Ombudsman Stanislav Křeček má výhrady k metodice odškodňování nemajetkové újmy na zdraví a okolnostem jejího vzniku. Ve zprávě, která je k dispozici v databázi stanovisek, kritizuje také vedení Nejvyššího soudu (NS) a jeho soudce, kteří se na zpracování metodiky podíleli. NS podle mluvčího Petra Tomíčka očekává, že se vše vyjasní v září u kulatého stolu se zástupci ministerstva spravedlnosti.
Metodiku zveřejnil NS v roce 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník. Měla pomáhat při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům. Cílem bylo to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti. Někteří soudci metodiku kritizovali.
Podle ombudsmana metodika spolu s novým znaleckým odvětvím vznikla bez hlubší diskuze s lékaři a aniž by bylo jasné, co bude náplní znalecké činnosti a k čemu se mohou lékaři v posudcích vyjadřovat. Ombudsman se problematikou zabýval z podnětu lékaře a právníka Dušana Klose, jenž upozornil na to, že lékaři mohli po absolvování kurzu k metodice působit jako znalci v celé šíři zdravotnických specializací.
„Vytvořením tohoto znaleckého odvětví a podáváním znaleckých posudků znalci bez jakékoliv vazby na jejich specializaci a odbornost, se v našem právním systému stvořila právní fikce, resp. právní iluze, kdy znalecký posudek povyšuje subjektivní obtíže nemocného, často klinicky a objektivně neprokazatelné, na objektivní pravdu, jež se pak stává podstatným základem pro rozhodování soudů v těchto věcech,“ uvedl Klos.
NS vydává metodiku a podílí se na ní soudci
„Zástupcům lékařů doposud nikdo nevysvětlil, jak je možné, že v návaznosti na nezávazný materiál právně neurčitého charakteru vzniklo znalecké odvětví s podmínkami plně odpovídajícími požadavkům soukromého subjektu, který na tom měl soukromý a finanční zájem, bez zohlednění zásadních výhrad lékařských společností,“ uvedl ve své zprávě ombudsman.
Poukázal také na etická dilemata spojená s tím, že se na vzniku metodiky, jejím propagování a prosazování podíleli někteří soudci NS. Ministerstvo podle ombudsmana problémy, na které upozornil, uznalo, a nebude zatím při své dohledové činnosti aplikaci metodiky vyžadovat a vymáhat. Odborná diskuze má pokračovat v září u kulatého stolu.
Pro určení bolestného obsahuje metodika tabulku s bodovým ohodnocením. Základem pro odškodnění za ztížení společenského uplatnění je mezinárodní klasifikace funkčních schopností. Poškození se posuzuje podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, při zohlednění věku i některých výjimečných okolností.
Ke kritikům metodiky patřil soudce NS Pavel Vrcha. Stanovisko ombudsmana uvítal. Zároveň ale z NS odchází. Požádal o přeložení k Okresnímu soudu do Vyškova. Tvrdí, že si dlouhodobá kritika metodiky a jejího údajně komerčního pozadí „vybrala svou daň“ a čelil „různým projevům šikany“. Rozhodl se proto začít znovu u soudu prvního stupně. Tomíček bez dalších podrobností potvrdil, že Vrcha požádal o předložení a z NS odejde.
(čtk)
