Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) je vstřícná k návrhu nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, aby stáhla z vlády novelu zákona o státním zastupitelství. Věc chce ale nejprve projednat s premiérem, sdělil médiím po dnešní schůzce s ministryní Stříž. Šéf žalobců usiluje o přepracování předlohy, po volbách chce předložit novému ministrovi ucelené podklady. „S panem doktorem Střížem jsem otevřela záležitost týkající se zákona o státním zastupitelství. Již v médiích zaznělo, že by mnou předložený zákon chtěl z vlády stáhnout a předložit jeho novelu. Konkrétní návrhy připraví. Řešit je ale bude až nová vláda vzešlá z podzimních voleb,“ uvedla Marie Benešová.
„Chtěl bych ten zákon poněkud upravit, přepracovat tak, aby na něm byla shoda s ministrem spravedlnosti a aby i ve vládě měl širší podporu,“ vysvětlil Stříž. Ministryně si je podle něj vědoma toho, v jaké patové situaci se zákon nachází. „Přislíbila mně, že věc projedná s panem premiérem a že jí nebrání asi nic v tom, aby mému požadavku vyhověla a abychom se už teď mohli začít připravovat na pracovní podobu nové, průchodnější, pragmatičtější novely zákona o státním zastupitelství, případně diskusím k novému zákonu,“ řekl.
Stříž pokládá za nejpodstatnější upravit postavení vedoucích státních zástupců, způsob jejich výběru a jmenování a délku jejich mandátu. Rád by v tomto ohledu také zakotvil „luxusnější postavení nejvyššího státního zástupce“. „Nehodlám tento zákon vytvářet sám pro sebe, proto se nebudu rozpakovat prosazovat pro budoucího nejvyššího státního zástupce co možná nejkomfortnější podmínky v tom smyslu, že bude více nezávislý na vůli vlády, ne aby ho mohla odvolat tak jako mě každým dnem,“ řekl.
Šéf žalobců nezastírá, že z jeho pohledu by byla ideální „maximalistická“ varianta změn zahrnující i změnu ústavy, která by soustavu státního zastupitelství vyňala z moci výkonné. „Slušelo by se, aby s novým trestním řádem tady byl i nový zákon o státním zastupitelství, který by byl provázán s touto procesní normou a lépe upravoval postavení státních zástupců nejen v trestním řízení, ale ve všech dalších působnostech, které mají státní zástupci v gesci,“ uvedl.
I minimalistická varianta je důležitá
„Na druhou stranu jsem pragmatik, stojím nohama na zemi a vnímám, že o totéž se snažil i Pavel Zeman celých deset let a z nějakých důvodů to neprošlo. Takže já se budu snažit velmi usilovně vysvětlovat, že i ta minimalistická varianta je velmi důležitá a potřebná,“ doplnil k možné novele zákona. Připustil, že změna ústavy by byla víceméně symbolická, protože začlenění státního zastupitelství pod výkonnou moc není podle něj překážkou výkonu působnosti státních zástupců.
Podobu zákona chce Stříž znovu probrat s některými vedoucími státními zástupci, hlavní diskuse ale poté povede s ministerstvem, které je gestorem zákona. „Nechtěl bych, aby znovu zaznívaly argumenty typu, že si státní zástupci píšou zákon sami pro sebe. Spíš nabízím pomocnou ruku a spolupráci ministerstvu spravedlnosti,“ upřesnil. „Veřejně nabízím, že jsem ochoten bavit se s každým, kdo k tomu má co říct,“ uvedl a zmínil v té souvislosti i nevládní organizace. „Nemám představu, že bych aktivně obíhal nějaké politiky a vnucoval jim své představy,“ podotkl. Rád by ale prezentoval svou vizi o státním zastupitelství na půdě Poslanecké sněmovny, a to buď v ústavněprávním výboru, nebo v podvýboru pro justici.
Současný návrh novely zákona byl terčem kritiky mimo jiné kvůli tomu, že podle oponentů dával do rukou ministra spravedlnosti přílišnou moc při volbě členů komise vybírající vedoucí státní zástupce. „Uznávám pravomoc ministra nerespektovat výběr komise, která bude mít za úkol vybírat vedoucí státní zástupce. Na druhou stranu budu chtít, aby i státní zastupitelství mělo nějaké slovo k výběru vedoucích státních zástupců. Chtěl bych, aby ta pravomoc byla dělená, ale spravedlivě,“ řekl k tomu Stříž.
(čtk, epa)
