Omezení stravovacích i ubytovacích služeb na přelomu dubna a května bylo v rozporu se zákonem. Nejvyšší správní soud (NSS) dal v novém rozhodnutí zapravdu několika firmám provozujícím hotely. Konkrétně se soud zabýval mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, které bylo přijaté koncem dubna, účinné od 3. května a během pár dnů se několikrát měnilo. Soud zdůraznil, že mimořádná opatření musí být srozumitelná, soudržná i dobře odůvodněná a že se vzhledem k výrazným dopadům nesmí stát „novou normalitou“. Rozhodnutí je na úřední desce.
NSS zopakoval, že regulace podle pandemického zákona dopadá pouze na obchodní či výrobní provozovny, nikoliv na provozovny, které poskytují služby, třeba restaurace. Podobně je tomu u poskytování ubytování, které pandemický zákon rovněž výslovně nereguluje. Opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví pak slouží spíše k lokálním a časově omezeným zásahům, kdy je potřeba zabránit kontaktu lidí podezřelých z nákazy s ostatními, nikoliv k plošné regulaci.
Mimořádná opatření jsou podle NSS výjimečným právním nástrojem a přinášejí intenzivní zásahy do základních práv a svobodného života jednotlivců i společnosti. „Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý. Právě pro jejich povahu mohou být používána jen na nezbytnou dobu a v nezbytném (osobním, územním, sektorovém) rozsahu,“ uvedl soudce Josef Baxa.
Podobná opatření podle Baxy s nadsázkou dávají vzpomenout na dobu nesvobody. Tehdy byly neodůvodněné příkazy, zákazy či omezení na denním pořádku, nyní se ale nesmějí stát „novou normalitou“, míní Baxa.
Opatření mají být rozumná, srozumitelná, jednoznačná, stálá – jen tehdy budou také přesvědčivá, respektovaná a nezpochybňovaná. „Regulace, která je prakticky plošná a zároveň pro mnohé citelná, musí tyto vlastnosti mít jednoduše proto, aby většina adresátů ji přijala a řídila se jí. Regulaci tohoto typu a rozsahu totiž nelze ani plošně zkontrolovat, ani vynutit,“ uvedl Baxa.
Pokud pak stát rezignuje na prosazování regulace, vede to k dalšímu poklesu důvěry v právo a instituce a k nerespektování pravidel, což zase vede k opětovnému zhoršování situace a nutnosti přijmout novou regulaci. „Proto klade soud důraz na řádné odůvodnění mimořádných opatření, tak, aby mu rozuměli nejen ti, kteří je tvoří či právní profesionálové, ale především všichni adresáti,“ stojí v rozhodnutí.
Soud dnes také zpětně konstatoval nezákonnost regulace lázeňské rehabilitační péče na přelomu dubna a května. Mimořádné opatření nedostálo požadavku na patřičné odůvodnění. Do lázni směli jen lidé po covidu-19 a ti, kteří měli pobyt alespoň částečně hrazený ze zdravotního pojištění.
(čtk)
