Za standardních okolností by bylo jednání detektivů Roberta Šlachty v kauze Bereta označeno jako vloupání do vozu. Respektive zneužití pravomoci úřední osoby, a následovalo by trestní stíhání takových osob Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Překvapivé je, že tento nezákonný akt prošel jak přes Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou, tak přes chebskou soudkyni soudkyni Věru Mathauserovou.
Příští týden proběhne další hlavní líčení ve známé kauze Bereta. Jedním z hlavních témat soudu je spor o zákonnost nebo nezákonnost zajištění důkazů velmi nestandardním způsobem.
Detektivové dnes už zrušeného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) bez povolení soudce vnikli do vozu jednoho z podezřelých. Při prohlídce vozu se dostali k jeho telefonům o nichž neměli ponětí. Teprve na základě této skryté prohlídky vozu začali policisté podezřelého přes takto zajištěné telefony odposlouchávat.
Není to ovšem jediný problém. Kauza Bereta je totiž vůbec vystavěna z velké části na odposleších, a to nejen telefonů. V tomto případě byly nasazovány skoro tři roky. A i ty další se ukazují jako velmi problematické. Dnes se budeme věnovat především odposlechům, vzešlým z kontroverzní prohlídky osobního automobilu, kterou nepovolil soud.
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová navíc sama povolila sledování aut podezřelých. Nešlo ale jen o sledování trasy pohybu vozidel, ale i o nahrávání uvnitř interiéru auta a v jeho blízkosti.
Mohlo by vás zajímat
Na předchozí líčení, kde se řešila zákonnost či nezákonnost prohlídky vozu, se veřejnost kvůli protipandemickým opatřením nedostala. Unikl jí proto tvrdý spor o legalitu vniknutí do auta podezřelého mezi žalobkyní Lenkou Bradáčovou a obžalovanými, respektive jejich obhájci.
O co konkrétně tedy jde? Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2014 a následujících letech povolila sledování osobních motorových vozů řady osob, mimo jiné i Škody Fabia bývalého detektiva Igora Gáboríka.
Skrytá prohlídka vnitřních prostor vozidla
Detektivové ÚOOZ při sledování Gáboríka ovšem provedli 24. září 2014 v ulici Na Příkopě na Praze 1 prohlídku jeho vozu. Našli při ní Gáboríkovy osobní věci, které zadokumentovali v protokolu ze sledování o den později.
Velitel ÚOOZ Robert Šlachta v protokolu ze sledování věcí pak o měsíc později označil vniknutí do Gáboríkova auta za „skrytou prohlídku vnitřních prostor vozidla“.
Jak už Ekonomický deník uvedl, při prohlídce detektivové našli osobní věci, především mobilní telefony. Po jejich rozebrání detektivové zajistili identifikační údaje IMEI a následně i telefonní čísla, se kterými byly přístroje užívány. Poté policie, respektive státní zástupkyně, podala soudu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačnímu provozu těchto telefonů.
Lenka Bradáčová v ten samý den, kdy jí byla doručena žádost Šlachty o odposlouchávání nalezených Gáboríkových telefonů, podala Okresnímu soudu v Chebu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V žádosti uvedla, že telefony byly nalezeny při sledování vnitřních prostor vozidla. Byla si tedy vědoma toho, jakým způsobem byly IMEI telefonů a jejich čísla získány. Měla k dispozici žádost Šlachty a protokol o provedení této prohlídky, kterou Šlachta označil jako „skrytou prohlídku vozu“.
Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová pak odposlechy povolila, přestože musela ze spisu zjistit, jakou kontroverzní metodou byly přístroje identifikovány.
V příkazu k odposlechu se ale o způsobu jejich získání nezmínila. Buďto jí kontroverzní způsob zajištění identifikátorů telefonů přišel nedůležitý, nebo tak učinila, a nebo prostě nečetla ani spis, ani návrh vrchní státní zástupkyně v Praze.
