Tisíc totožných stížností na polský zákaz potratů obdržel Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Stěžovatelé se opírají o Článek 8 – právo na soukromý a rodinný život a o Článek 3 – zákaz mučení a nelidského zacházení. Rovněž si stěžují, že o neústavnosti zákona umožňujícího potrat, rozhodl nezákonně jmenovaný polský Ústavní soud. Soud udělil případu prioritu.
Rozhodnutí týkající se základů společnosti bude muset činit Evropský soud pro lidská práva, kterému přišlo 1000 stížností na Polsko v souvislosti se zákazem potratů.
Soud vybral dvanáct stěžovatelů a jejich stížnosti rozdělil po čtyřech na tři samostatné případy. „Stěžovateli je 12 polských občanů narozených v letech 1980 – 1993,“ uvádí Soud, který předkládá stručný vývoj událostí. Případům udělil Soud podle svého jednacího řádu prioritu.
Povinnost donosit plod jako porušení práva
První návrh na zrušení možnosti podstoupit potrat v případě poškozeného plodu podalo k polskému Ústavnímu soudu 104 poslanců už v roce 2017. Řízení bylo přerušeno.
Stejný návrh podali poslanci v roce 2019. Dne 22. října 2020 prohlásil Ústavní soud ustanovení o právu na potrat v případech abnormalit plodu za neústavní. Rozhodnutí vešlo v účinnost od 1. ledna 2021. Stěžovatelé upozorňují, že nemocnice na tomto základě odmítly provést potrat poškozených plodů, stojí ve faktech případů.
„Zvedly se široké protesty v masovém měřítku,“ popisuje Soud události. „30. října 2020 navrhl prezident Sejmu dodatek k zákonu z roku 1993, který by umožnil potrat v případech smrtelných abnormalit plodu,“ shrnuje vývoj Soud.
V té době začaly k Soudu chodit stížnosti. Stížnosti, o kterých bude Soud jednat, přišli v různých datech roku 2021.
Stěžovatelé ve stížnostech uvádějí s ohledem na Článek 8 – právo na soukromý a rodinný život Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, že jsou potenciálními oběťmi porušení tohoto práva, protože pokud by otěhotněly, byly by povinny donosit plod do termínu nebo jako těhotné ženy jsou nyní povinny donosit plod a přizpůsobit tomu své chování, stojí ve faktech ke třem případům, které byly zveřejněny 8. července 2021.
Vyhlídka na porod mrtvého dítěte je utrpení
Podle Soudu si stěžovatelé rovněž stěžují, že zavedený zákaz potratů nebyl „předepsán zákonem“, jak přikazuje Úmluva i základ právního státu. Podle stěžovatelů byli totiž tři soudci zvoleni v rozporu s Ústavou a soudce K.P. byl před svým zvolením účastníkem řízení jako člen parlamentu.
Dále si s odvoláním na článek 3 (zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení) „stěžovatelé stěžují na utrpení způsobené vyhlídkou na to, že budou nuceni porodit nemocné nebo mrtvé dítě“.
Dne 1. července 2021 rozhodl předseda 1. sekce Soudu učinit výzvu vládě Polska spolu s otázkami Soudu. Přípis s informacemi byl stranám odeslán 5. července 2021. Polská vláda má čas na odpověď do 13. září 2021,
Fakta předmětných tří případů včetně otázek zaslaných polské vládě jsou k dispozici veřejně, například zde.
Irena Válová
