Širší změny zákona o soudech a soudcích dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha mimo jiné zakáže opakované jmenování předsedů soudů a zavede povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů. Bude účinná od příštího roku. O Zemanově podpisu novely informoval Hrad. Cílem změn je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).
Komisi pro výběr nových soudců nebude podle přijaté podoby novely sestavovat ministr spravedlnosti, když se kritici obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Do tvorby komise se zapojí předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.
Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Sněmovna dala přednost řešení, podle kterého funkce místopředsedy zaniká do tří měsíců od jmenování nového předsedy soudu, přičemž dosavadní místopředseda bude moci být jmenován v tomto případě znovu.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Potom se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.
Senát v novele prosadil zachování současného rozsahu spolurozhodování přísedících v soudů. Měli by podle senátorů dostávat přiměřenou odměnu, která je v současnosti podle nich nízká. Vláda původně chtěla, aby takzvaní soudci z lidu spolurozhodovali v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let, navíc s výjimkou majetkových a hospodářských činů.
Předloha zavede po sněmovních úpravách databázi rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Evropské příkazy k obstavení účtu bude posuzovat výhradně Obvodní soud pro Prahu 1.
(čtk)
