Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zprostil kárné žaloby soudce Okresního soudu v Mělníku (OS) Jana Veselého. Žalobu na něj podal předseda soudu Oldřich Kajzr, který požadoval snížení platu o 30% na jeden rok. „Takhle by práce soudce rozhodně vypadat neměla,“ konstatovala předsedkyně senátu Miluše Došková, přestože byl Veselý zproštěn.
Soudce Veselý, který se projednávání z důvodu dlouhodobé nemoci neúčastnil, se měl podle Kajzra dopustit kárného provinění tím, že v rozvodovém řízení, kde bylo podezření z domácího násilí, měl vydat nezákonné předběžné opatření, kterým vykázal osobu ze společného obydlí na dobu 6 měsíců. Zákon však umožňuje vykázání pouze na dobu jednoho měsíce. Kajzr vyčítal Veselému i to, že rozhodnutí nijak neodůvodnil a neposkytl ani řádné poučení. Rozhodnutí pak zrušil jako nezákonné až odvolací soud. Veselý tak měl svým postupem podle Kajzra zasáhnout do ústavních práv takto vykázané osoby.
Předseda soudu Kajzr opět zopakoval výhrady k práci Veselého, které už vznášel při minulém kárném řízení.
Podle něj je totiž Veselého činnost coby soudce nedbalá, nesoustředěná až chaotická. Jakkoliv nyní podal kárnou žalobu pouze pro jeden skutek, informoval Kajzr kárný senát, že Veselému již udělil výtku za větší množství obdobných prohřešků. A „v běhu jsou další“, neboť odvolací soud měl podle Kajzra opakovaně shledat při posuzování odvolání v jím rozhodnutých věcech závažné porušení procesních i hmotných předpisů.
„Takto postupuje při vydávání všech svých předběžných opatření, která neodůvodňuje. Stalo se fenoménem, že zákonnou úpravu přestal respektovat a za peníze účastníků řízení a daňových poplatníků si rozhoduje podle svého pocitu. Spokojí se s tím, že si nechává rozhodnutí připravovat administrativou, s referátem „připrav“. Ony mu nějak vyhoví, připraví, obratem s minimálními změnami jsou rozhodnutí vydávána,“ uvedl Kajzr.
Podle předsedy není možné s Veselým věci normálně probrat, s vedením soudu totiž nekomunikuje a je na dlouhodobé nemocenské. Naznačil však, že jsou pochybnosti o závažnosti nemoci, neboť je soudce vídán na veřejnosti a podle jeho názoru se také věnuje podnikatelské činnosti.
„Co spis, to perla. Kárně žalovaný zjištění bagatelizuje, že se nic účastníkům nestalo. Mám pochybnosti, zda s tímto postojem je schopen funkci soudce vykonávat. Otázkou je, zda nenastává čas na přezkoumání jeho zdravotní způsobilosti k výkonu funkce soudce, když se ve svém vyjádření snaží vyvinit tím, že trpí bolestmi, a to při aplikaci neprosto jednoduchého právního předpisu a s tím souvisejícího úkonu,“ prohlásil pak Kajzr v závěrečné řeči.
Veselého obhájce Stanislav Balík zpochybnil důvodnost návrhu, neboť pochybení nedosahuje podle jeho názoru intenzity kárného provinění. Upozornil kárný senát, že o lhůtě šesti měsíců se navíc píše v odůvodnění, nikoliv ve výrokové části rozhodnutí. A pokud zasáhl odvolací soud, pak projevil odlišný právní názor. „Samozřejmě, že je to chyba, ale když si jako bývalý soudce Ústavního soudu vzpomenu, kolikrát jsme vytýkali třeba Nejvyššímu soudu opomenutí či špatnou aplikaci lhůty, měli byste tady celou řadu soudců Nejvyššího soudu,“ uvedl Balík s tím, že se jedná o ojedinělé pochybení soudce.
Podle něj nelze soudci vyčítat ani to, že si nechává rozhodnutí kompletně připravovat administrativou. „Nemohu si odpustit osobní vzpomínku: byla usnesení Ústavního soudu, která celé napsali asistenti. A ti také neskládají slib do rukou prezidenta,“ konstatoval Balík, bývalý ústavní soudce. Ohledně zdravotního stavu soudce Veselého uvedl, že při respektu k soukromí soudce je možné říci, že nemoc, se kterou se léčí, není povahy duševní, avšak vyžaduje dlouhodobou léčbu.
Kárný senát dal v podstatě cele zapravdu obhajobě. Předně se podle něj jedná o rozhodovací činnost soudce, kterou nepřísluší kárnému senátu hodnotit. Senát sice shledal kárně žalované rozhodnutí Veselého jako nezákonné, avšak s určitou mírou chybovosti se podle kárného senátu v justici počítá, proto se rozhoduje v několika instancích. Přesto senát vyjádřil pochybnost nad kvalitou práce soudce, která opravdu vykazuje často znaky nesoustředěnosti, chaotičnosti a nedbalosti. „Takhle by práce soudce rozhodně vypadat neměla“, zhodnotila to předsedkyně kárného senátu Miluše Došková.
Petr Dimun