Následně právě na základě zmíněných identifikačních údajů k nalezeným telefonům byly postupem trestního řádu zjištěny údaje z odposlechu těchto telefonů a staly se podkladem trestního stíhání Igora Gáboríka.
Podle § 83a odstavce 1 trestního řádu je přitom oprávněn nařídit prohlídku jiných prostor (automobil) a pozemků předseda senátu, a znovu soudce v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Příkaz k prohlídce se pak následně doručí osobě, u které se prohlídka koná.
Obhájci a obžalovaní u Okresního soudu Praha-východ, kde probíhá hlavní líčení v kauze Bereta, proto tento akt označili za nezákonný a u soudu jej namítli. Stejně jako nepoužitelnost důkazů, které byly z takového procesního úkonů opatřeny.
Bradáčová: „Jaká prohlídka? Jen ohledání“
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ale všechny přítomné u soudu překvapila, když začala postup policistů omlouvat s tím, že nešlo o prohlídku vozu, ale pouze jen o jakési ohledání, které nevyžaduje příkaz soudce.
„Námitka je ta, že k žádné prohlídce nedošlo. Už Ústavní soud ve svých rozhodnutích zcela jasně vymezil, jak se liší úkony ohledání věcí, ohledání místa, nasazování operativně pátracích úkonů na druhé straně a prohlídky. Sám trestní řád mluví o tom, že prohlídkou je velmi aktivní postup policejního orgánu, a tady si dovolím z ústavního nálezu, který odlišuje právě ony procesy bezprostředního pozorování od nalézání důkazů formou aktivní účastí na domovní prohlídce, která je úkonem daleko intenzívnějším. Takže nemluvme prosím o prohlídce, žádná taková prohlídka ani nebytových prostor, ani obydlí, neproběhla,“ prohlásila u soudu Lenka Bradáčová.
Problém spočívá v tom, že z tohoto velmi pravděpodobně nezákonného aktu vzešly důkazy, které jsou použity v trestním řízení v kauze Bereta. Obhájci argumentují takzvanými plody z otráveného stromu – z nezákonného aktu nemohou vzniknout zákonné důkazy.
„V neposlední řadě je to opakovaně o tom, zda se používá doktrína angloamerická nebo nepoužívá. Já si dovoluji tvrdit, že veškerá rozhodnutí Nejvyššího soudu i Ústavního soudu mluví v tom smyslu, že se (tato doktrína – pozn. red.) nepoužívá, tudíž tady není ani na místě, aby soud nějak dovozoval jeden důkaz od druhého,“ uvedla dále Bradáčová.
Soudce: „Prohlídka jak vyšitá“
Předseda senátu Okresního soudu Praha-východ Michal Matouš ovšem v hlavním líčení s argumentací Bradáčové nesouhlasil, a uvedl, že to byla prohlídka „jak vyšitá“. „Pokud jde o prohlídky vnitřních prostor ve voze, tak ze strany státní zástupkyně zde zaznělo, že to bylo ohledání. Ne, nebylo. Byla to prohlídka jak vyšitá a vyžadovala povolení,“ prohlásil předseda soudního senátu.
Za standardních okolností by bylo jednání detektivů Roberta Šlachty označeno jako vloupání do vozu, respektive zneužití pravomoci úřední osoby, a následovalo by trestní stíhání takových osob Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Překvapivé je, že tento nezákonný akt prošel jak přes Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou, tak chebskou soudkyni soudkyni Věru Mathauserovou.
Nejen tímto velmi sporným momentem se bude zabývat příští týden Okresní soud Praha-východ. Hlavní líčení v kauze Bereta bude probíhat ve dnech 16. – 18. června vždy od 9 hodin. „Současná epidemická situace umožňuje, aby byla přítomna veřejnost. V případě, že bude zájem o účast vyšší, než umožňuje prostor jednací síně při dodržení nutných rozestupů, tj. nad 10 osob, bude rozhodnuto o účasti konkrétních osob losováním,“ uvedla k tomu mluvčí Okresního soudu pro Prahu-východ Zuzana Steinerová.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
