Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit platy ústavních činitelů včetně soudců pro příští rok na letošní úrovni narazí zřejmě v pondělí na nesouhlas jeho kabinetu. Stojí to v návrhu stanoviska pro pondělní jednání vlády na vládním webu.
Z návrhu stanoviska vyplývá, že jedním z hlavních důvodů pro odmítavý postoj je právě zásah do odměňování soudců. Návrh by podle něj byl v této části v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Kvůli tomu, že se týká soudců, narazil návrh na nesouhlas části justice. Například podle předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance je v části týkající se platů soudců neústavní. Před možnými neústavními následky varuje i Nejvyšší soud. Podobné snahy narazily na neústavnost už v minulosti. Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout neutrální postoj.
Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér pokládá za nepřijatelný.
„Charakter navržené změny vyžaduje provedení zhodnocení dlouhodobých možných důsledků na vývoj výše platové základny soudců za současného posouzení souladu této úpravy s požadavky Ústavního soudu,“ stojí v návrhu stanoviska pro vládu. „Navrhovaná úprava je obecně odůvodněna hospodářskou recesí z důvodu pandemie onemocnění COVID-19, důvodová zpráva však již neuvádí, z jakého důvodu jsou platové restrikce zaváděny v zásadě jen vůči soudcům a představitelům státní moci a proč nejsou souběžně zaváděny obdobné platové restrikce i vůči jiným profesím v rámci nepodnikatelské sféry, např. vůči pedagogům, zdravotníkům, příslušníkům bezpečnostních sborů či státním zaměstnancům apod.,“ stojí v návrhu stanoviska pro vládu.
Babiš chce také změnit způsob výpočtu platů. Ty se nyní odvíjejí od takzvané platové základny, která se stanovuje jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Babiš navrhuje, aby se platová základna na daný rok nově násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Zabránit by to mělo skokovému nárůstu platů, když zmrazení platů skončí.
Nejvyšší soud ve svém stanovisku uvádí, že ani jeden z navrhovaných kroků nepokládá za potřebný či žádoucí a nadto se domnívá, že ve svém spojení by vedly k protiústavním důsledkům. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy také argumentuje tím, že při průměrné tříprocentní inflaci povede zafixování platové základny a následné omezení jejího dalšího růstu k významnému poklesu reálných platů soudců. Argumentaci nepřiměřeným růstem platů pro příští rok není možné podle předsedy NS přijmout také z toho důvodu, že je přímým důsledkem loni schváleného zákona. Nejvyšší soud podle svého stanoviska dospěl k závěru, že návrh představuje nepřijatelný zásah do materiálních záruk soudcovské nezávislosti.
Neodůvodňuje potřebnost opatření
Ministerstvo spravedlnosti s odvoláním na dřívější vyjádření Ústavního soudu k otázce zmrazení platů konstatuje, že je v obecné rovině možné v případě mimořádných okolností s dopadem do státního rozpočtu přistoupit ke zmrazení platové základny soudců.
Ministerstvo ale současně upozornilo, že důvodová zpráva k návrhu je značně obecná a žádným konkrétním způsobem neodůvodňuje potřebnost navrženého opatření. Nedokládá také, že jiná opatření, například zrušení superhrubé mzdy, můžou mít dopad na platy soudců, což by důsledky jejich dalšího zmrazení částečně vyrovnalo. Ministerstvo také poukázalo na některé nejasnosti v návrhu.
Neutrální postoj vládě doporučilo zaujmout ministerstvo práce. Ale i ono má výhrady. Úřad vedený Janou Maláčovou (ČSSD) ve svém stanovisku píše, že z legislativního hlediska považuje obecně za nevhodné, aby systémové změny odměňování ústavních činitelů a soudců byly předkládány poslaneckými návrhy a bez předchozího projednání s úřady, do jejichž kompetence oblast spadá.
Předseda Nejvyššího správního soudu Mazanec již dříve uvedl, že takovou změnu nelze činit pouze na základě subjektivních představ některých představitelů moci zákonodárné, ale po zevrubné analýze a diskusi se zástupci zbývajících dvou mocí, tedy i za účasti představitelů moci soudní. Výhrady má i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Poukazuje například na to, že poslední platová úprava, která přinesla zmrazení pro letošní rok, platí od letošního 1. ledna a již necelých šest měsíců poté se předkládá úprava nová. „Není zřejmé, jaké nové skutečnosti nastaly, že se navrhuje takto radikálně opětovně měnit koncepci výpočtu platové základny,“ uvedl.
Bez ohledu na to, jaké stanovisko vláda zaujme, dostanou Babišův návrh k projednání poslanci. Není jisté, kdy se k němu dostanou a zda se jím budou do voleb ještě zabývat.
(čtk, epa)
