části zákonodárců zavedena nebude.
Předloha předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit, mohla by trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely. Ve sněmovní verzi by to bylo o pět let později.
Lhůty budou moci být v některých případech prodlouženy, například když je exekuce odložena. Vůbec se nebudou týkat vymáhání pohledávek například na výživném na děti.
Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.
Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.
Novela přinese omezení mobiliárních exekuci důchodců a tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník bude moci odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun z nezabavitelných peněz. Možnost se bude týkat jen fyzických osob. Luxusnější věci budou zpeněžení podléhat i nadále.
Sněmovna schválila v novele dvě úpravy k zahlazení dluhů z minulosti. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Končily by také dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Předloha přinese i další změny. Snižuje penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, zakotví povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a umožní doručování písemností týkajících se exekucí elektronicky prostřednictvím centrální úřední desky. Zabavovat se nebudou příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.
(čtk)
