„Vynikajících soudců v oboru trestního práva jsou desítky, v zásadě jakékoli jméno například z Ústavního soudu by soustavě státního zastupitelství dodalo lesk,“ říká v rozhovoru pro Českou justici europoslanec Stanislav Polčák, člen vedení Starostů a nezávislých (STAN) a odborník tohoto uskupení pro oblast práva a justice.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů a jejich kandidát na ministra spravedlnosti Jakub Michálek podpořil nominaci Igora Stříže na funkci nejvyššího státního zástupce jako dobré dočasné řešení. Je to stanovisko celé koalice Pirátů a STAN?
Jakkoli respektuji důvody kolegy Michálka, zejména stran volání po kontinuitě výkonu funkce po Pavlovi Zemanovi, musím uvést, že v hnutí STAN jsme tuto nominaci obšírně projednali a nepokládáme ji za vhodnou z řady důvodů.
Jaké zásadní výhrady máte proti nominaci Igora Stříže? Je to podle vás kandidát, který má respekt i mimo špičky státního zastupitelství?
Vůbec nezpochybňuji, že pan Stříž na NSZ dosud vykonal množství dobré práce. Nicméně jeho životopis obsahuje jen těžko po 30ti letech od listopadu 89 přehlédnutelné body, jako je členství v KSČ či horlivý výkon funkce vojenského prokurátora.
Starostové a nezávislí si zkrátka myslí, že po 30ti letech má naše soustava státního zastupitelství „na víc“. Osoba nejvyššího státního zástupce je symbolem celé soustavy. Nepochybně v rámci současné soustavy bychom našli množství dobrých kandidátů bez nánosu, který ulpívá na panu Střížovi.
Přestože tedy chápeme obavy kolegů Pirátů z neobsazené funkce nejvyššího státního zástupce, a z toho vzniklých problémů, například u přezkumů, dovolání a podobně, a pan Stříž dle mého soudu může nadále na NSZ působit, jako osobu v čele soustavy ji neshledáváme za vhodnou.
Jaké předpoklady by měl podle vás splňovat nový nejvyšší státní zástupce?
Předpoklady nejen zákonné, ale i morální a odborné, a pro mne také garance nestrannosti. Nejvyšší státní zástupce musí umět navázat na práci Pavla Zemana a prokázat, že je člověkem, který se přísně orientuje podle práva, nikoli podle svých osobních hledisek či přání mocných a vlivných.
Co říkáte jako právník stanovisku Unie státních zástupců, v němž se tvrdí, že vláda nemůže jmenovat nejvyššího státního zástupce, aniž by kandidát byl již státní zástupcem?
Já si myslím pravý opak. Dokonce si myslím, že kvalitní jméno mimo státní zastupitelství by soustavě prospělo. Vynikajících soudců v oboru trestního práva jsou desítky, v zásadě jakékoli jméno například z Ústavního soudu by soustavě státního zastupitelství dodalo lesk. Uměl bych ihned vysypat jména tří skvělých odborníků, u nichž nemám žádnou pochybnost, že by nezvládli komplexní úkoly nejvyššího státního zástupce. Ta jména po mne ale nechtějte, ať třeba ještě mají šanci.
Co říkáte na argument, že funkci nejvyššího státního zástupce je tak náročná, že ji zvládne jen zkušený státní zástupce, nejlépe ten, který již působí na NSZ?
Uvedu protiargument. Ivana Janů byla výbornou ústavní soudkyní. Byla zvolena do čela Úřadu pro ochranu osobních údajů a tomu úřadu podle mého soudu naprosto prospěl nástup osoby zvnějšku, ovšem erudované a uznávané. Náš stát se, s odpuštěním, nepřehrabuje v stovkách špičkových právních kapacit, abychom ještě unesli, nedej bože, zapouzdřování soustavy státního zastupitelství. To pak vede právě k těm závěrům – „zaplať pánbůh za toho Stříže“…
Výběr Igora Stříže podporují špičky státního zastupitelství s tím, že je to „žádaná kontinuita“. Je podle vás taková kontinuita opravdu potřeba?
Pokud bude v čele NSZ skutečně fundovaný a erudovaný právní odborník, tak to je pro mne zcela zásadní kritérium. Kontinuita je dost formální argument. Jde o symbol soustavy, a ta musí mít určitý respekt, který je lepším vkladem než formální kontinuita. Někdy bych řekl, že trochu diskontinuity je koření vyšší efektivity či lepších výkonů, chcete-li. Nové koště lépe mete. Postačuje, že to bude velmi dobré koště, nemusí mít i stejný typ proutí.
Pavel Zeman aktuálně tvrdí, že vládě poskytl dostatek času na výběr nejvyššího státního zástupce a pokud by ten nebyl jmenován, může být problém při výkonu některých jeho pravomocí, například pokud by rozhodoval o zrušení zastavení trestního stíhání. Co tomu říkáte?
To je velmi složitá otázka, tedy zda je výkon pravomoci nejvyššího státního zástupce zastupitelný jeho náměstkem. Ve světle aktuálního nálezu ve věci daňového balíčku, kdy Ústavní soud fakticky netrvá ani na výkonu pravomocí dle Ústavy ad personam, když prezidentův podpis pod přijaté zákony není nutný, podpis předsedy sněmovny může nahradit skoro kdokoli, kdo šel kolem, pak se obávám, že je možné připustit prakticky jakékoli zastupování. Nicméně riziko to nepochybně je. Kdo ho ale způsobuje? Čistě a jenom vláda Andreje Babiše. Vláda není vázána při výběru nejvyššího státního zástupce na žádný jiný ústavní orgán, nikdo nemusí k jejímu výběru přivolit, což pokládám za chybu. Stejně jako jednoduchou odvolatelnost nejvyššího státního zástupce. Ten, kdo drží soustavu státního zastupitelství nyní jako rukojmího, je vláda ČR. Ona může rozhodnout už zítra a nedělá to. Trápí to ovšem zjevně jen málokoho.
Petr Dimun
