Počet trestních věcí ve zkráceném přípravném řízení se loni snížil. Důvodem je stále se snižující kriminalita spolu s loňským posuzováním bagatelních činů v nouzovém stavu jako těžkých zločinů. Významný byl zákaz společenského života. Současně ale došlo k paralýze policejní práce kvůli nařízením vlády proti Covid-19 i kvůli počtu policistů v karanténě.
Vyplývá to z výroční zprávy o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) za rok 2020.
Dopad nouzového stavu shrnuje NSZ takto: „Počet věcí vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení byl ovlivněn kromě jiného i tím, že v době epidemie COVID-19 bylo možno v řadě věcí shledávat znak kvalifikované skutkové podstaty spočívající ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, takže řada jinak za standardních okolností méně závažných trestných činů byla právně posouzena jako zločiny, především krádeže podle § 205 odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku.“
„Tyto věci pak nepřicházelo v úvahu vyřizovat ve formě zkráceného přípravného řízení,“ dodává k tomu ve zprávě Nejvyšší státní zastupitelství, které je vázáno zněním zákona.
Drahé, personálně náročné, likvidační
Česká justice o podobných příkladech opakovaně informovala. Dovolání ve věci krádeže vibrátoru z loňského nouzového stavu, za kterou byl pachatel potrestán dvěma lety vězení, doputovala letos v květnu k Nejvyššímu soudu. Známý je rovněž případ krádeže pěti housek s trestem 1,5 roku ve vězení. Tresty nakonec Nejvyšší soud zrušil kvůli stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti Marie Benešové.
V normální zemi by stát takový čin neřešil před soudem ani uvalením vězení na pachatele. Drakonické a dlouholeté tresty za nouzového stavu s nouzovým stavem nesouvisející považují za problém sami právní profesionálové i akademici.
K revizi trestní politiky státu vyzval při své rezignaci i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Z veřejných zdrojů totiž vyplývá, že lidí takto uvězněných zatím bez šance na změnu může být z loňských nouzových stavů až 1 500, přičemž o nich nelze rozhodnout „plošně“. Ve svém důsledku je „řešení“ bagatelní trestné činnosti vleklým trestním řízením a vězněním mnohem dražší a personálně náročnější, než zkrácené řízení a případný odklon, nehledě na likvidační účinek pro pachatele.
Díky Covid-19 a úbytku turistů klesl prodej drog
Proč se počet zkrácených přípravných řízení snižuje? Je to kvůli poklesu kriminality jako takové. „V roce 2020 došlo oproti roku 2019, ale v souladu s trendem let předcházejících, k výraznému poklesu počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, na celkem 67 844 (-9 467, -12,25 %). Úroveň kriminality se v posledních letech permanentně snižovala, v roce 2015 v největší míře, uvedený trend pokračoval i v dalších letech (s již výše zmíněnou výjimkou roku 2019), ale v roce 2020 na to navázal opětovný, a tentokrát velmi výrazný pokles (obdobně i policejní statistiky),“ uvádí komentář ve zprávě NSZ.
Pro ilustraci: V roce 2011 bylo stíháno a konáno ve zkráceném přípravném řízení 102 955 osob, jak vyplývá z přiložené tabulky (oproti loňským 67 844 osobám – pozn. red.).
Kromě toho měla na snížení kriminality vliv omezení zavedená v souvislosti s Covid-19. Tento vliv byl podle NSZ „podstatný“. „Např. v obvodu MSZ v Praze opatření spojená s omezeními, jež měla zmírnit či potlačit šíření tohoto onemocnění, vedla ke snížení vybraných typů trestné činnosti, které v předchozích letech činily velkou část nápadu. Epidemie měla dopad zejména na snížení počtu spáchaných krádeží, což patrně souvisí s propadem cestovního ruchu. S úbytkem turistů v centru Prahy pak v podstatě vymizela i pouliční drogová trestná činnost v podobě prodeje tvrdých drog cizincům ze strany pouličních dealerů,“ cituje zpráva NSZ Městské státní zastupitelství v Praze.
Kriminalita se ovšem podle zprávy přesouvala na internet, vznikaly hoaxy a došlo k trestnému jednání v souvislosti s Covid-19.
O trestné činnosti včetně vraždy v souvislosti s Covid-10 Česká justice již informovala.
Zpátky do doby před dvanácti lety
Pokud jde o zkrácené přípravné řízení, v roce 2020 byla podle Nejvyššího státního zastupitelství „tato forma předsoudního stadia trestního procesu uplatněna vůči výrazně nižšímu počtu osob oproti údajům za roky 2009 až 2019“.
„Hodnota se přiblížila k údajům z let 2007 a 2008. Zkrácené přípravné řízení bylo konáno vůči 32 792 osobám (-7 214 oproti roku 2019). Stále tedy platí, že zkrácené přípravné řízení ztrácí svůj charakter převažující formy přípravného řízení, protože jeho podíl až do roku 2014 neustále narůstal, což se týkalo vývoje od zavedení tohoto institutu novelou trestního řádu č. 265/2001 Sb. (touto formou bylo v roce 2014 vyřízeno 63,9 % z celkového počtu všech osob, avšak v roce 2018 50,2 %, v roce 2019 51,75 % a v roce 2020 48,33 %),“ uvádí se ve zprávě.
Podle přiložené tabulky bylo v roce 2011 přípravné zkrácené řízené vedeno s 53 900 osobami a v roce 2013 dokonce s 67 458 osobami.
Zákaz života, policie v karanténě, bez kontaktu
Podle Nejvyššího státního zastupitelství situaci nejlépe ve svém příspěvku pro výroční zprávu shrnulo Krajské státní zastupitelství v Praze: „KSZ v Praze velice výstižně pojmenovává důvody poklesu významu zkráceného přípravného řízení, jestliže zdůrazňuje, že tyto důvody lze spatřovat jednak v částečném omezení činnosti policejních orgánů v době epidemie onemocnění COVID-19 (střídání směn, plnění úkolů na úseku pořádkové služby, nemoc a karanténa postihující policejní orgány, omezené možnosti konání úkonů v přímém kontaktu s procesními stranami a dalšími osobami na řízení zúčastněnými), jednak v tom, že přijímaná krizová opatření vlády a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví v době nouzového stavu citelně omezila společenský život na veřejnosti, provoz obchodů apod., čímž se snížily podmínky zejména pro páchání drobné majetkové trestné činnosti, která je běžně řešena právě v režimu zkráceného přípravného řízení,“ cituje Nejvyšší státní zastupitelství Krajské státní zastupitelství v Praze.
„Další skutečností vedoucí ke snížení počtu návrhů na potrestání v roce 2020 bylo také celkové snížení počtu věcí vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení s ohledem na přísnější právní kvalifikaci skutků, které by jinak byly přečiny, ale s ohledem na jejich spáchání v době nouzového stavu, vyhlášeného v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19, byly posuzovány již jako zločiny podle kvalifikované skutkové podstaty trestného činu obsahující znak ,spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek´,“ potvrzuje Krajské státní zastupitelství závěry NSZ ve zprávě.
Irena Válová
