JUDr. Tomáš Vícha je přední český expert na pojišťovnictví, který řídí oddělení likvidace škod v makléřské společnosti SATUM CZECH. S analýzou škod, které některým klientům způsobilo jihomoravské tornádo z 24. června, jeho týmu pomáhají i dva drony. Stroje vybavené kromě fotoaparátu a kamery i termovizí dokumentují škody i na nedostupných místech. „To, co by člověk dělal jeden celý pracovní den, zvládne dron za cca 20 minut,“ říká.
Jak náročné je zjistit škodu na rozsáhlém průmyslovém objektu po živelní pohromě?
Dříve se jednalo o práci týmu lidí na několik dní. Dnes nám situaci ulehčuje technika, konkrétně drony, které ušetří obrovský objem lidské práce, zdokumentují doslova každou škvíru a dostanou se tam, kam to pro člověka není bezpečně možné, například na poškozenou střechu. Problémem u tornáda na jižní Moravě je, že policie vyhlásila nad částí zasaženého území bezletovou zónu pro drony. Byl pro to důvod, protože s drony se na Moravu vypravili i jedinci, které baví sledovat lidské neštěstí z ptačí perspektivy. Ale myslím, že použití dronů pro profesionální monitoring škod by mělo mít výjimku.
Jaké drony využíváte? A jsou vaše vlastní nebo spolupracujete s nějakou externí firmou?
Drony jsme začali používat před jeden a půl rokem. Pořídili jsme si je přímo pro sebe, byl to zlepšovací návrh jednoho z našich zaměstnanců. Jedná se o dva profesionální stroje typů Mavic 2 a Phantom 4 Pro, jejichž pořízení stálo několik set tisíc korun. Další investici představoval výcvik našeho operátora. Jsou vybaveny kamerami a fotoaparáty s ultra jemným rozlišením a k tomu termovizí.
Jakým způsobem je využíváte?
Jak už zaznělo, jsou efektivním nástrojem pro zjištění škody na rozsáhlém, částečně nedostupném objektu. Ale nejčastěji je využíváme při stanovení pojistných hodnot nemovitostí, když se pojištění sjednává. To, co dříve dělal člověk celý den, zvládne dron za 20 minut.
V pojišťovnictví pracujete 35 let. Je tornádo na Jižní Moravě z hlediska způsobených škod srovnatelné s povodněmi z roku 1997 na Moravě nebo 2002 v Čechách? Nebo se jedná přece jen o lokální událost?
Zasažené území a celkový objem škod je významně menší než při povodních, ale zásah je intenzivnější a nemovitosti, které byly živelní pohromou zasažené, můžou být častěji totálně zničené.
Může být tornádo samostatným druhem pojistného rizika nebo je zahrnuto pod klimatickou živelní událost?
Tornádo spadá pod riziko vichřice, tedy vítr, jehož rychlost překračuje 75 km v hodině. Není třeba ho definovat pro účely pojištění samostatně.
Má SATUM CZECH nějaké klienty, kteří jsou poškozeni tornádem na jižní Moravě? Jaké škody utrpěli a jak jim v této situaci pomáháte?
Ano, máme tornádem zasažené klienty z oblasti energetiky. Jejich škody se dokumentují, ale určitě budou v rozsahu desítek miliónů Kč. Klienty zastupujeme vůči pojišťovně: zjistíme situaci na místě, analyzujeme škodu a její krytí pojistnou smlouvou. Pak škodu pojišťovně oznámíme, domluvíme návštěvu likvidátora a radíme, jestli klient může uklízet a opravovat ještě před jeho návštěvou, případně jak to dokumentovat.
Můžou i pojišťovny udělat při takové tragédii, jakou bylo jihomoravské tornádo, pro klienta něco nad rámec toho, co se dělá běžně a k čemu jsou vázány smlouvou? A dělají to?
Co se týče nějakého plnění nad rámec smlouvy, k tomu pojišťovny nemají prostor. Mají odpovědnost ke všem klientům i do budoucna a nemůžou vyčerpat své kapacity při jedné katastrofě. Můžou ale vyjít vstříc jinde a také to dělají. Zatímco za normálních okolností jsou přísné, co se týče dokumentace, chtějí znát každý detail škodní události a kontrolují každou fakturu, při velké katastrofě, která zasáhla široký okruh klientů, můžou přivřít oči nad tím, že lidé přišli o některé dokumenty, že museli vyhazovat zničené vybavení, aniž by stav každého kusu dokumentovali. V tom jsou velkorysejší než v ´mírové době´.
Co říkáte na roli státu a jeho pomoc?
Asi to není populární názor, ale domnívám se, že stát by neměl odškodňovat paušálně ty, kteří nejsou v tíživé sociální situaci a kteří nebyli vůbec pojištění. Stát by měl vést lidi k odpovědnosti a nevytvářet v nich očekávání, že jim vždycky někdo shůry pomůže. Lidé mají nést odpovědnost za svůj majetek.
Požáru lze předcházet instalací čidel, pořízením hasicích přístrojů. Je nějaká možnost prevence proti tornádu?
U vichřice se prevence moc dělat nedá. V USA v oblastech, kde je výskyt tornád častější, tomu přizpůsobují konstrukci domů, aby jejich obyvatelé nebyli pohřbeni pod sutinami, a domácnosti si můžou pořídit podzemní kryt, ve kterém tornádo přečkají. Prodávají se dokonce dveře odolné proti tornádu, ale údajně nejsou příliš účinné.
V Hodoníně se šířila po tornádu fáma, že z poškozené zoologické zahrady utekli tygři. Lze se pojistit i na tak kuriózní riziko, že ze zoo utečou kvůli tornádu dravé šelmy a zaútočí na lidi?
ZOO má pojištění odpovědnost za škodu, kam patří i škoda způsobená uniklou zvěří. Odpovědnosti by se ale ZOO u tornáda zprostila, protože tornádo je vyšší moc, vis maior, nepřekonatelná situace. Taková situace se pojistit nedá.
Bude mít tornádo na jižní Moravě nějaké dlouhodobé dopady do politiky pojišťoven nebo se jedná o ´business as usual´?
Nejčastější účinek rozsáhlejší živelní pohromy je, že se zvednou pojišťovací sazby, což nastalo i po povodních v letech v roce 1997 a 2002. Nelze to vyloučit. Tlak na zvýšení sazeb může mít původ na straně zajišťoven, které chrání proti rizikům samotné pojišťovny.
JUDr. Tomáš Vícha je absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je předním českým expertem na pojišťovnictví. Již od roku 2008 působí v makléřské společnosti SATUM CZECH, kde řídí oddělení likvidace škod. Předtím pracoval v České pojišťovně. Vedle své práce vystupuje na řadě odborných konferencích a je spoluautorem řady článků a odborných publikací.
Eva Paseková
